Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ukrývá ostrov poklad templářů?

  17:33aktualizováno  17:33
Mlčenlivý rytířský náboženský řád templářů mohl před asi 830 lety ukrýt svatý grál a archu úmluvy na ostrově Bornholm v Baltském moři. Naznačuje to kniha Tajný ostrov templářů, kterou napsal dánský autor Erling Haagensen společně se svým britským spolupracovníkem Henrym Lincolnem. Historiky i archeology po celá staletí fascinovalo tajemství místa, kde vlastně jsou tyto dva náboženské předměty, jež mají nezměrnou hodnotu pro křesťany i pro židy, ukryté. Filmy, které se snažily tyto relikvie lokalizovat - jako například Indiana Jones -, byly napínavou podívanou pro diváky na celém světě. Nikdo ovšem přesně neví, jak vlastně tyto relikvie vůbec vypadaly.

Panují však představy, že archa úmluvy měla podobu schrány obsahující kamenné desky s deseti přikázáními, jež Mojžíšovi dal na hoře Sinaj sám Bůh. O podobě svatého grálu se legendy rozcházejí, nicméně všeobecně se předpokládá, že jde o kalich, z něhož pil Ježíš, když zasedl k poslední večeře se svými apoštoly, než byl ukřižován. Někteří učenci spekulují o tom, že poklady, které templáři nashromáždili, skončily v kapli Rosslyn ve Skotsku. Další je ale umísťují do tajných míst v Etiopii, ve Španělsku a v Kanadě. Haagensen a Lincoln se však ve své knize rozepisují o kruhových středověkých kostelích zbudovaných na ostrově Bornholm, a to v duchu posvátného geometrického řádu uplatňovaného templáři po celé Evropě.

Nejznámějším případem těchto geometrických pravidel je slavné Rennes-le-Chateau v jižní Francii. Kniha, plná nákresů, ukazuje matematicky přesný půdorys geometrického uspořádání těchto kostelů a autoři naznačují, že by mohlo jít i o mapu ukrytých pokladů. Dánský arcibiskup Eskil se setkal s velmistrem templářů Bertrandem de Blanchefort ve Francii v roce 1162, devět let po smrti jeho předchůdce Bernarda z Clairvaux. Historické záznamy hovoří o tom, že podnětem k setkání byly přípravy křižácké výpravy proti pohanům žijícím v oblasti severovýchodního pobřeží Baltského moře - tam, kde se nyní rozkládají Estonsko a Litva. Ke schůzce Eskil-de Blanchefort ale došlo v době, kdy se templáři obávali, že by je Bernardův odchod mohl vystavit velkému nebezpečí, zdůrazňují autoři. Templáři se skutečně ke křížové výpravě připojili a kniha připomíná, že této příležitosti využili k tomu, aby na Bornholmu vystavěli kostely - a možná tam i ukryli své poklady. Nevýdělečné sdružení badatelů Evropská vědecká síť pro dědictví templářů (European Templar Heritage Research Network - ETHRN), které nepatří k žádné náboženské či politické skupině, dospělo na základě historických dokumentů ke zjištění, že řád Chudí rytíři Krista a hrobu Šalamounova - jak zní plný název templářů - založila šlechta ve francouzském Burgundsku začátkem 12. století.

Typické kruhové kostely řádu založené na oktogonálním geometrickém plánu, který pravděpodobně vychází z půdorysu chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, považuje ETHRN za trvalé dědictví po templářích. Historické zmínky i poznatky z archeologických vykopávek z 20. století, naznačují, že templáři po něčem mezi lety 1118 až 1127 pátrali pod jeruzalémskou Chrámovou horou. Haagensen a Lincoln zjistili, že když se v roce 1127 templáři vrátili do Francie, informovali Bernarda z Clairvaux, že jejich "mise" byla úspěšná. Reliéf na pilíři katedrály v Chartres naznačuje, že cílem mise bylo nalézt archu úmluvy. Obdobně se měl dostat do Francie i svatý grál: legenda říká, že ho tam dopravili Maří Magdalena a Josef Arimatejský, který podle bible Ježíše pochoval. Nacisté dokonce natolik věřili, že legenda je založena na historických faktech, že během druhé světové války po svatém grálu pátrali v Rennes-le-Chateau.

Teorii o tom, že templáři ukryli své poklady právě na Bornholmu, opírají Haagensen a Lincoln o tvrzení, že na tomto skalnatém ostrově rozkládajícím se na 587 kilometrech čtverečních žili předci šlechticů, kteří templářský řád založili. Bornholm je nyní součástí Dánska a žije na něm asi 45.000 obyvatel. Autoři knihy vycházejí z nálezu asi tří tisíc malých složitě řezaných zlatých figurek, které se podařilo objevit na Bornholmu při vykopávkách v roce 1985-86. Zlaté sošky jsou datované do období 400 až 600 našeho letopočtu, kdy byl ve Francii u moci rod Merovejců. Tento francký královský rod prohlašoval, že pochází z linie biblického krále Davida. Potomci Merovejců později osídlili Burgundsko. Kniha také poukazuje na dílo španělského historika z roku 417, který říká, že Burgunďané pocházejí z Bornholmu. Podle autorů knihy templáři považovali svůj nárok na svatý grál a na archu úmluvy za oprávněný, protože prý byli stejné krve jako Davidův královský rod. Kniha také poukazuje na to, že šesticípá hvězda totožná s tvarem Davidovy hvězdy je součástí geometrického obrazce tvořeného středověkými kostely na Bornholmu. "Je nepopiratelné, že ti lidé, kteří na Bornholmu naplánovali a postavili tyto kostely, přesně věděli, co dělají a proč to dělají," prohlašují autoři knihy a dodávají, že obrazec, jenž kostely vytvářejí, "naznačuje bezpečný úkryt". Vykopávky v roce 1997 pod podlahou kostela v Oesterlars v souvislosti s instalováním otopného systému vedly k nálezu "neobvyklých a neočekávaných kamenných struktur, které by mohly být vysvětleny existencí zatím neobjevené krypty," upozorňují autoři s odvoláním na úřední zprávu týkající se renovačních prací v tomto největším kostele v Oesterlars. Olsker, další kostel tvořící geometrický vzorec na Bornhlomu, rovněž dokládá "zvláštní náznaky možné podzemní struktury pod schodištěm," tvrdí Haagensen a Lincoln. Současně upozorňují, že "žádná z těchto podzemních anomálií nebyla dosud prověřena".

Ostrov Bornholm v Baltském moři je plný historických památek.

Autor:




Nejčtenější

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Letiště Václava Havla v Praze
Letenky do exotických destinací zlevňují, hitem je thajský Phuket

Zájem Čechů o letecké dovolené v exotických destinacích roste. Důvodem jsou podle prodejců klesající ceny letenek kvůli větší konkurenci dopravců i sílící...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.