Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ukrajinské hory Gorgany: nádherná divočina pro drsné tuláky

aktualizováno 
Liduprázdná pustina pohoří Gorgany je výzvou pro odvážlivce, kteří se dokážou na několik dní zříct veškerého pohodlí a jistot současné civilizace. Jako zkouška toho, co člověk vydrží, může posloužit výstup na majestátní horu Popaďa.

Horský svět Gorgan s Popaďou uprostřed (pohled z hory Parenki) | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Slovo "gorgan" znamená v řeči obyvatel Východních Karpat kamennou horu. Gorgany jsou tedy doslova horami kamení. A abychom byli přesní, tak ještě horami kosodřeviny a nekonečných smrkových lesů, jež jsou domovem divoké zvěře.

Jako Krkonoše před 300 lety

Gorgany nebo taky Horhany se výrazně odlišují od všech ostatních karpatských a zřejmě i světových hor. Snad nejblíže by k nim mohly mít plošně mnohonásobně zvětšené Krkonoše, ovšem v dobách tak před 300 lety, kdy v nich nebylo o turistickém ruchu ani vidu ani slechu a kdy je pokrýval souvislý prales. Od nejbližších karpatských pohoří se Gorgany odlišují absencí luk, pastvin a skal. Výrazně větší zastoupení mají naopak strže a divoké řeky.

Fotogalerie

Horský svět Gorgan dlouhý téměř 120 km a široký zhruba 40 km neprotíná žádná komunikace. Ze zeleného koberce nekonečných lesů a nad rozvětvenou sítí nepřehledných údolí, hřebínků a vršků se do výšky jako kamenné mohyly z dávných dob tyčí jednotlivé masivy pokryté neprostupnou kosodřevinou a obrovskými kamennými poli.

Na okrajích tohoto divukrásného, pustého světa se ukrývá jen pár dřevorubeckých vesnic s domečky, kterými by se mohl pyšnit každý skanzen.

Historicky se pohoří rozkládá na území Haliče a mezi světovými válkami patřilo z velké části k Polsku. Pouze jihozápadní masivy Gorgan zasahují částečně na území bývalé Podkarpatské Rusi, takže tu lze na mnohých místech potkat staré hraniční patníky první Československé republiky.

Na Popaďu z Mokranky

Jedním z nejkrásnějších a také nejhůře dostupných vrcholů Gorgan je Popaďa (1 740 m), která se tyčí nad nedozírné zelené koberce karpatských lesů na bývalé československo-polské hranici a vévodí nejdivočejší části pohoří. Pro Čechy má její zdolání osobité kouzlo v tom, že přímo na vrcholu již více než 90 let přežívá velký hraniční patník s krásně zachovalým reliéfem československého lva.

Popaďa od severozápadu

Popaďa od severozápadu

Putování Gorganami je zdlouhavé a namáhavé.

Putování Gorganami je zdlouhavé a namáhavé.

Výstup na Popaďu je dlouhý 11 km, avšak s plným batohem a bez bloudění zabere alespoň pět hodin. Začíná se v údolí Mokranky asi 15 km za poslední vesnicí Německá Mokrá v místě zvaném Chrest. Důležitým orientačním bodem jsou boží muka, objevují se tu i modré turistické značky vytvořené zásluhou nadšenců z ČR, Ukrajiny i Polska. Dostat se na tohle místo znamená šlapat buď 15 km z Německé Mokré (resp. 25 km z Usť Čorné) po často rozbahněné lesní cestě anebo si ráno domluvit odvoz dřevorubeckým autem či traktorem.

Pokud je vyšší stav vody, hned v úvodu túry může nastat problém, protože je nutné přebrodit řeku. Deště i povodně zde bývají časté, Gorgany patří k místům s největším množstvím srážek nejenom v Karpatech, ale na celé Ukrajině. Ostatně názvy Mokrá a Mokranka hovoří jasně. Lijáky a s nimi spojený splach půdy se citelně podepisují na stavu lesních cest, které se často mění v hluboké erozní rýhy nebo koryta plná bahna.

Lesní cesta údolím Mokranky po dešti

Lesní cesta údolím Mokranky po dešti

Právě jedna taková cesta vede dva kilometry od božích muk lesem serpentinami vzhůru až do sedla Německá poljana (1 187 m), kde se rozkládají louky a pastviny. Zde je orientace poměrně složitá – je třeba vydat se vlevo přes louku do lesa a najít modré značky anebo staré hraniční patníky ČSR-Polsko, které sledují rozvodní hřeben a vedou bývalým hraničním průsekem.

Kolem hraničních patníků raději se zpěvem

Lesy kolem Popadi jsou pusté, divoké, plné maliní a vývratů. Žijí tady hojně vlci i medvědi, jejich pobytové znaky jsou v terénu často patrné. Při průchodu houštinami je určitě vhodné zapomenout na slušné návyky z civilizovaných oblastí, které nabádají návštěvníky lesů k dodržování klidu a ticha. Naopak v Gorganech je dobré dávat o sobě hlasitě vědět již dopředu a na daleko. Třeba pískáním, povykováním nebo zpěvem, pokud samozřejmě stačí dech. Narazit na medvědy při obědu v maliní by se nemuselo vyplatit.

Putování po bývalém hraničním průseku končí u patníku číslo 63/5, kde je nutné odbočit vlevo. Sotva znatelný traverzový chodníček zanedlouho vyústí na obrovské kamenné pole, které pokrývá jižní svah masivu Popadi a sousední Korytviny. Vyskládané kameny svědčí o dávných úpravách. Jedná se patrně o vojenský chodník z období první světové války, kdy Rakušané a Rusové v letech 1914-1915 na těchto bohapustých horských hřebenech urputně bojovali o každou píď země. Zbytky vojenských zákopů a krytů jsou dodnes velmi zřetelné.

Sedlo mezi Popaďou a Korytvinou (1 595 m – na snímku)

Sedlo mezi Popaďou a Korytvinou (1 595 m – na snímku)

Samoobslužná útulna pod horou Grofa

Samoobslužná útulna pod horou Grofa

Chodník po překonání kamenného pole odbočuje vpravo na hřeben a napojuje se zpět na bývalou hranici, kudy vede vysekaná cesta v kosodřevině. Dokonce se objevuje i krásný rozcestník s údaji v kilometrech a hodinách. Na 1 km vzdálenou Popaďu se udává čas 45 minut, na 9,5 km vzdálenou Grofu více než 6 hodin! Jak vidno, rychlost pochodu je v těchto končinách poněkud hlemýždí, což ovšem zcela odpovídá realitě.

Výhled z Popadi k východu na Sivulju (1 818 m)

Výhled z Popadi k východu na Sivulju (1 818 m)

Československý lev na Popadi

Výhled z Popadi je opravdu neskutečný, neboť nikde v dohledu není nic jiného než kopce, kamení a lesy. Stopy osídlení žádné, zvuky žádné, pouze němé zákopy a kamenné kryty z první světové války. Poněkud tísnivý pocit se člověka zmocňuje při představě, že je tady široko daleko vlastně úplně sám. Co kdyby došlo k nějakému úrazu? Telefonovat se odtud nedá a první vesnice je vzdálená den perného pochodu. Horská služba v Gorganech sice existuje, má však v každé stanici pouze jednoho pracovníka.

Opravdovou ozdobou Popadi je krásně zachovalý reliéf československého lva na velkém hraničním patníku z roku 1920, z druhé strany je méně zachovalá polská orlice. Popaďa zřejmě představovala významný zeměpisný bod v rámci státních hranic ČSR. Tento patník je patrně výjimečnou památkou, která už asi nikde jinde k vidění není.

Československý lev na vrcholu Popadi (1 740 m)

Československý lev na vrcholu Popadi (1 740 m)

Jaký bude její osud v budoucnu, je otázka. Mnohé zdejší patníky totiž místní aktivisté záměrně vytáhli ze země, povalili a zničili coby připomínky okupantů dnešního ukrajinského území. Na Popaďu však přichází zřejmě každý již sám natolik zničený, že na pracnou destrukci patníků nezbývá sil. Věřme, že československý lev bude shlížet na drsnou, ale krásnou karpatskou divočinu co nejdéle.

Může se hodit

KUDY DO HOR
Východiskem z jižní, tedy podkarpatoruské strany je Usť Čorná, kam se lze celkem rychle (tzn. přes noc) dopravit linkovými autobusy z ČR. Zde se dolina řeky Terebly dělí na dvě větve, které pokračují v délkách 25–30 km do nitra Gorgan. Pravá větev Brusturjanka (proti toku) směřuje až pod nejvyšší horu Sivulju (1818 m), levá větev Mokranka míří pod Popaďu (1740 m).

Kratší přístupové cesty do Gorgan vedou z dřevařské osady Osmoloda na severní (haličské) straně, ovšem sem je zase z ČR zdlouhavější přístup veřejnou dopravou.

JAK SE VYBAVIT
Vydat se do pohoří Gorgany vyžaduje nejen fyzickou kondici, ale také zažité zkušenosti s pobytem a tábořením v horách, dostatek vlastního jídla a velkou časovou rezervu. Zkrátka naprostou soběstačnost a nezávislost. Plánovat si dopředu nějaký přesný itinerář pochodu je zpravidla k ničemu, protože nikdy nemůžete vědět, co vás v Gorganech překvapí, zkomplikuje cestu a zdrží pochod. Na hřebenech hor je velmi málo pramenů, takže je nutné využít každou příležitost k doplnění zásob!

MAPY
Nejlepší mapu popisované oblasti v měřítku 1 : 50 000 vydalo v roce 2011 nakladatelství Arius v Hradci Králové pod názvem Gorgany-polonina Krasna-Svidovec.

UBYTOVÁNÍ
V pohoří Gorgany neexistují žádné turistické chaty. Tábořit je možné kdekoli, zdaleka ne všude však najdete rovné a vhodné místo pro postavení stanu či pro bivak. Jednoduché ubytování se sprchou na chodbě si lze zajistit v obcích Osmoloda, Usť-Čorná a Bystrica. Nečekejte však žádný velký komfort. Pod horou Grofa nad Osmolodou byla v roce 2008 zřízena dřevěná samoobslužná útulna (cca 4 hodiny pochodu od Popadi).

ZNAČENÍ CEST

Značení turistických cest donedávna v Gorganech vůbec neexistovalo. V posledních čtyřech letech však dochází k obnovování či dokonce tvorbě nových chodníků včetně malování turistických značek a instalaci rozcestníků a to v rámci ukrajinsko-polských i ukrajinsko-českých projektů.

INFORMACE
Základní a nejobšírnější informace o Gorganech v českém jazyce přináší turistický průvodce "Ukrajinské Karpaty, 3. vydání" od nakladatelství SKY. Nejčerstvější informace můžete sledovat na www.karpaty.net.


Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Ledový kůň v plné kráse
Jak oslavit 15. narozeniny. Výlet na třetí nejvyšší štít Vysokých Tater

Zatímco na nejvyšší Gerlach chce vyjít každý a na elegantní Lomničák se kdekdo vyveze lanovkou, třetí nejvyšší vrchol Tater se skrývá kdesi vzadu a ke zdolání...  celý článek

Dubajský Rám bude od října další atrakcí pro turisty a dominantou města....
Dubaj nemá dost. Nová zoo a 150 metrů vysoký rám mají přilákat turisty

Jedna z nejrychleji se rozvíjejících metropolí na světě, která už teď nabízí nespočet ohromujících i kuriózních atrakcí, chystá další taháky na turisty. Tím...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.