Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za kyselkou, kterou pili vojáci na Sahaře. Krásný výlet do údolí Ohře

aktualizováno 
Krajinářskou lahůdkou pro vodáky, cyklisty i pěšáky je údolí Ohře, zaklesnuté mezi příkré svahy Doupovských a Krušných hor. Pozoruhodné a přitom nepříliš profláklé přírodní i kulturní památky najdete v místě, kudy se do oherského údolí obvykle vjíždí. Tato pomyslná údolní brána se nachází u města Klášterec.

Hrad Šumburk nad údolím Ohře | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Klášterec nad Ohří, který se na svých webových stránkách prezentuje jako perla Krušných hor, nabízí několik zajímavých turistických tras. Jako východisko k nezapomenutelným výletům zvolte lázně na jihozápadním okraji města, které nesou vzletný název Lázně Evženie. Tady se můžete za nepatrný poplatek zásobit skvělou minerální vodou, která vás na výletech udrží ve skvělé kondici.

Kláštereckou kyselku pili vojáci na Sahaře

Malé lázně u Klášterce nad Ohří vznikly poblíž pramenů kyselek na počátku 20. století, ale neměly dlouhého trvání, už ve 30. letech zanikly. Zaměřovaly se na léčbu dýchacích cest (inhalace), trávicího ústrojí (pitná kúra) a revmatismu (koupele). K novodobému vzkříšení došlo v letech 2004–2008 za finančního přispění Evropské unie. Výsledkem je malý, avšak velmi příjemný lázeňský areál z přelomu 19. a 20. století.

Fotogalerie

První pramen kyselky objevil při hloubení studny zemědělec Fickert koncem 19. století. Roku 1896 minerální zřídlo odkoupil cukrovarník Fieber z Ústí nad Labem, který pramen po své ženě pojmenoval Evženie a dal nad ním postavit pavilon. Investoval také značné finanční prostředky do jímání a podchycení pramene, postavil plnírnu a v okolí nechal zřídit park. Na základě chemické analýzy byla Evženie uznána roku 1898 léčivým přírodním zdrojem.

Mezitím se v roce 1897 při kopání studny na pozemku blíže městu objevil další pramen, který se dodával na trh pod názvem Klášterecká kyselka. Málokdo tuší, že například v době druhé světové války zásobovala Klášterecká kyselka Rommelovu armádu v Africe.

Jakou vodu si nabalit do batohu

Tip na dovolenou

Rádi byste letos o dovolené poznávali Česko? Vyberte si z nabídky pobytových, sportovních a poznávacích zájezdů na Dovolená.iDNES.cz.

V altánu při vjezdu do lázeňské zóny, u mostu přes Ohři, který slouží zároveň jako infocentrum, si můžete za malý poplatek načepovat Klášterní a Městský pramen. Oba chutnají podobně a hodí se k dlouhodobému pití jako stolní vody.

V dalším altánu uvnitř areálu lázeňských budov vyvěrá Městský pramen a pramen Evženie, který má nižší obsah oxidu uhličitého, ale vyšší mineralizaci i léčivé účinky a nedoporučuje se pro dlouhodobé pití bez lékařského dozoru. Všechny kyselky mají příznivý vliv na zažívání a činnost ledvin, pomáhají také při cukrovce. Balneologicky nejvýznamnější složkou je oxid uhličitý, který se využívá při koupelové léčbě nemocí krevního oběhu, srdce a cév. Prameny jsou veřejně přístupné od 9 do 18 hodin.

Pramen Evženie

Pramen Evženie

Lázně Evženie

Lázně Evženie

Na Mravenčák bez značek

Červená značka v Lázních Evženie vás vybídne k návštěvě hradní zříceniny Egerberk, vzdálené asi 2,5 km. To je dobrá volba, chce to ale plnou petku kyselky s sebou do batohu, stoupání je totiž hned zpočátku ostré. Nejdříve po loukách, pak v lese traverzujete ze západní strany vrch jménem Mravenčák (531 m). Jakmile se dostanete do sedla jižně od Mravenčáku, stojí za to se vydat i na jeho vrchol. Značka tam sice nevede, ale námahy a prodírání křovím litovat nebudete.

Vrch Mravenčák jižně od Klášterce nad Ohří totiž patří do série drobných vulkánků, které se tvořily na severovýchodním okraj Doupovských hor. Vznikl erupcí strombolského typu následovanou výlevem několika lávových proudů. Ty jsou nádherně vidět v 3–6 m vysokém skalním odkryvu na jihozápadním úbočí hory, kousek pod vrcholovou kótou. Vědci zde popsali dokonce válcové dutiny po vyhořelých kmenech stromů, které žhavotekutá láva během výlevu strhla a pohltila.

Stepní stráň v okolí skalních odkryvů pod Mravenčákem nabízí nádherný pohled do údolí Ohře s vévodícím vrchem Šumná. Teplomilná vegetace, která je důvodem, proč je Mravenčák chráněný jako přírodní památka, hostí mnoho vzácných druhů rostlin. Například koniklec luční český, tařici skalní, kavyl Ivanův a bělozářku liliovitou.

Údolí Ohře z Mravenčáku

Údolí Ohře z Mravenčáku

Egerberk a Rašovické skály

Po trochu náročném sestupu z Mravenčáku pak následuje celkem pohodlná cesta po červených značkách na protilehlý jihovýchodně položený ostroh ozdobený zříceninou hradu Egerberk. Ten představuje rovněž zbytek malého sopečného kužele navršeného během strombolské erupce. Převážnou část hradního vrchu budují načervenalé strusky, vrcholovou část tvoří čedičová skála – pravděpodobně výplň přívodní dráhy vulkánu.

Hrad Egerberk zvaný též Lestkov pochází z doby na přelomu 13. a 14. století, jeho současná podoba však vznikla až koncem 14. století za Jindřicha Škopka z Dubé, který byl korunním členem rady krále Václava IV. Vysoké společenské postavení umožnilo majiteli realizovat nákladnou přestavbu s uplatněním módní dvoupalácové dispozice a vytvořit tak jeden z nejzajímavějších šlechtických hradů té doby. Od konce 16. století opuštěný hrad chátrá.

Návštěvu Mravenčáku a Egerberku můžete ještě spojit s prohlídkou chráněného území Rašovické skály východně od vesnice Lestkov, kde vznikly zajímavé skalní odkryvy díky velkému sesuvu. Ze skalní hrany (turisticky dosud nezpřístupněné) jsou vidět zříceniny Egerberku, vrch Mravenčák i město Klášterec jako na dlani.

Lestkov, Egerberk a Mravenčák z Rašovických skal

Lestkov, Egerberk a Mravenčák z Rašovických skal

Šumná nebo Šumburk

Výše popsaný tip na výlet z Lázní Evženie je poměrně náročný, občas se jde mimo značené cesty. Méně náročnou variantu představuje zdolání vrchu Šumná (541 m), což je překrásný osamocený vrch nad údolím Ohře. Obvykle se mu však říká Šumburk podle zříceniny středověkého hradu. Podobně jako v případě nedalekého Mravenčáku a Egerberku se jedná o zbytek malého vulkánu strombolského typu na severovýchodní periferii Doupovských hor. Vznikl tak jako Mravenčák a Egerberk během závěrečných fází vývoje doupovského vulkanického komplexu a je starý zhruba 20 milionů let.

Z Lázní Evženie jdete nejdříve po červené značce kolem Ohře, tu pak u prvního směrovníku vyměníte za žlutou. Vytrvalé stoupání zabere maximálně 40 minut, od lázní ujdete asi 4,5 km, tedy asi 1,5 hodiny.

Mravenčák z Egerberku

Mravenčák z Egerberku

Hrad Šumburk

Hrad Šumburk

Vedle skalních odkryvů sopečného původu zdobí vrchol zalesněného kopce především rozsáhlá a zdaleka viditelná zřícenina hradu Šumburk. Založen byl v době na konci husitských válek, jeho současná podoba pochází z počátku 16. století. Hrad má lichoběžníkový půdorys, který kopíruje severojižní protažení vrcholové partie kopce. Kolem roku 1550 Šumburk vyhořel a přestal být sídlem svých majitelů. Jako pustý se uvádí na počátku 17. století. Z nejvyššího bodu od někdejší čtverhranné obytné věže (donjonu) se otevírá úžasný výhled do údolí Ohře a na protilehlé Doupovské hory.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Z Prahy po hlavním silničním tahu na Chomutov, v Chomutově odbočit vlevo směr Klášterec nad Ohří - Karlovy Vary.
Vlakem po hlavní rychlíkové trati směr Praha – Ústí nad Labem – Most – Chomutov – Karlovy Vary. Rychlíky zastavují v Klášterci nad Ohří v pravidelném intervalu 2 hodiny.

Popisované tipy na výlety:
1) Lázně Evženie – směr Egerberk (červená) – Mravenčák (neznačeno) – Lestkov (červená) – Rašovické skály (neznačeno) a zpět. Celkem asi 12 km, půl dne.
2) Lázně Evženie – Šumná, rozc. (červená) – Šumburk (žlutá) a zpět. Celkem asi 9 km, 3 hodiny.
Mapy
1 : 50 000 KČT č. 7 – Žatecko
1 : 50 000 KČT č. 4 – Krušné hory - Karlovarsko

Výchozím místem pro oba výlety jsou Lázně Evženie u Klášterce nad Ohří.

Výchozím místem pro oba výlety jsou Lázně Evženie u Klášterce nad Ohří.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Letiště Václava Havla v Praze
Začíná letní letový řád, Praha bude mít přímé spojení se 154 letišti

V neděli 26. března vstoupí na Letišti Václava Havla Praha v platnost nový letní letový řád, který potrvá až do 28. října 2017. Během letní sezony bude možné...  celý článek

Ani u východu ze „strašidelného zámku“ nechybí obchod se suvenýry. Je libo...
Mozek na talíři a čirý strach. Do strašidelného zámku v Dubaji děti nesmí

Pocta akčním hrdinům z amerických velkofilmů, nejstrašidelnější zámek hrůzy široko daleko či brutální horská dráha. Před několika měsíci byl v Dubaji otevřen...  celý článek

Dolní část Modrého dolu se Studniční horou v pozadí.
Modrý důl není pro boty s hladkou podrážkou. Žily tam svérázné osobnosti

Uchovává si nezaměnitelné kouzlo a stále leží stranou masové turistiky. Krkonošský Modrý důl má dnes jednoho obyvatele s trvalým pobytem a pamatuje myšlenku...  celý článek

keňa, horka, zvířata
OBRAZEM: Keňu trápí krutá sucha. Farmáři musí pálit mrtvá zvířata

Keňa se potýká s nejhoršími suchy za posledních sedm let. Farmářům umírají tisíce hospodářských zvířat. Ve strachu z nemocí pálí jejich těla. Vláda se snaží...  celý článek

Neslyšící Ir procestoval 82 států světa.
Neslyšící učitel procestoval 82 zemí, znakovou řečí se domluvil všude

Seán Herlihy od narození neslyší. Díky znakové řeči se ale domluví na celém světě a pořádný kus ho už procestoval. Poznávat cizí země ho nepřestalo bavit ani...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.