Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za kyselkou, kterou pili vojáci na Sahaře. Krásný výlet do údolí Ohře

aktualizováno 
Krajinářskou lahůdkou pro vodáky, cyklisty i pěšáky je údolí Ohře, zaklesnuté mezi příkré svahy Doupovských a Krušných hor. Pozoruhodné a přitom nepříliš profláklé přírodní i kulturní památky najdete v místě, kudy se do oherského údolí obvykle vjíždí. Tato pomyslná údolní brána se nachází u města Klášterec.

Hrad Šumburk nad údolím Ohře | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Klášterec nad Ohří, který se na svých webových stránkách prezentuje jako perla Krušných hor, nabízí několik zajímavých turistických tras. Jako východisko k nezapomenutelným výletům zvolte lázně na jihozápadním okraji města, které nesou vzletný název Lázně Evženie. Tady se můžete za nepatrný poplatek zásobit skvělou minerální vodou, která vás na výletech udrží ve skvělé kondici.

Kláštereckou kyselku pili vojáci na Sahaře

Malé lázně u Klášterce nad Ohří vznikly poblíž pramenů kyselek na počátku 20. století, ale neměly dlouhého trvání, už ve 30. letech zanikly. Zaměřovaly se na léčbu dýchacích cest (inhalace), trávicího ústrojí (pitná kúra) a revmatismu (koupele). K novodobému vzkříšení došlo v letech 2004–2008 za finančního přispění Evropské unie. Výsledkem je malý, avšak velmi příjemný lázeňský areál z přelomu 19. a 20. století.

Fotogalerie

První pramen kyselky objevil při hloubení studny zemědělec Fickert koncem 19. století. Roku 1896 minerální zřídlo odkoupil cukrovarník Fieber z Ústí nad Labem, který pramen po své ženě pojmenoval Evženie a dal nad ním postavit pavilon. Investoval také značné finanční prostředky do jímání a podchycení pramene, postavil plnírnu a v okolí nechal zřídit park. Na základě chemické analýzy byla Evženie uznána roku 1898 léčivým přírodním zdrojem.

Mezitím se v roce 1897 při kopání studny na pozemku blíže městu objevil další pramen, který se dodával na trh pod názvem Klášterecká kyselka. Málokdo tuší, že například v době druhé světové války zásobovala Klášterecká kyselka Rommelovu armádu v Africe.

Jakou vodu si nabalit do batohu

Tip na dovolenou

Rádi byste letos o dovolené poznávali Česko? Vyberte si z nabídky pobytových, sportovních a poznávacích zájezdů na Dovolená.iDNES.cz.

V altánu při vjezdu do lázeňské zóny, u mostu přes Ohři, který slouží zároveň jako infocentrum, si můžete za malý poplatek načepovat Klášterní a Městský pramen. Oba chutnají podobně a hodí se k dlouhodobému pití jako stolní vody.

V dalším altánu uvnitř areálu lázeňských budov vyvěrá Městský pramen a pramen Evženie, který má nižší obsah oxidu uhličitého, ale vyšší mineralizaci i léčivé účinky a nedoporučuje se pro dlouhodobé pití bez lékařského dozoru. Všechny kyselky mají příznivý vliv na zažívání a činnost ledvin, pomáhají také při cukrovce. Balneologicky nejvýznamnější složkou je oxid uhličitý, který se využívá při koupelové léčbě nemocí krevního oběhu, srdce a cév. Prameny jsou veřejně přístupné od 9 do 18 hodin.

Pramen Evženie

Pramen Evženie

Lázně Evženie

Lázně Evženie

Na Mravenčák bez značek

Červená značka v Lázních Evženie vás vybídne k návštěvě hradní zříceniny Egerberk, vzdálené asi 2,5 km. To je dobrá volba, chce to ale plnou petku kyselky s sebou do batohu, stoupání je totiž hned zpočátku ostré. Nejdříve po loukách, pak v lese traverzujete ze západní strany vrch jménem Mravenčák (531 m). Jakmile se dostanete do sedla jižně od Mravenčáku, stojí za to se vydat i na jeho vrchol. Značka tam sice nevede, ale námahy a prodírání křovím litovat nebudete.

Vrch Mravenčák jižně od Klášterce nad Ohří totiž patří do série drobných vulkánků, které se tvořily na severovýchodním okraj Doupovských hor. Vznikl erupcí strombolského typu následovanou výlevem několika lávových proudů. Ty jsou nádherně vidět v 3–6 m vysokém skalním odkryvu na jihozápadním úbočí hory, kousek pod vrcholovou kótou. Vědci zde popsali dokonce válcové dutiny po vyhořelých kmenech stromů, které žhavotekutá láva během výlevu strhla a pohltila.

Stepní stráň v okolí skalních odkryvů pod Mravenčákem nabízí nádherný pohled do údolí Ohře s vévodícím vrchem Šumná. Teplomilná vegetace, která je důvodem, proč je Mravenčák chráněný jako přírodní památka, hostí mnoho vzácných druhů rostlin. Například koniklec luční český, tařici skalní, kavyl Ivanův a bělozářku liliovitou.

Údolí Ohře z Mravenčáku

Údolí Ohře z Mravenčáku

Egerberk a Rašovické skály

Po trochu náročném sestupu z Mravenčáku pak následuje celkem pohodlná cesta po červených značkách na protilehlý jihovýchodně položený ostroh ozdobený zříceninou hradu Egerberk. Ten představuje rovněž zbytek malého sopečného kužele navršeného během strombolské erupce. Převážnou část hradního vrchu budují načervenalé strusky, vrcholovou část tvoří čedičová skála – pravděpodobně výplň přívodní dráhy vulkánu.

Hrad Egerberk zvaný též Lestkov pochází z doby na přelomu 13. a 14. století, jeho současná podoba však vznikla až koncem 14. století za Jindřicha Škopka z Dubé, který byl korunním členem rady krále Václava IV. Vysoké společenské postavení umožnilo majiteli realizovat nákladnou přestavbu s uplatněním módní dvoupalácové dispozice a vytvořit tak jeden z nejzajímavějších šlechtických hradů té doby. Od konce 16. století opuštěný hrad chátrá.

Návštěvu Mravenčáku a Egerberku můžete ještě spojit s prohlídkou chráněného území Rašovické skály východně od vesnice Lestkov, kde vznikly zajímavé skalní odkryvy díky velkému sesuvu. Ze skalní hrany (turisticky dosud nezpřístupněné) jsou vidět zříceniny Egerberku, vrch Mravenčák i město Klášterec jako na dlani.

Lestkov, Egerberk a Mravenčák z Rašovických skal

Lestkov, Egerberk a Mravenčák z Rašovických skal

Šumná nebo Šumburk

Výše popsaný tip na výlet z Lázní Evženie je poměrně náročný, občas se jde mimo značené cesty. Méně náročnou variantu představuje zdolání vrchu Šumná (541 m), což je překrásný osamocený vrch nad údolím Ohře. Obvykle se mu však říká Šumburk podle zříceniny středověkého hradu. Podobně jako v případě nedalekého Mravenčáku a Egerberku se jedná o zbytek malého vulkánu strombolského typu na severovýchodní periferii Doupovských hor. Vznikl tak jako Mravenčák a Egerberk během závěrečných fází vývoje doupovského vulkanického komplexu a je starý zhruba 20 milionů let.

Z Lázní Evženie jdete nejdříve po červené značce kolem Ohře, tu pak u prvního směrovníku vyměníte za žlutou. Vytrvalé stoupání zabere maximálně 40 minut, od lázní ujdete asi 4,5 km, tedy asi 1,5 hodiny.

Mravenčák z Egerberku

Mravenčák z Egerberku

Hrad Šumburk

Hrad Šumburk

Vedle skalních odkryvů sopečného původu zdobí vrchol zalesněného kopce především rozsáhlá a zdaleka viditelná zřícenina hradu Šumburk. Založen byl v době na konci husitských válek, jeho současná podoba pochází z počátku 16. století. Hrad má lichoběžníkový půdorys, který kopíruje severojižní protažení vrcholové partie kopce. Kolem roku 1550 Šumburk vyhořel a přestal být sídlem svých majitelů. Jako pustý se uvádí na počátku 17. století. Z nejvyššího bodu od někdejší čtverhranné obytné věže (donjonu) se otevírá úžasný výhled do údolí Ohře a na protilehlé Doupovské hory.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Z Prahy po hlavním silničním tahu na Chomutov, v Chomutově odbočit vlevo směr Klášterec nad Ohří - Karlovy Vary.
Vlakem po hlavní rychlíkové trati směr Praha – Ústí nad Labem – Most – Chomutov – Karlovy Vary. Rychlíky zastavují v Klášterci nad Ohří v pravidelném intervalu 2 hodiny.

Popisované tipy na výlety:
1) Lázně Evženie – směr Egerberk (červená) – Mravenčák (neznačeno) – Lestkov (červená) – Rašovické skály (neznačeno) a zpět. Celkem asi 12 km, půl dne.
2) Lázně Evženie – Šumná, rozc. (červená) – Šumburk (žlutá) a zpět. Celkem asi 9 km, 3 hodiny.
Mapy
1 : 50 000 KČT č. 7 – Žatecko
1 : 50 000 KČT č. 4 – Krušné hory - Karlovarsko

Výchozím místem pro oba výlety jsou Lázně Evženie u Klášterce nad Ohří.

Výchozím místem pro oba výlety jsou Lázně Evženie u Klášterce nad Ohří.

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Na Margaritě to chce trochu více obezřetnosti, romantické noční procházky po...
Karibik za babku. Jak si užít dovolenou ve zpustlém socialistickém ráji

Aktuálně si nemůžete užít Karibiku levněji než na venezuelském ostrově Margarita. Kvůli kolabujícímu socialistickému hospodářství, které zavedl Hugo Chávez, se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Cestovky se musí postarat o turisty v nouzi, navrhuje ministerstvo

Stává se to skoro každou sezonu. Kvůli přírodním živlům nebo teroristickému útoku se turisté zoufale snaží dostat domů, ale nevědí si rady. V budoucnu už bude...  celý článek

Lukáš Furik
Stopem na Zéland: napadli ho psi, řidič kamionu mu dělal sexuální návrhy

Po střední škole pracoval jako technik v jaderné elektrárně Temelín. Měl slušný plat, vlastnil drahé auto a obýval luxusní byt v Českých Budějovicích. Nakonec...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.