Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


U Ralska zůstalo po Sovětech mnoho památek

  16:20aktualizováno  16:20
- Nápis na starých mapách neznámých krajin »Hic sun leones« znamenal, že do těchto končin zatím nepronikli cestovatelé. Stejná slova by se dobře vyjímala na turistických mapách v okolí Mimoně, protože v bývalém sovětském vojenském prostoru jsou ještě dnes místa, kam noha turistova nešlápne bez jemného chvění z neznáma. Návštěvník může celé dny putovat krajem mezi Bezdězem, Ralskem a Zásadkou a cítit se stejně rozervaně jako před půldruhým stoletím Karel Hynek Mácha.
Na rozdíl od Karla Hynka Máchy nemůže jít současný poutník oblastí Ralska od vesnice k vesnici, ale bude se pohybovat liduprázdným územím nikoho. Po wehrmachtu, Československé lidové armádě a nakonec Rudé armádě totiž nezbyla ani jedna vesnice. Každá z nich zabrala větší území a zlikvidovala více stavení.

Jen ten, kdo se řídí předválečnými mapami generálního štábu, tak může v bývalých obcích najít pobořené rybníčky, propadlé sklepy a zbytky chlévů vydlabaných v pískovcových skalách. Vnímavý návštěvník dokonce pozná, kde spolu hraničily německý a český jazykový svět. Na sever a severovýchod od Mukařova k Českému Dubu se táhly výsostně německé Sudety, kde návsi byly osázeny statnými dubisky. Na západ k Bezdězu a na jih do vnitrozemí ukazují místa bývalých kostelů a kapliček staleté slovanské lípy. Největším turistickým magnetem opuštěné krajiny pod posledními výběžky Českého středohoří jsou hrady. Kdo pomine notoricky známý Bezděz, může francovkou namazat lýtka a vyrazit do prudkého kopce. Z Vranova totiž musí překonat v Čechách málokdy vídané převýšení čtyř set výškových metrů. Rodiče s dětmi a méně zdatní výletníci by si na výstup měli rezervovat aspoň tři hodiny. Za námahu to ovšem stojí, protože od strašidelného hradu na temeni kopce je za dobrého počasí letecký výhled do kraje. Pod hradby se dá sice od usedlosti Pavlín dojet i na horském kole, ale chce to velké plíce a silnou vůli. Sjezd k Vranovu naopak odvážné srdce, dobré brzdy a helmu. O něco jednodušší je výstup k Děvínu. Na horském kole lze vyjet po staré cestě až k bývalé bráně. Hlavně děti by si neměly doma zapomenout baterku, protože u stezky pod jižními hradbami zve do útrob skály nízká štola. Je asi dvacet metrů dlouhá a horníci se dostali skrz pískovec až na čedičové jádro skály. Zřejmě přitom hledali pramen vody. I když štola tvoří jakési písmeno T, nečeká v ní návštěvníky žádná záludná propast nebo volné kamení, ale pouze zážitek ze stísněného podzemí. Přestože je zřícenina Děvína ukryta v lese, je dobře vidět umělé Hamerské jezero hluboko pod kopcem. »Támhle byla soukromá pláž Antonína Zápotockého,« ukazuje z hradeb přes vodu ke staré klouzačce ukryté v mladých břízkách Milan Suchý, který zde sloužil jako správce vojenské rekreační osady. Poukazuje i na další upomínku socialistických časů, nedaleký pomník hrdiny Sovětského svazu generálmajora Antonína Sochora. Na křižovatce uprostřed lesů poblíž zříceniny hradu Stohánku v noci narazil do neosvětleného náklaďáku. Protože to bylo v roce 1950, kdy se začali bolševici navzájem vyvražďovat, objevila se i domněnka, že náklaďák stál na obvyklé Sochorově cestě úmyslně. Strašidelné vzpomínky na sovětskou okupaci zase vzbuzují všudypřítomné vojenské ubikace, pozorovací stanoviště střelnic a dokonce celá opuštěná městečka. Všechna jsou pospojovaná lesními silničkami a tak jsou pro cyklistu jako přeludy. Tu se z lesa vynoří panelák, tu vepřín a jinde bíle kachlíkovaná věž. Po pár minutách jízdy všechno zase milosrdně zmizí v zeleni. A nikde ani živáčka. Jen houbaři občas ještě narazí na věnce polozasypaných pěchotních zákopů na okrajích skalních srázů, lesů a na strategických návrších. Největším monumentem z této doby je letiště Hradčany, kde přistávaly nejnovější verze sovětských stíhaček připravených bránit socialismus a mír. Návštěvník si zde může detailně prohlédnout, jak vypadaly betonové kryty právě na tyto stroje, přistávací dráhy a dohadovat se, kde bylo jaké obslužné pracoviště. Jen musí dávat pozor na chaoticky přistávající soukromá letadélka a mezi nimi kličkující motocyklisty a řidiče, kteří zkoušejí největší rychlosti svých plechových ořů. Kdo má dost pohledů na zničené sudetské vesnice a opuštěná vojenská městečka, může zamířit na leteckou střelnici u bývalého Kracmanova a na křižovatce silnic Kuřívody - Na Pince a Mukařov - Mimoň vychutnat kuriózní rozhled. Jsou odtud vidět do tří světových stran rozestavené kupy Bezdězu, Ralska a Ještědu, které přibližně vymezují, kde ještě před deseti lety neomezeně vládla sovětská vojenská technika.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Pro pěší je nejlépe dojet autobusem do Kuřívod, Hamru nebo Mukařova, které stojí přímo na hranicích bývalého vojenského pásma. Je nutno počítat s tím, že autobusy jezdí jen párkrát za den. Cyklisté mohou vyrazit od vlaku v Mnichově Hradišti nebo Mimoni. I když je celá oblast protkána asfaltovými silničkami, je na ně vjezd zakázán, a tak auto je třeba odstavit v nejposlednější vesnici. Místních se na cestu raději neptejte, protože většinou nemají tušení, jak se dříve vesnice jmenovaly a kam dnes vedou asfaltové silnice.

ZÁSOBY S SEBOU

V popisované oblasti není ani jeden obchod či restaurace. Proto je nutno si vzít všechno s sebou. V pískovcové krajině je dokonce nouze i o vodu. Prameny pitné vody jsou v osadě Pytlíkovský mlýn ve studni u mostu, v lesní studánce u silnice pod opuštěným městečkem Jablonec a na okraji pobořeného rybníka v bývalých Holičkách.

MAPY A PRŮVODCE

Mapu oblasti vydal Klub českých turistů pod názvem Máchův kraj. Turisticko-horolezecký průvodce Kummergebirge und andere Gebiete Nordböhmens (1996) je sice německý, ale uvádí české názvy a podrobné plánky. Je k dostání v některých turistických obchodech.

INTERNET

Přehled podzemních prostor v bývalém vojenském pásmu Ralsko a horolezecký průvodce po skalách v údolí Zábrdky s možnostmi trampského přenocování lze najít na adrese www.cdfe.cz/humanita.

VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ OBJEKTY

Komplex letiště Hradčany, Nový Dvůr, Svébořice, Jablonec, Prosíčka, posádka jižně od Jezovské hory, posádka nad Skelnou hutí

HRADY

Bezděz, Ralsko (zřícenina), Děvín (zřícenina), Zásadky (zřícenina), Stohánek (zbytky), Hradový vrch (zbytky), Kuřívody (nepřístupná tvrz)

* * *
Tehdy...

Katedrála v německém Bamberku bude pomalu slavit tisíc let svojí existence. Za tu dobu prošla mnoha stavebními úpravami a přestavbami. Na reprodukci je zachycen její interiér z doby baroka.

Nyní...

Od barokní doby se v katedrále mnohé změnilo, přesto si vnitřní prostor zachoval svůj monumentální ráz, který i dnes obdivují všichni návštěvníci, kteří do nejvýznačnější bamberské stavby zavítají.


Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.