Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


U Indiánů na jihu Mexika

  18:29aktualizováno  18:29
- Několik mladých Indiánů s vítězným řevem vytahuje tenký pásek z nahrávací videokazety. Roztahují jej na prašném náměstíčku a za jekotu přihlížejících soukmenovců po něm zuřivě dupou. Jejich »bílí nepřátelé«, majitelé videokazety,jsou v úzkých. Mají strach. Indiáni jim nepřetržitě vyhrožují. Proč ta nenávist a zloba?
V San Juan Chamule

»Běloši nás po staletí vždy jenom zabíjeli a okrádali. Toto je naše země. Naše půda. Tady rozhodujeme my,« vykřikují vzrušeně Indiáni z kmene Tzotzilů ve vesnici San Juan Cham ula v jihomexickém státě Chiapas. Ale proč ta zabavená a zničená videokazeta? »Při určitých příležitostech jim jejich náboženství, směs křesťanství a pohanských kultů, zakazuje,aby byli zobrazováni. Navíc nemilují bílé a armáda s policií sem ani nepáchne. Tady vám nikdo nepomůže,« vysvětluje řidič Manuel, který vozí do Chamuly lidi z deset kilometrů vzdáleného města San Cristóbal de las Casas. V místním kostele, při obřadech a slavnostech je fotografování zakázáno, radí také průvodci. »Vždyť jsme nebyli ani v kostele a ani nejsou slavnosti,« dodává vyčítavě běloch-nepřítel. »Nechceme mít nic společného s natáčením a fotografováním. Jděte si se svým videem někam,« neustále však opakují Tzotzilové a hrozí rozbitím kamery. »Měli jste prostě smůlu. Když to nechtějí, tak nechtějí,« krčí rameny řidič. »Pojedete zpátky?« Jistěže jedou. Co ostatně tady,na nepřátelském území. Na okraji náměstí však nechávají mikrobus na chviličku zastavit a užasle koukají na malý betonový domek s plechovou střechou, jenž je ozdoben velkým barevným vývěsním štítem: V ideopůjčovna. Tísní se zde asi deset Indiánů. A pak že: jděte si s videem někam...

V kaňonu Sumidero

Dvacetiletý kreol Juan, jehož matka byla Indiánka z kmene Tzeltalů a otec běloch, zručně kormidluje svoji malou lodičku. Ostatně udržet ji na klidné hladině není nijak složité. Osazenstvo plavidla, čtyři mexické a dva evropské páry, má hlavy vyvrácené vzhůru. Vodní plocha je totiž sevřená ve zdánlivě nekonečně hlubokém kaňonu Sumidero. »Nic krásnějšího v Chiapasu nenajdete. Od vody k vrcholu kaňonu je to na některých místech 1200 metrů a kaňon je dlouhý až pětatřicet kilometrů. To překonává i americký Velký kaňon v Coloradu,« tvrdí pyšně Juan a také zasněně vyvrací hlavu vzhůru. Na námitku, že přece Velký kaňon má hloubku až dva kilometry, odpovídá nevzrušeně: »Skutečně?« Hlavu má přitom neustále vyvrácenou vzhůru. To je zřejmě příčinou toho, že lodička najednou uvázla na mělčině. Juan několik minut nečinně sedí a zdá se, že urputně přemýšlí. Pak přijde na to, co už všichni dávno vědí: »Loďku bude muset někdo vytlačit,« říká a nic neubírá ze svého zasněného pohledu. Někdo? Po dalších minutách čekání vysedají jenom Evropané a tlačí ze všech sil. Nic. Plavidlo se ani nehne. Mexičané v klidu sedí, pozorují cizince a k ničemu se nemají. Když pochopí, že zbytek života by mohli nakonec i oni strávit v této loďce, neochotně vysedají a pomáhají. Podařilo se! Juan je opět ve svém živlu. »Podívejte, to máte skutečně velké štěstí. Krokodýl! Těch je tu jenom velmi málo,« prohlásí a ukazuje na asi jeden a půl metrů dlouhou černou obludu plující po hladině. Posádka je však upřímně zděšena, protože otevřená tlama zvířete trčí z vody pouze pár metrů od místa, kde před několika desítkami vteřin tlačili loďku. »Proč jste nám to neřekl, to bychom nikdy nevysedli. Vždyť nás mohl kousnout,« vyčítají mu všichni. »To mohl. Ale to by se vám v americkém Velkém kaňonu nepřihodilo, že?« triumfuje pro změnu Juan. Všichni radši opět vyvrací hlavu vzhůru.

V Palenque

Blonďatá pětadvacetiletá Francouzka Suzanne má zlomenou nohu. Ani to jí však neodrazuje od výstupu na slavnou mayskou pyramidu v Palenque, která nese název Chrám nápisů. Suzanne funí, každou chvíli musí oddechovat, ale nabízenou pomoc svého přítele i ostatních rozhodně odmítá. Asi po deseti minutách je za pomoci berlí na vrcholu. »Tak na tento okamžik jsem se těšila více než rok. Ani zlomená noha mi nemůže zabránit, abych si to tady prohlédla a užila. Kdo neviděl památky dávné indiánské kultury Mayů v Palenque,nebyl v Chiapasu, ani v Mexiku,« vypráví mezi hlasitým oddechováním. »Ale to nejzajímavější je až uvnitř pyramidy,« upozorňuje ji jeden z místních turistických průvodců. »A ty schody dolů jsou strmé a chodba nesmírně úzká.« »Néééééé!« křičí Suzanne, ale odmítá se vzdát. Tentokráte však už neodmítá pomoc přítele a vyráží odhodlaně do chladivého podzemí. Co tam uvidí? To, co v roce 1952 známý mexický archeolog Alberto Ruz Lhuillier,který tehdy svým objevem šokoval celý vědecký svět. Palenqueský Chrám nápisů, jedno z nejkrásnějších mayských sídel vůbec, kde je pohřbený tehdejší král Pacal Veliký (615-683), je totiž jedinou z mnoha pyramid na západní polokouli, která sloužila podobně jako jejich slavnější egyptské sestry jako hrobka. A nález to by vskutku skvostný, protože mumie krále v hrobce skutečně ležela, sarkofág byl neporušený a nebyl ani vykradený. Pacal měl u sebe nefritový poklad a na obličeji nefritovou masku. Tři desky se 600 hieroglyfy, jež zde také objevil Lhuillier, jsou navíc druhým nejdelším mayským nápisem vůbec. Ze sarkofágu ještě dodnes vede otvor, jehož účel je na první pohled nepochopitelný. Že by větrání? U otvůrku však teď stojí Suzanne a cosi do něj šeptá. »Pánové, to je duchovod, který byl vydlabán k tomu, aby měla králova duše i po smrti spojení s těmi živými Indiány nahoře. Tak jsem jim také poslala vzkaz,« vysvětluje znalecky mladá Francouzka.

V San Cristóbal de las Casas

Mohlo by to být skutečně úžasné místo pro poklidný život. Nadmořská výška 2100 metrů. Příjemné klima. Nádherná příroda v okolí. Mnoho zajímavých chrámů a vynikající trh s indiánskými výrobky. Místo toho tímto místem často projíždějí obrněná vozidla, patrolují v něm vojáci a z okolních indiánských vesnic se nese nenávistná kritika. Kde? V chiapaském městě San Cristóbal de las Casas. Střet civilizací zde pokračuje, rasy a kultury se neustále střetávají a konec rozporů je v nedohlednu. Ostatně od svého založení v roce 1528 má město již osmý název. I to o něčem svědčí. »Já nemám nic proti Indiánům, ale najít společnou řeč se nám skutečně nedaří. Nedivte se,vždyť je zde po staletí každý považoval jenom za jakýsi odpad, ještě dnes jsou to občané druhé kategorie,« vysvětluje recepční v hotelu Fray Bartolomé de las Casas. Jeden z indiánských obyvatel města má podobný názor: »Žiji tady deset let, ale o dobrou práci Indián nezavadí, jenže to je všechno naše půda. My musíme rozhodovat, co se zde bude dít.« Když však padne večer a v místní diskotéce to mladí pěkně rozpálí, vše vypadá jinak. Mladý Indián v džínách a adidaskách vyvádí na parketu s mladou běloškou v džínách a adidaskách. Střet civilizací se zdá být pryč. Kdyby to ale viděli Indiáni ze San Juan Chamula, bylo by zřejmě zle.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Do Mexika létá mnoho leteckých společností, zpáteční letenka z Prahy se dá pořídit do 20 000 korun. Z hlavního města Mexika je pak nejlepší (samozřejmě pokud nepojedete stopem či půjčeným autem) jet do Chiapasu dálkovým autobusem. Jízdenka stojí v přepočtu kolem 500 korun, dálkové autobusy v Mexiku jsou poměrně komfortní.

KDY PŘIJET

Jihomexický stát Chiapas je nesmírně různorodý, protože se rozprostírá od tichomořského pobřeží až po hory vysoké přes 3000 metrů. Nacházejí se zde také poslední kousky tropické džungle v zemi. Počasí je tedy velmi různé podle oblastí, ale pamatujte, že na mnoha místech jsou noci poměrně chladné.Ale nejlepší je přijet na jaře či na podzim.

Indiánky na trhu v San Cristóbal de las Cansas

Autor:




Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.