Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Galtür 15 let po smrtící lavině. Experti ho proměnili v obrněnou oázu

aktualizováno 
Malá tyrolská vesnička Galtür se z mimořádně ničivé laviny před 15 lety už dávno vzpamatovala. Zejména v zimě tady znovu zažívají nápor lyžařů z celé Evropy. Zároveň jsou její obyvatelé úžasným příkladem pevné vůle a nesmírného úsilí vrátit život do původních kolejí.

Rakouské úřady přitom této vesničce poskytly příkladnou pomoc. V neposlední řadě pak galtürské neštěstí pomohlo zdokonalit protilavinová opatření napříč celými Alpami.

Nejhorší lavina v Alpách za 50 let

První měsíce i roky po katastrofě, která připravila o život 31 lidí (místních obyvatel i zahraničních turistů), však byly hodně těžké. Obří lavina, nejstrašnější v Alpách za dlouhých 50 let, doslova smetla celé domy. Lidé se jen těžko vzpamatovávali z šoku a ničivých škod. Moc dobře přitom věděli, že zdaleka nestačí jen odklidit trosky a postavit nové domy. Bylo absolutně jasné, že když neudělají zásadní opatření, jak podobné lavině v budoucnu zabránit, tak už nikdy do Galtüru žádní turisté nepřijedou.

Fotogalerie

Jakmile roztál sníh a podařilo se odvézt poslední trosky, začali ve středisku zaprvé s důkladnou rekonstrukcí, zadruhé pak s pomocí specialistů z celé země intenzivně přemýšlet, jak podobnému neštěstí v budoucnu zabránit.

Kdo v této zapadlé části Tyrolska na švýcarských hranicích někdy byl, ví, že museli zprvu jen těžko překonávat pesimismus. Prudké svahy tří horských masivů se zvedají z cca 1 600 metrů vysoko položené vesnice prakticky rovnou do závratné výšky až 2 600 metrů. A to často hned za posledními domy, které lemují hlavní silnici. Co jiného dělat, než vesnici někam přestěhovat?

Vytrvalost horalů i lavinoví experti

I v tomto kritickém okamžiku se možná projevila staletá vytrvalost a neústupnost horalů, jejichž předkové sem přišli na začátku 14. století až ze švýcarského Wallisu, později pak z rétorománsky mluvících oblastí. Pod dohledem lavinových expertů začali v Galtüru stavět nejen mnohem pevnější a odolnější domy, ale také mohutné kamenné bariéry kolem nich. Často v jejich přímé blízkosti. Některé mají desítky metrů, nejdelší ochranná zeď je pak dlouhá přes 300 metrů a má přes deset metrů na výšku.

Jedna z ochranných zdí, které chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z...

Jedna z ochranných zdí, které chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z okolních hor.

Zároveň vysoko na svazích po obou stranách údolí začali montovat v několika řadách nad sebou masivní kovové protilavinové konstrukce.

Ale to byla jen část preventivních opatření. Na svazích kolem Galtür, a nejenom tam, umístili specialisté i systém automatických monitorovacích meteorologických stanic s kamerami, které zaznamenávají nejen výšku a kvalitu sněhu, ale také směr a rychlost větru. Jakmile se vytváří lavinové nebezpečí, masy sněhu se začínají hned v noci odstřelovat.

Stěna odolá tlaku 11 tun na metr čtvereční

Ve vesničce vzniklo jako integrální součást největší ochranné bariery i vzdělávací muzeum "Alpinárium". Jeho zadní stěna, vybudovaná přesně v místě, kde nejhůře udeřila lavina v roce 1999, je dlouhá 345 metrů, vysoká 11 metrů a měla by odolat tlaku 11 tun na čtvereční metr. Multifunkční budova má i své záchranné centrum v případě neštěstí a podzemní garáže pro 70 vozů.

Stavba kovové zábrany, která chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z...

Stavba kovové zábrany, která chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z okolních hor.

Jedna z ochranných zdí, které chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z...

Jedna z ochranných zdí, které chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z okolních hor.

Veškerá bezpečnostní opatření v Galtür přišla na miliony eur. Ale podle místních i odborníků se to bohatě vyplatilo. Jedna z největších lavinových tragédií v dějinách a následná opatření totiž napomohla nejen této vesnici na konci světa a novému rozvoji turistického ruchu, ale výrazně zvýšila povědomí o lavinách a zlepšila lavinovou prevenci v celém Rakousku a dokonce i za jeho hranicemi.

Galtür očima místních

"Letos o hlavní sezoně tu máme zase skoro vyprodáno. Galtür platí za menší, klidnější a hlavně levnější alternativu nedalekého superstřediska a království nočních aprés ski  - Ischglu," říká majitel velkého galturského hotelu Fluchthorn Johann Ojster. "Mnoho turistů se proto rozhodne bydlet tady v Galtüru a do Ischglu dojíždět. Ale i zde přímo na kraji vesnice máme 40 kilometrů hezkých sjezdovek," dodává.

"Klientela je tu velmi mezinárodní. Právě teď tu jsou s vámi kromě Rakušanů, Němci, Nizozemci, Britové, Bulhaři, Rumuni i Rusové."

První turisté s lyžemi sem podle majitele hotelu přicházeli v 60. letech minulého století. Už v roce 1960 se pak prý Galtür pyšnil nejdelším vlekem v celém Rakousku. Byl dlouhý 1 600 metrů.

Galtür, Rakousko

Galtür, Rakousko

Autor:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Tereza Kretschmannová
Letuško, chci si stáhnout okno. Jaká je práce 11 kilometrů nad zemí?

Dostanete pěknou uniformu a létáte si po světě. Tak si většina lidí představuje práci letušky. Přidejte k tomu ale ještě náročný výcvik, velkou odpovědnost,...  celý článek

Šerpa uklízí ve výšce osm tisíc metrů odpadky po expedicích na Mount Everest.
Horolezci budou na Everestu sbírat odpadky, někteří dostanou GPS

Nepálské úřady vyzvaly horolezce, kteří v letošní jarně sezoně zamíří na Mount Everest, aby pomohli se sběrem odpadků zanechaných předchozími expedicemi....  celý článek

Na singapurském letiště Changi vzniká desetipatrový celoprosklený terminál s...
Singapur a Helsinki mají nejlepší letiště světa. Praha si znovu pohoršila

V březnu udělily ocenění pro nejlepší letiště světa hned dva významné cestovatelské weby. A došly k úplně odlišným závěrům. Zatímco v jedné anketě zvítězil...  celý článek

KARAVAN. Vyjet s obytným přívěsem se zprvu zdálo jako skvělý nápad. Po...
Hotel s sebou. Karavany a obytné vozy Češi milují, nejvíc rodiny s dětmi

Češi stále častěji vyrážejí na dovolenou v zapůjčených karavanech či obytných vozech. Poptávka roste i po těch luxusnějších. Řada půjčoven už má kapacity na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.