Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tygr je pánem tvorstva

  19:46aktualizováno  19:46
Podobný význam jaký měl pro západní civilizace lev, měl a místy ještě má pro východní národy tygr. Nazývala-li evropská civilizace lva králem zvířat, pak na východě je tygr názýván pánem všeho tvorstva, neomezeným králem džunglí a pralesů, carem severské tajgy.

Místy se obyvatelé Asie ani neodvažují nazvat jej pravým jménem. Hovoří-li o této krásné obrovské kočce, mluví o ní jen jako o pánu, vládci a podobně. V severní Číně byl v některých etnických skupinách povýšen na božstvo. Naopak pro evropskou civilizaci to vždy byl symbol krvelačnosti, krutosti a prototyp všeho zla.

Tygr je největší dnes žijící kočkovitá šelma a patří mezi největší šelmy vůbec. Co do velikosti ho předstihují jen někteří velcí hnědí medvědi. Samec lva sice vypadá mohutněji, ale je to jen zdání. Mohutnost mu dodává jeho hříva. I když tělo tygra vypadá jako stlačené ze stran, jsou ve skutečnosti tygří samci  daleko větší než jejich afričtí příbuzní. Kdyby se tygří samec postavil, měřil by přes tři metry. K tomu váží asi tři sta kilo. Samice jsou o něco menší.

DOMOV - VLHKÝ PRALES I LEDOVÁ TAJGA
Tygra si asi každý spojuje s jihoasijskou džunglí. Méně se ví, že žije také v trnitých lesích Indie, v listnatých lesích himálajského podhůří, v zarostlých horských údolích a ve smíšených i čistě jehličnatých lesích východosibiřské tajgy.  Odborníci tvrdí, že tygři mají tři základní požadavky na místo svého výskytu. Je to dostatek zvěře, dostatek vody a dostatek úkrytu před sluncem.

Původně žil tygr na velkém území jižní Asie, od východního Turecka po východní Sibiř a Mandžusko. Z velké části ho však lidé vyhubili, nebo je na svém území silně ohrožen. Na jihu snášejí tygři vlhké tropické klima, zatímco jejich sibiřští bratři bez problémů zvládají i čtyřicetistupňové mrazy a vysokou sněhovou pokrývku. Tygři jsou výborní plavci a vodu doslova milují. Přeplavou i několik kilometrů široké mořské úžiny. Na stromy obvykle nešplhají, zřejmě pro svou značnou velikost.

TAKTIKA LOVU
I když tygr loví ve dne i v noci, nejčastěji se vydává za kořistí těsně před soumrakem a za ranního šera. Stejně jako ostatní šelmy vidí v noci daleko lépe než člověk, i když ve dne je jejich zrak lepší.

Na rozdíl od lva loví tygr výhradně osamoceně. Jen v období rozmnožování se tygři sdružují na krátký čas do párů. Pokud pozorovatel zahlédne víc tygrů pohromadě, jde vždy o samici s mláďaty. Ta mohou být stejně velká jako jejich matka. Mláďata totiž zůstávají se samicí dva až tři roky.

Při lovu kořisti se tygr orientuje hlavně zrakem a sluchem. Čich je poměrně slabý. Prakticky všude, kde tygr žil a žije, je jeho hlavní kořistí prase divoké. Vedle prasete loví i různé druhy jelenů, buvoly, opice, na Sibiři losy.

Při výzkumu lidé zjistili, že sedm až osm procent potravy sibiřských tygrů tvoří medvědi. Při nedostatku jiné potravy však loví i kořist, kterou jinak nechávají bez povšimnutí. Jsou to například krysy, malí ptáci, ještěrky, žáby a dokonce i termiti.
Hlad někdy vyprovokuje tygra i k útoku na taková zvířata, s nimiž se normálně nestřetává. V takových případech dokáže tygr usmrtit krokodýly, mladé nosorožce a dokonce i slona.

Tygři mají vlastní strategii útoku. Ke kořisti se co nejvíc přiblíží, zpravidla na dva až pět metrů, a pak rychle vystartují. Spíš než o skok jde o rychlé naběhnutí na kořist. Tu se snaží uchopit předními tlapami za hruď nebo v lopatkové krajině, přičemž se mu zakusují hluboko do hrdla. Padající oběť tak vychýlí z přirozené polohy a ta si může při pádu zlomit vaz. Její život ale většinou skončí udušením nebo uškrcením.
U velkých buvolů nebo slonů samozřejmě tygr svého těžkotonážního protivníka nemůže svalit prostým naběhnutím. Využívá proto jinou taktiku. Snaží se přetrhat úderem svých tlap nebo kousáním šlachy na zadních nohách velké kořisti. Oběť tak nemůže uniknout, postupně jí ubývají síly a nakonec podlehne. Při hledání kořisti jsou tygři schopni ujít za den i padesát až šedesát kilometrů.

TYGR LIDOŽROUT
Ve světě jsou známé občasné útoky tygrů na lidi. Mluví se pak o tygrech lidožroutech. Každá šelma, a stejně tak i tygr,  jde člověku za normálních okolností z cesty. Pokud se už setkají tváří v tvář a zachová-li člověk rozvahu, je téměř stoprocentně pravděpodobné, že se šelma člověku vyhne a dá se opět svou cestou. Přesto však existuje zlomek procenta případů, kdy setkání s velkou šelmou je pro člověka osudné. Nejde však o setkání náhodné. Šelma se o něj sama snaží. Hlad totiž způsobí, že šelma ztratí před člověkem vrozený respekt. Jakmile už tuto hranici jednou překoná a pozná, jak snadnou kořistí člověk je, začne lovit člověka pravidelně.

Hladem trpí občas všechny šelmy. U budoucích lidožroutů však není na vině nedostatek potravy, ale neschopnost ji ulovit. Lidožrouti jsou nějakým způsobem handicapováni, zpravidla mají nějaké zranění. To mohou způsobit například i dikobrazí ostny. Nebo je už dřív zranil člověk. Mají poškozené končetiny, oči nebo chrup střelnými a sečnými zbraněmi nebo železy. Rekordmanem-lidožroutem je tygřice z indického Kumaonu, která za pět let usmrtila prokazatelně čtyři sta třicet lidí.

ŠELMÁM HROZÍ VYHUBENÍ
Ve volné přírodě přežívá asi osm tisíc tygrů. Jen pro srovnání ve dvacátých letech byly stavy odhadovány na sto tisíc kusů. Příčin tak výrazného úbytku je několik. Jednak je to využívání kostí, jednotlivých orgánů či ostatních tělních částí v orientální medicíně, jednak lov pro zábavu a také mizení původního životního prostředí.

Světové zoologické zahrady k 31.12.1997 chovaly 1103 kusů, přitom 514 jedinců připadalo na tygra sibiřského.

Tři poddruhy tygra jsou už zcela vyhubeny. Jde o tygra kaspického, balijského a javánského. Nejpočetnějším druhem je v současnosti tygr indický.  Nejvíc ohrožený  je tygr čínský. Dobře na tom ale není ani tygr sibiřský.

Zoo Zlín chová sibiřské tygry od roku 1968. Za tu dobu se ošetřovatelé starali celkem o čtrnáct zvířat, z nichž devět se narodilo přímo v Lešné. Poslední mláďata však přišla na svět již v roce 1983.

V současné době mohou návštěvníci obdivovat pouze samici Citu, narozenou právě v roce 1983. Je proto pochopitelné, že  pracovníci zoo, ale i návštěvníci, se již nemohou dočkat dvou mladých samců (narozených v roce 2000), kteří dorazí z německého Hamburgu na počátku letních prázdnin.

Do té doby už bude vybudována nová tygří expozice. Jen výběh nabídne tygrům více než třináct set metrů čtverečních prostoru. V horkých dnech se navíc budou moci zchladit v potoce protékajícím expozicí.

Tygr sumaterský také patří ke skvostům místní ZOO.

Tygr ussurijský v kleci za mřížemi - tak, jak se k němu běžný návštěvník zoo nedostane.

Znuděné zívnutí a přesto vyvolává respekt...

Typický záběr tygra. Takhle vypadá docela přátelsky.

Autor:




Nejčtenější

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Další z rubriky

Pětasedmdesátiletý Stanislav Rataj (na snímku) byl 17. května v Pelhřimově...
Zakladatel legendárního pochodu poslal nejvíc lidí „do Prčic“

Pětasedmdesátiletý Stanislav Rataj byl dnes v Pelhřimově zapsán do České knihy rekordů jako člověk, jenž s nadsázkou poslal nejvíc lidí „do Prčic“. Rataj je...  celý článek

Běžíme na hrad Točník
Seriál Běžíme na hrad startuje tuto sobotu na Točníku

Rodinný seriál Běžíme na hrad vstoupí v sobotu do svého 4. ročníku na hradě Točník, který leží nedaleko dálnice D5 mezi Prahou a Plzní. Kromě Točníku se letos...  celý článek

Turisté na Karlově mostě v Praze (ilustrační snímek)
Praha je v počtu letních rezervací na Airbnb devátá na světě

České hlavní město bude letos podle aplikace Airbnb patřit mezi desítku turisticky nejžádanějších měst na světě. Podle počtu rezervací na léto se Praha...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.