Kontroverzní otázku čistoty komplikují nejasné zákony. Od letoška podle prvního z nich přestali hygienici kontrolovat čistotu přímo na tábořištích. Někteří v nich sice pokračují jako v minulých letech, ale jde jen o jejich iniciativní pokusy. "Neseme odpovědnost za zdraví lidí," zdůvodňuje jihočeská hygienička, proč do kempů chodí na kontroly, i když by už letos nemusela. Odmítá však veřejně uvádět své jméno, protože má obavy z reakce svých nadřízených.
Druhý z kontroverzních nařízení stanovuje, že každý kemp v Česku musí být označen hvězdičkami od jedné do čtyř stejně jako ubytovny či hotely. V rámci stejného zákona ovšem není určeno, jaké jsou podmínky pro získání toho-kterého počtu hvězdiček. Ministerstvo pro místní rozvoj sice vypracovalo standardy pro udělení hvězdiček, což je seznam požadavků od počtu sociálních zařízení přes možnosti stravování až po velikost kempovacích míst, ale ty nejsou nijak závazné. Přitom odpovídají zahraničním zvyklostem.
Výsledkem nepovedených zákonů a neochoty majitelů kempů investovat, je stav, že vůbec nějakou hvězdičku by získala pouze třetina kempů. Zbytek se pohybuje pod úrovní hygienického minima. Například v obřím kempu Merkur v Nových Mlýnech by mělo být okolo dvou set toalet a stojí jich tam jen třetina, na tábořišti Kobylnice u Lipna úplně chybí byť jediná sprcha a návštěvníci se tedy musí mýt přímo v přehradě.
V pražském luxusním Caravan Parku přímo proti Vyšehradu zase byly ještě před polednem nevynesené odpadkové koše, zubní pasta napatlaná na umyvadlech a ve sprchách se povalovaly chuchvalce vlasů.
"Frekventované kempy si v Chorvatsku platí uklízeče, kteří vytírají a myjí sociální zařízení neustále po celý den," komentuje požadavky na čistotu šéf tamního sdružení kempů Jarko Sladoljev.
Špatnou hygienu v tuzemských kempech nepřímo potvrzují i první poznatky redaktorů MF DNES, kteří testovali kvalitu a čistotu kempů na Vltavě a Dyji. Test vyjde v MF DNES ve středu 1. srpna.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
