Ostrovy nejsou nic jiného než písek a půda ležící na korálovém útesu starém tisíce let. Rostou tam nádherné kokosové palmy a hustá zelená vegetace. Nejvyšší "hora" ostrova "ční" pouhých pět metrů nad mořskou hladinou a celý ostrov měří všeho všudy 24 čtverečních kilometrů. Patří do skupiny korálových ostrovů nazývaných Ostrovy Ellice a leží na půl cesty mezi Austrálií a Havají.
Bývala to britská kolonie, která se oddělila od Gilbertových ostrovů z etnických důvodů a má nezávislou správu od roku 1978. Zaujímá malou plochu, a tak je trošku přelidněný. Mluvčí ostrovanů prohlásil, že Nový Zéland vyjádřil ochotu pomoci, až nadejde čas, a ohlas byl uspokojivý. Australská reakce však nebyla tak jednoznačná. Australský ministr pro přistěhovalectví Phillip Ruddock řekl, že jeho vláda bude reagovat v případě naléhavé potřeby, ale zatím nemají lidé na Tuvalu nárok na nějaké zvláštní zacházení.
Může se projevit také stálé nebezpečí velkých bouří, jež by mohly smést oblasti, které jim jsou vystaveny. Laguna uprostřed ostrova je působivá. A když se člověk nudí na jednom ostrově, je jich zde na vybranou dalších osm. Mnoho ostrovanů žije již nyní mimo domov: pracují na Fidži a posílají peníze domů. Tuvalu je malinká země. Je to čtvrtý nejmenší stát světa a jako jediný neporušuje lidská práva. Tamní letiště slouží jako fotbalové hřiště. Mluví se zde anglicky a tuvalským polynéským jazykem.
Žijí zde Polynésané, milí, přátelští a zdvořilí lidé, kteří však nemají rádi, když se před nimi mluví řečí, jíž nerozumějí. Hlavní událostí jsou nedělní bohoslužby, na které všichni chodí. Místní přirozeně rádi tančí a zpívají na četných slavnostech, oblékají se však konzervativně. Za nevelký peníz předvedou kdykoli skupinový tanec. Je to vzácné a tiché místo pro turistiku, kde je moře modré a plné ryb. Je to však ráj milovníků tiché turistiky. Chcete-li se tam vydat, udělejte to dřív, než bude pozdě. Voda stoupá.