Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Den, který nenastal. Odkud mělo letět 54 nukleárních raket na SSSR

aktualizováno 
Scénář byl pevně daný: jakmile přijde rozkaz prezidenta, vypustit z betonové klece ohnivého draka totální zkázy a odpálit na nepřítele za železnou oponou rakety s jadernými náložemi. Byla jsem přímo na místě, kde se to mělo odehrát.

Hlavice rakety Titan II na americké vojenské základně u Tucsonu. | foto: Profimedia.cz

Ten den, kvůli kterému byly v nepřetržité pohotovosti po téměř 20 let posádky 54 atomových sil v Arizoně, Arkansasu a Kansasu, nikdy nepřišel. Díkybohu! Byl by to býval den apokalypsy. Den atomové katastrofy. Den zahájení třetí světové války. Stačilo otočit dvěma klíčky a od té chvíle by nebylo cesty zpátky. Jako když střelec stiskne spoušť revolveru – vypálenou kulku už nelze zastavit. Stejně tak by bývalo nebylo možné zastavit rakety Titan II.

Vítejte v Muzeu Titan Missile

„Nasaďte si helmy a vstupte do nedávné minulosti studené války!“ Tak vítá turisty průvodce v bílé helmě. Za jeho zády se v arizonské pustině, v poušti plné obrovských kaktusů, rozkládá kdysi ostře hlídaná vojenská základna Titan II Missile Complex.

Fotogalerie

Dnes už si tu máte dávat pozor jen na chřestýše, ale téměř čtvrt století byl tento komplex jedním z nejutajenějších objektů v USA. Sem směla pouze hrstka přísně prověřených. Den co den, noc co noc od 15. července 1963 do 8. května 1986 tu byli vojáci připraveni – stejně jako posádky dalších 18 atomových sil v blízkosti arizonského Tucsonu – chránit USA před raketovou hrozbou SSSR.

„V dobách, kdy svět rozdělovala železná opona, ani jedna ze stran nechtěla nechat nepřítele ovládnout svět. Proto propukly závody ve zbrojení,“ vykládá Dean Hendrix, který se na průvodcovské vizitce pyšní tím, že v bývalém atomovém silu jako dobrovolník odpřednášel stovky hodin. „Soupeři usilovali o to, mít víc raket, nukleárních bomb a letadel než nepřítel. Všichni byli pořád připraveni začít válčit, ale naštěstí k ozbrojenému konfliktu nikdy nedošlo,“ říká muž, který přednáší na místě, kde dřív sloužil.

Základna jako atrapa

V roce 1986 rakety Titan II skončily v propadlišti dějin. Byly nahrazeny pokročilejšími raketami Minuteman. Když pak americký prezident Ronald Reagan v prosinci 1987 podepsal se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu, staly se z obávaných vojenských základen definitivně atrapy.

Přečtěte si

Všechno vypadá jako dřív, ale jaderné hlavice už jsou prázdné. Jeden z komplexů – 20 kilometrů jižně od Tucsonu – dobrovolníci z 390. vojenského útvaru strategických střel po skončení studené války obnovili, a tak dnes bývalý supertajný objekt slouží jako trochu bizarní turistická atrakce.

Betonový kryt atomového sila váží 760 tun. Podle mezinárodních dohod musí být stále z poloviny otevřen, aby svět měl tuto i další bývalé jaderné základny pod kontrolou. Turisté se dívají do téměř padesátimetrové hloubky, kde se v podzemním úkrytu v pouštním žáru pod slunečními paprsky leskne špička obrovské hlavice.

„Každá střela Titan II nesla jednu vodíkovou bombu,“ vysvětluje Dean, který jako zbrojní expert a analytik na základně v 80. letech pracoval. „A vodíkové bomby jsou ty nejdestruktivnější síly, které tehdy člověk vytvořil. Proto pokyn k jejich odpálení mohl vydat jedině prezident USA. Ovšem pozor! Mezikontinentální balistické rakety Titan II byly odstrašovací zbraně. Neměly být použity k zahájení válečného konfliktu, ale jen v případě, že by nepřítel zaútočil a vypustil směrem na Spojené státy své jaderné rakety. Naštěstí se to nikdy nestalo, protože Sověti měli strach USA napadnout. Dobře věděli, že by odpověď byla zničující. Takže úkolem mise Titan II bylo odstrašováním udržet mír.“

Vstup do sila, kam kvůli bezpečnosti museli vždy najednou aspoň dva lidé.

Vstup do sila, kam kvůli bezpečnosti museli vždy najednou aspoň dva lidé.

Sila jako voliéry

Může se hodit

Nechcete letos o dovolené jen ležet na pláži, ale spíše poznávat zajímavosti cizích zemí? Vyberte si z nabídky poznávacích zájezdů na Dovolená.iDNES.cz.

Opevněná sila byla vybudovaná tak, aby přečkala i důsledky jaderného výbuchu ve své těsné blízkosti. Stálou posádku tvořili čtyři lidé: velitel mise, jeho zástupce a dva experti – analytik a technik. Jejich úkolem bylo udržovat střelu v připravenosti a vyčkávat na příkaz k odpálení.

USA měly 54 nukleárních raket Titan II. Ty byly v arizonském Tucsonu, v Little Rocku v Arkansasu a v kansaské Wichitě. Každá raketa měla nést jednu vodíkovou bombu. Pro zajímavost: pozdější americké balistické střely byly mnohem sofistikovanější – mohly nést hned tři jaderné nálože, z nichž každá je zaměřena na jiný cíl…

Vstup do sila hlubokou šachtou po kovových čtyřpatrových schodech chrání před vpádem nepovolaných několik zamčených klecí, které fungují na podobném principu jako voliéra. Nejdřív se jedny dveře zamknou, pak se teprve mohou odemknout další.

Vstup do sila i řídicího centra chrání soustava těžkých dveří.

Vstup do sila i řídicího centra chrání soustava těžkých dveří.

Figuríny znázorňují kontrolu rakety Titan II.

Figuríny znázorňují kontrolu rakety Titan II.

Průvodce sestupuje do míst, kam mnoho let předtím mohla vkročit jen noha nejprověřenějších. Vlastně minimálně čtyři nohy. Do srdce jaderného dispečinku museli jít vždycky aspoň dva lidé současně. Jeden neustále kontroloval druhého. Jeden druhého nesměl ani na okamžik spustit z očí.

V podzemí chrání vchod další soustava dveří, těžkých několik tun. Za nimi se cesty rozcházejí. Vlevo se jde do centrálního dispečinku, vpravo dlouhou spojovací chodbou k raketě. Zvláštní koridor připomíná kotelnu. Všude je mnoho trubek táhnoucích se podél nízkého a úzkého tunelu. Většina z nich jsou tlumiče nutné k tomu, aby start rakety silo nerozboural.

Za skleněným krytem kolem rakety vidíte figuríny techniků ve skafandrech. Nad hlavou kolem obrovské rakety prosvítá dolů do útrob sila polední slunce. Kdyby rozkaz prezidenta býval přišel, rakety měly být odstartovány do 60 vteřin. Přes oceán by letěly osm minut.

Odpalovací pult v řídicím centru

Odpalovací pult v řídicím centru

Zkáza světa nanečisto

„Na vojně jsem sloužil u zvláštních jednotek s úkolem odposlouchávat kódovaná vysílání nepřítele na Západě,“ směje se jeden ze zahraničních turistů a k výkladu amerického experta přidává pohled z druhé strany. „Pokud jsme něco zaznamenali, byl poplach v celém Varšavském paktu. Armády se uváděly do pohotovosti. A poslouchat jsme museli opravdu dobře. Když totiž signál zachytily další dvě stanice v Maďarsku a v Polsku a my ne, byl z toho obrovský průšvih.“

V řídicím centru si můžete zalistovat spisy v červených deskách s nápisem. Přísně tajné. Jsou tu vystaveny obleky i nejrůznější přístroje, které byly posbírány z osmnácti arizonských jaderných základen kolem Tucsonu. Jsou tu také dva osudné klíčky, kterými se nikdy neotočilo. Kdyby se to stalo, neexistovala by už cesta zpátky. Ani Sověti totiž nedokázali své střely zastavit.

Silo, vstupní prostory i dispečink jsou zavrtány hluboko pod povrchem pouště.

Silo, vstupní prostory i dispečink jsou zavrtány hluboko pod povrchem pouště.

Zámky ke zkázonosnému cirkusu jsou umístěné v centrálním dispečinku tak, aby jeden člověk nemohl na oba dosáhnout. „Takže si to vyzkoušíme,“ říká Dean a posadí do velitelského křesla před hlavní ovládací panel desetiletého klučinu. „Až řeknu teď, otočíme oba klíčkem!“

Cvak! Kdo by si nechtěl zahrát na pána světa… Ozve se výstražné houkání, známé z mnoha akčních filmů. Netvor je vypuštěn z klece. Silo se otvírá a odpálení už nelze odvolat.

Naštěstí je to celé jenom jako.

Může se hodit

DOPRAVA
Z Evropy se na západ USA do Phoenixu dostanete asi za 20 hodin s jedním mezipřistáním (zpáteční letenka od 20 tisíc Kč). Ideální je vypůjčit si na letišti auto (na 3 dny od 160 USD). Tucson leží 190 km jižně od Phoenixu.

UBYTOVÁNÍ A VSTUP
Nejlevnější ubytování nabízejí hotelové sítě Motel 6 či Super 8, kde stojí dvoulůžkový pokoj kolem 50 USD, ale do obřích manželských postelí se vejde celá čtyřčlenná rodina s dětmi. Za prohlídku muzea dá dospělý 9,50 USD, junioři ve věku 7-12 let platí 6 USD, předškolní děti zdarma.

STRAVOVÁNÍ
Tucson je na jihu Arizony asi 90 kilometrů od mexických hranic, a tak si zajděte na tacos, nachos, chalupas či burritos. Levné (od 1 do 5 USD) jsou například v síti rychlého občerstvení Taco Bell.

INTERNET
www.titanmissilemuseum.org

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.