Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Severozápadním Vietnamem na motorce. Road trip v utajeném ráji

aktualizováno 
Většina návštěvníků severozápadního Vietnamu míří do turisticky "profláklé" Sapy. Jezdí se tam kvůli horám, původním kmenům i dobré dopravní dostupnosti. Severozápadní Vietnam ale nabízí mnohem víc. Nejlepší a nejdobrodružnější způsob, jak krásu této zapomenuté části Vietnamu poznat, je motorka.

Provoz na silnicích je opravdu minimální | foto: Jan Kubánekpro iDNES.cz

Shání se motorka

V Hanoji fungují mraky půjčoven. Většina motorek stojí okolo čtyř až šesti dolarů na den. To jsou ovšem motorky vhodné tak na popojíždění po centru Hanoje. Několik majitelů, když jim sděluji svůj plán, vypoulí oči jak kapr a vypůjčení odmítá. Nakonec tedy končím u doporučení z Lonely Planet na půjčovnu, kde mají pro podobné dobrodruhy pochopení.

Původně jsem chtěl jet na legendární sovětské motorce značky Minsk. "Vysoce nespolehlivá, rozhodně nedoporučuji," říká majitel půjčovny a nabízí Hondu Future 125 ccm, za 10 dolarů na den. V porovnání s ostatními dražší, ale kvalita odpovídá.

Otestuji ji důkladně jako ve filmu Vrchní prchni. Motor naskočí hned, obě brzdy brzdí, tachometr reaguje, světla svítí, blinkry blikají a to úplně nejdůležitější pro jízdu na motorce Vietnamem, houkačka silně houká! Sepíšeme něco jako smlouvu, nechávám pas do zástavy (mám totiž ještě jeden), vybírám přilbu, přivážu batoh na motorku a vyrážím na cestu. Řidičák na tu motorku nemám, ale to tu nikomu nevadí. Ve Vietnamu jezdí na motorce i malé děti.

Hanoj – Mai Chau: 160 km

Ihned beru plnou nádrž. Litr benzinu tu stojí 10 000 dongů (1 000 VND = 1,1 CZK). Z města vyrážím na jihozápad směr Ha Dong. Dostat se ven z Hanoje není zrovna jednoduché, je tu samá jednosměrka. Spíš než pravidla vládne na silnici naprostý chaos. Alespoň pro oči Evropana. Řídím se pravidlem "silnější má přednost".

Dojíždím na správnou výpadovku z Hanoje. Tam se k množství motorek přidává ještě velký počet náklaďáků a autobusů. Hrůza! Cesta je bídná. Samý výmol, samá jáma. Se vzrůstající vzdáleností od Hanoje se ale provoz značně snižuje. A na druhou stranu kvalita vozovky se značně zvyšuje.

Na cestě z Hanoje


True

Asi 20 kilometrů za Hanojí stojí uprostřed silnice policajt. Žádosti o různou formu "podpory" jsou prý při zastavení turistů časté. Zrovna se snaží zastavit dvě motorky v protisměru, tak doufám, že mě si snad nevšimne. Motorky se blíží k policistovi. Z dálky to vypadá, že se už už chystají zastavit. Ale co to je! Jeden ho objíždí zleva, druhý zprava. Vypadá to komicky, jako z nějakého filmu o francouzských četnících.

Smích mě ale přechází, když se policista místo pronásledovaní rozhodne přejít a stavět motorky na druhé straně. První na řadě jsem právě já! Co dělat? Zpomaluji, dojíždí mě jiná motorka. Udělám to jako oni, rozhoduji se bleskově. Pomalounku se přibližuji. Předstírám, že chci zastavit a pak na to rychle šlápnu. Motocyklista vedle mě dělá to samé. Policista jen smutně kouká na dvě odjíždějící motorky.

Provoz se 45 kilometrů za Hanojí zklidní. Aut a náklaďáků míjíte minimálně. Nebezpeční jsou tu ale řidiči autobusů. Jedou, jako kdyby autobus ukradli. Předjíždějí zatáčka nezatáčka, plná čára neplná čára. Rychlá jízda tu naprosto vítězí nad bezpečnou.

Honda Future 125 ccm

Provoz na cestách je opravdu minimální

Mai Chau

Cesta už je krásná, okolo začínají kopečky, malé vesničky, vodní buvoli, rýžová políčka. V Mai Chau je snad otevřeno pár hotýlků, ale kousek za vesnicí by měla být možnost přespat u lidí v domech na kůlech.

Odchytává mě jeden turistický lovec a nabízí ubytování. Vypadá dobře, trošku cenu usmlouvám a beru to. První noc v moskytiéře, v noci děsné vedro. Navíc velmi brzy ráno už všichni místní kohouti oznamují, že je čas vstávat. Po snídani se podívám po vesničce. Vypadá to tady dost přizpůsobené turistům. Samé krámky se suvenýry. Každý druhý baráček nabízí ubytování. Jen turisté scházejí, jsem tu sám. Zřejmě už je po sezoně, tak zde panuje krásný klid.

Mai Chau

True

Cesta je krásná, vozovka bez děr. Provoz minimální a pohledy na okolní hory, kopečky, údolí a rýžová pole maximální. Scenérie berou dech. Auta a motorky se opravdu většinou vyskytují jen ve městech. Mimo ně je cesta víceméně vymetená. Jen já, moje motorka a zelený hornatý severozápadní Vietnam.

Moc Chau

Asi po 80 kilometrech směrem na severozápad přijíždím do městečka Moc Chau. Ideálně na cestě tak, aby si tu člověk dopřál odpočinkovou pauzu. Městem projíždím krátce po poledni, všude neuvěřitelně živo. Teplota je tu velmi příjemná. Tak akorát. Moc Chau totiž leží na náhorní plošině v asi 1 000 metrech nad mořem. Svěží, lehce horský vzduch a příjemný vánek.

V Moc Chau žijí různé horské kmeny. Nejvíce asi vynikají Zelení H´mongové, kteří patří svým oblečením k nejvýraznějším.

Pokračuju směrem na Son La.

Mezi Son La a Tuan Giao


Son La

Cesta do Son La ubíhá vcelku rychle, vede spíše po rovině. Nakonec se sem dostávám asi za pět hodin jízdy i s přestávkou v Moc Chau. Son La se proslavilo hlavně v době francouzské nadvlády. Francouzi zde vybudovali věznici, kam posílali své politické nepřátele. V současné době se věznice už rozpadá, a tak případní vězni by měli útěk velmi jednoduchý.

Vedle věznice stojí muzeum s expozicí z historie a kultury 12 etnik žijících v regionu Son La. Už ale zavřeli, mají jen do tří. Tak jindy. Ale zítra ráno už znovu vyrážím dále na sever.

V Son La žádného dalšího turistu nepotkávám. V celém městě jsem zřejmě jediný běloch. K večeru je tu docela mrtvo. Těch pár restaurací většinou zeje prázdnotou. A tak pravidlo jíst tam, kde jí nejvíce místních, se tu aplikovat nedá.

V Moc Chau – Zelení Hmongové

Son La

True

Cesta do Muong Lay je naprosto fantastická a velmi těžko popsatelná. Hned za Son La směrem na Tuan Giao začíná jen uježděná hlína, ale nenechám se odradit. A dobře dělám, po nějaké době střídá prašnou cestu prvotřídní nová asfaltka.

Zhruba v půlce mezi Son La a Tuan Giao provoz ustává, jako když utne. Velmi podezřelé. Na úseku 50 kilometrů potkávám v protisměru jen čtyři motorky a dva náklaďáky. Přitom silnice je to nádherná. Úplně nová,  krásně hladká asfaltka. Skoro snad jako kdyby tu měl za týden jet na výlet strýček Ho. No možná že taky jo! Směr by odpovídal. Každý rok totiž jezdí do Moskvy na ozdravný pobyt, kde zkontrolují balzamaci. Aspoň tak to píšou v mé oblíbené Lonely Planet.

Vládne tu opravdu neuvěřitelný klídek. A ty výhledy, paráda! Při příjezdu do Tuan Giao zjišťuji důvod. Na silnici se ještě dokončovaly nějaké úseky a tak byl směr Hanoj svedený na jinou silnici. Kupodivu ale v mém směru žádná objížďka značená nebyla.

Mezi Tuan Giao a Muong Lay

Tuan Giao

Zhruba v půlce cesty mezi Son La a Muong Lay leží městecko Tuan Giao. Odsud je možné udělat si zajížďku do Dien Bien Phu. Čechovi to město asi nic neřekne. Ale snad každý Francouz ví, že tady v roce 1954 dostali od Vietnamců pěkně na frak a tady taky jejich indočínské impérium skončilo. Moje cesta ale do Dien Bien Phu nevede. Takže jen oběd v restaurantu u křižovatky a dále frčím směr Muong Lay.

Z široké asfaltky se nejednou stává cesta tak úzká, že se na ní stěží vyhnou dvě auta. Pro motorku je cesta ale dobrá. Sem tam díra, ale není to žádná hrůza. Na dalších 100 kilometrech potkávám všehovšudy jen jedno auto a jeden náklaďák, jinak jen pár motorek. Pohoda!

Každopádně tahle cesta je opravdu velký a silný zážitek. Mimořádné výhledy do okolí mě fascinují. Je to taková stokilometrová projížďka stále živým Rožnovem pod Radhoštěm. Za Tuan Giao jako kdyby se snad vývoj skoro zastavil. Všude okolo jen samé dřevěné domečky, děti se tu honí na vodních buvolech, prasata se rochní u silnice v kalužích s blátem. Dokonalá cestovatelská krása poznávaní jiného světa.

Projižďka živým skanzenem

Všechny děti na mě pokřikují "Hello Hello" a mávají. Já je zdravím vietnamsky a také mávám. Nejlepší byl asi klučina, který zrovna čural, když jsem projížděl okolo. Jakmile mě spatří, nelení, otočí se a zatímco pokračuje v čurání, hned taky haleká "Hello Hello" a mává, div že mě nepokropí. Mají tu ty děti opravdu dobře vychované, pozdraví za každé situace!

Mám štěstí na počasí. Obloha je dnes jako vymetená, pár úseků mě totiž provází jen uježděná hlína. Závěr je fantastický. Sjíždí se tu z hor asi tak desetikilometrovým klesáním do hlubokého údolí. S každým ubývajícím metrem je znát, jak se teplota a vlhkost zvedá. Není divu. Muong Lay prý patří k jednomu z nejteplejších míst ve Vietnamu, kde teploty v létě dosahují až 40 °C.

Muong Lay

Dojíždím do Muong Lay. Ve městě je děsný bordel. Muong Lay budí dojem zapomenutého města. Jako kdyby se mělo zbourat a vyklidit. A taky že ano, jak se dozvídám později. Muong Lay se dnes rozkládá  na místě dřívějšího města Lai Chau. Lai Chau pro změnu nahradilo město Tam Duong. A Muong Lay bylo dříve také jižněji. Trošku zmatené, jak na to jen přišli? Měli by tu přestat pěstovat a užívat to opium. Opium je totiž prý hlavní zdroj financí v tomto zapomenutém kraji.

Během posledních let tu vcelku pravidelně dochází k záplavám. Padlo tak rozhodnutí, že se zde vybuduje přehrada s vodní elektrárnou. Snad největší v jihovýchodní Asii. Takže města i tohle krásné hluboké údolí se zatopí. Škoda.

Projetá trasa v severozápadním Vietnamu. www.googlemaps.com/ zakreslil Jan Kubánek

2. díl cestopisu

V příštím díle cesty po severozápadním Vietnamu se podíváme z Muong Lay do Sapy, navštívíme Bac Ha a dojedeme zpět do Hanoje.

 

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

V kráteru sopky Batur, Indonésie
Z Brušperku vyrazili na starých čezetách do Austrálie. Trvalo jim to rok

Během 430 dnů projeli Čech Marek Vantuch a Slovenka Ivana Haraslínová na starých čezetách Evropu, Asii a Austrálii. Část trasy jeli po stopách trabantů Dana...  celý článek

Na střelnici nedaleko Longyearbyenu nás půl dne v teplotách okolo minus dvaceti...
Kurz přežití a pušku s sebou. Tak se studuje na Špicberkách, píše Češka

Je to jediná vysoká škola na světě, kde musíte nejdřív absolvovat kurz přežití, aby vás přijali. Univerzitní centrum na Špicberkách je nejseverněji položená...  celý článek

Pont suspendu de la Riviére de l'Est
Au-pair z říše snů. Na Réunionu je na všechno dost času, říká Češka

Znáte ten pocit, kdy se doslova topíte ve svém životě? Všechno je špatně. Přesně tak jsem se cítila ke konci roku 2015. Rozhodnutí opustit práci, partnera,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.