"Jezdím do Polska kvůli špatné ekonomické situaci v Bělorusku," vysvětluje. Za pár dolarů, které vydělává dvakrát týdně na prodeji vodky a cigaret za vyšší ceny za hranicemi, nakoupí uzeniny a jiné potraviny a také ošacení. Stejně jako mnozí Bělorusové žijící v blízkosti polských hranic má Galina obavy, jaký dopad bude mít na její živnost záměr Varšavy zavést v rámci příprav na vstup do Evropské unie vízovou povinnost pro Bělorusko.
Postsovětské republiky jako Ukrajina a Bělorusko nebyly zahrnuty do plánů EU na přijetí některých zemí bývalého komunistického bloku. Unie nyní trvá na tom, aby kandidátské země jako Polsko zavedly pro sousední země vízovou povinnost s cílem zabránit šíření kriminality.
Bělorusko je pro EU zvláštní případ. Unie je ochotna k navázání speciálních vztahů s Ruskem a Ukrajinou, k Bělorusku však zaujímá chladně odměřený postoj s odůvodněním, že jeho prezident Alexandr Lukašenko nedbá na demokratická práva.
Zatímco cestující nasedají do místního večerního vlaku do polského pohraničního Terespolu, jeden muž a žena odmontovávají obklady stěn vagónu a pěchují do skrýše láhve alkoholu.
Pak se pár pustí do zastrkování láhví do ponožek, pod sedadla, na WC a do odpadkových košů. Většina cestujících na ně hledí s opovržením a tvrdí, že jsou stále ještě s to vydělat si na živobytí, aniž by příliš překračovali meze zákona platícího pro obchodování s exportovanou vodkou. Někteří obchodníci s vodkou si dokonce nemohou dovolit ani platit jízdné.
"Není to podnikání, je to prostředek obživy," říká Lena, jedna ze čtyř mladých žen, které překračují hranice po silnici. Ženy se svým nákladem každý den stopují na silnici do Polska, aby ušetřily peníze. Podle jejich slov by se zavedením víz tento obchod značně prodražil. "Hrozně moc to změní náš život, protože jezdit do Polska už nebude možné," dodává Lena. "Všechno teď závisí na tom, na kolik vízum přijde a jak dlouho bude platit."
Také hlavní polský vyjednávač v rozhovorech o přistoupení k EU Jan Kulakowski dal v Bruselu najevo obavy z dopadu zavedení víz na život prostých lidí. Podle jeho slov se Varšava pokusí zasadit se o to, aby toto opatření "stálo co nejméně". "Nejsem ale přesvědčen, že systém víz je tím nejúčinnějším prostředkem obrany proti organizovanému zločinu," podotýká.
"Organizovaný zločin si může víza dovolit vždycky. Bude to mít nepříznivý dopad na kontakty mezi obyčejnými lidmi a na obchodování v malém." Ina Kulejová, předsedkyně občanského sdružení Veža v Brestu, přiznává, že také ona vozila vodku přes hranice. Mnoho žen, říká, se do takového obchodování pouští, aby zajistily rodině jídlo a ošacení, zatímco studenti to dělají kvůli kapesnému. Podle jejího mínění je záměr zavést vízovou povinnost novou známkou odsouvání Běloruska na vedlejší kolej v Evropě.
Postsovětské republiky jako Ukrajina a Bělorusko nebyly zahrnuty do plánů EU na přijetí některých zemí bývalého komunistického bloku. Unie nyní trvá na tom, aby kandidátské země jako Polsko zavedly pro sousední země vízovou povinnost s cílem zabránit šíření kriminality.
Bělorusko je pro EU zvláštní případ. Unie je ochotna k navázání speciálních vztahů s Ruskem a Ukrajinou, k Bělorusku však zaujímá chladně odměřený postoj s odůvodněním, že jeho prezident Alexandr Lukašenko nedbá na demokratická práva.
Zatímco cestující nasedají do místního večerního vlaku do polského pohraničního Terespolu, jeden muž a žena odmontovávají obklady stěn vagónu a pěchují do skrýše láhve alkoholu.
Pak se pár pustí do zastrkování láhví do ponožek, pod sedadla, na WC a do odpadkových košů. Většina cestujících na ně hledí s opovržením a tvrdí, že jsou stále ještě s to vydělat si na živobytí, aniž by příliš překračovali meze zákona platícího pro obchodování s exportovanou vodkou. Někteří obchodníci s vodkou si dokonce nemohou dovolit ani platit jízdné.
"Není to podnikání, je to prostředek obživy," říká Lena, jedna ze čtyř mladých žen, které překračují hranice po silnici. Ženy se svým nákladem každý den stopují na silnici do Polska, aby ušetřily peníze. Podle jejich slov by se zavedením víz tento obchod značně prodražil. "Hrozně moc to změní náš život, protože jezdit do Polska už nebude možné," dodává Lena. "Všechno teď závisí na tom, na kolik vízum přijde a jak dlouho bude platit."
Také hlavní polský vyjednávač v rozhovorech o přistoupení k EU Jan Kulakowski dal v Bruselu najevo obavy z dopadu zavedení víz na život prostých lidí. Podle jeho slov se Varšava pokusí zasadit se o to, aby toto opatření "stálo co nejméně". "Nejsem ale přesvědčen, že systém víz je tím nejúčinnějším prostředkem obrany proti organizovanému zločinu," podotýká.
"Organizovaný zločin si může víza dovolit vždycky. Bude to mít nepříznivý dopad na kontakty mezi obyčejnými lidmi a na obchodování v malém." Ina Kulejová, předsedkyně občanského sdružení Veža v Brestu, přiznává, že také ona vozila vodku přes hranice. Mnoho žen, říká, se do takového obchodování pouští, aby zajistily rodině jídlo a ošacení, zatímco studenti to dělají kvůli kapesnému. Podle jejího mínění je záměr zavést vízovou povinnost novou známkou odsouvání Běloruska na vedlejší kolej v Evropě.
