Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Turistika a příroda: kdo s koho?

aktualizováno 
Něco divného se děje v divočině. Nejen polární medvědi, ale také tučňáci, delfíni, a dokonce i ptáci v amazonském deštném pralese trpí stresem. Ztrácejí na váze, rodí méně mláďat. Příčina je stejná: ekoturismus. Lovy beze zbraní mohou být zničující...

Polární medvědi 've výloze'
Pozorování polárních medvědů je pro přírodymilovné turisty skutečně úžasným zážitkem. Už více než dvacet let se dopravují v době od října do listopadu na stanoviště medvědů v kanadské Manitobě.

V tuto dobu zvířata obvykle odpočívají a čekají u Hudsonského zálivu, než zamrzne a oni se vydají na lov tuleňů. Kvůli častým návštěvám však neodpočívají tolik, kolik by potřebovali.

V přítomnosti turistických vozítek vykazují medvědí samci sedmkrát vyšší známky bdělosti. Mají zvýšený srdeční tep, zrychlený metabolismus. V době, kdy mají šetřit energii, to může vést k nebezpečnému úbytku hmotnosti, síly a tukových zásob.

Masivní růst ekoturistického průmyslu vyvolává obavy biologů. Narůstá důkazů, že mnohá zvířata přítomností turistů trpí. New Scientist ve svém posledním čísle varuje: bezprostřední efekt může být nepatrný - změny v srdečním rytmu, fyziologii, hladině stresových hormonů a sociálním chování. Dlouhodobě však může ohrozit celé populace divoce žijících zvířat.

Delfíni se předvádějí
V okamžiku, kdy se blíží čluny turistů, reagují delfíni skákaví velkým vzrušením a aktivitou. Když jsou v blízkosti delfínů tři a více člunů, delfíni odpočívají jen 0,5 procenta času. Když se kolem delfínů potuloval jen jediný tichý výzkumný člun, věnovali delfíni odpočinku 68 procent času.

Bioložka Rochelle Constantinová zjišťovala změny v chování skupin delfínů skákavých podél severovýchodního pobřeží Nového Zélandu od roku 1996.

Kanadský expert na mořské savce Gordon Hastie došel k podobným závěrům u skotských pobřežních vod: v přítomnosti člunů delfíni provozují svoje synchronní skoky mnohem déle než obvykle. V noci zase déle odpočívají - ale mnohem méně času jim pak zbývá na shánění potravy a "společenský život".

Tučňáci v  ohrožení
Podobné známky špatného vlivu ekoturistiky jsou vidět i u novozélandských tučňáků žlutookých. Vědci varují, že v místech hojně navštěvovaných turisty váží mláďata tučňáků v průměru o 0,76 kilogramu méně (to je desetina hmotnosti) než mláďata v klidných oblastech.

Rodiče, kteří shánějí potravu pro své potomky, podle expertů prý váhají s návratem z moře, dokud jsou lidé v dohledu. Avšak mezitím už natráví ulovenou potravu a na mláďata se dostane méně. Hubení tučňáci pak snáz hynou - což může v budoucnosti, bude-li turistická návštěvnost růst, vést až k zániku kolonie tučňáků.

Hoacinové ve stresu
Mláďata amazonských hoacinů, barevných exotických ptáků z deštných pralesů Jižní Ameriky, zase mají v oblastech navštěvovaných člověkem dvakrát tak vysokou hladinu stresových hormonů než v odlehlých částech pralesa.

V turistům nepřístupných oblastech našli zoologové nejméně jedno ptáče v polovině hnízd - v turistických zónách jen v 15 hnízdech ze sta. Vystrašení opeřenci před turisty z hnízd zavěšených nad vodou vyskakují - a zde na ně čekají pirani, kajmani, anakondy. Jaké důsledky to má pro populace amazonských hoacinů? To zatím nikdo netuší...

Zničí komerce přírodu?
Ekoturismus narůstá každoročně o deset až třicet procent a už na něj připadá pětina z celkového počtu turistů, kteří kříží svět, konstatuje New Scientist. Pozorování velryb se stalo průmyslem s miliardovými příjmy. V roce 1998 přitáhla tato přírodní podívaná v 87 zemích a lokalitách devět milionů lidí.

I přesto odborníci tvrdí: když se ekoturistika dělá dobře, může fungovat. Příkladem je souostroví Galapágy. Kontrolovaná turistika přináší dostatek peněz na ochranu světoznámého mořského leguána a dalších druhů - a nevede k záhubě vzácných živočichů. Vědci dokonce u plazů nezjistili zvýšenou hladinu stresových hormonů, ačkoli jsou lidmi hojně navštěvováni a pozorováni zvířata si zřejmě na přítomnost lidí zvykla.

Lední medvěd

Lední medvěd

Lední medvědi

Autoři: ,




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.