Výstup na Malý Kriváň (1 671 m)

Výstup na Malý Kriváň (1 671 m) | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Slovensko, jak má být. Přechod Malé Fatry přes oba Kriváně

  • 18
Teplo konečně dorazilo i do vysokých nadmořských výšek a holé vrcholky hor se proměňují v zelené kvetoucí zahrady. Přesvědčí vás o tom například hřebenovka Malé Fatry.

Malá Fatra na Slovensku má mnoho tváří. Najdete zde divoké soutěsky, skaliska i oblé travnaté hřbety vystupující nad hluboké lesy. Některé partie jsou silně navštěvované až přelidněné, jiné (a to neméně hezké) téměř liduprázdné. První kroky návštěvníků směřují nejčastěji do Vrátné doliny, odkud logicky zamíří ke kabinkové lanovce umožňující rychlý přesun do nejvyšších partií pohoří.

Klidnější varianta

Lanovka Vrátna – Chleb neodlučně patří již mnoho desetiletí k turistice v Národním parku Malá Fatra. Její současná moderní podoba pochází z roku 2006 a tvoří ji osmimístné kabinky, které v létě dopraví nahoru až 250 osob za hodinu. Jen málokdo jí pohrdne, za necelých šest minut vám totiž nabídne přepravu o plných 750 metrů výše. A to už je hodnota, která ušetří nejenom drahocenný čas, ale hlavně spousty fyzických sil, nutných k dalšímu pochodu po překrásné přírodě v členitém terénu.

Výstup na Veľký Kriváň (1 709 m)

Klasickou variantou hřebenového putování Malou Fatrou je cesta směrem vlevo od horní stanice lanovky; tedy přes vrchy Chleb a Poludňový grúň s možným pokračováním na Stoh i Velký Rozsutec a s cílem ve Vrátné dolině. Krásná, avšak až příliš "profláklá" túra láká zvláště ve vrcholné sezoně a o víkendech zástupy lidí.

Tip na dovolenou

Vyberte si z pestré nabídky pobytů na Slovensku na dovolena.iDNES.cz.

Pokud preferujete větší klid, zvolte raději směr opačný, tedy vpravo od horní stanice lanovky. Projdete se po neméně krásné hřebenovce, která právě na přelomu června a července rozkvétá tisíci květů. Trasa je to dlouhá, komplikovanější na dopravu, avšak rozhodně nezapomenutelná.

Povinný výstup na Veľký Kriváň

Jako první se vám do cesty postaví Veľký Kriváň (1 709 m), nejvyšší vrch Malé Fatry. Vystupuje hned vedle Snilovského sedla (1 524 m) nad horní stanicí lanovky (1 490 m) v podobě ploché rozložité pyramidy porostlé kosodřevinou. Jeho severním úbočím stoupá červeně značená hřebenová magistrála, která v tomto krátkém úseku rovněž nemá o návštěvníky nouzi.

Snadná dostupnost nejvyššího vrcholu sem láká většinu svátečních výletníků, kteří si zakoupili zpáteční jízdenku lanovkou. Zdolat Velký Kriváň je zkrátka nepsanou a celkem nenáročnou povinností!

Malý Kriváň (1 671 m) a Pekelník (1 609 m)

Výhled je ničím nerušený a dokonale kruhový, za příznivé dohlednosti nabízí panorama všech významných hor v severozápadní části Slovenska. Výstup od lanovky trvá zhruba 50 minut, poslední úsek tvoří asi pětiminutová odbočka, po níž je třeba se vrátit zpět k rozcestí zvané Hrana Veľkého Kriváně.

Za Veľkým Kriváněm začíná méně známá část hřebenovky Malé Fatry, kde zástupy výletníků citelně řídnou. Důvodem je, že se odsud nedá sejít k ubytovacím kapacitám ani k zaparkovanému autu ve Vrátné či Terchové. Bez využití vlakových nebo autobusových spojů tuto trasu v podstatě nelze absolvovat. V neposlední řadě je třeba zmínit také aspoň šest hodin nutných k dosažení cíle.

Krásnější i mohutnější Malý Kriváň

Ústředním a dominantním kopcem této části hřebene Malé Fatry je rozložitý a tvarově velmi rozmanitě modelovaný Malý Kriváň (1 671 m). Má sice nižší nadmořskou výšku než jeho navštěvovanější vyšší jmenovec, ve skutečnosti je to však hora evidentně mohutnější, která vykazuje zřetelně větší převýšení nad svým okolím.

Vrchol Malého Kriváně (1 671 m)

Z Veľkého Kriváně se zdá být nedaleko, cesta k němu je však docela zdlouhavá a namáhavá. Nejdříve je třeba se popasovat s vrchem jménem Pekelník (1 609 m), jenž při zdolávání překvapí velmi členitým terénem s mimořádně příkrými jižními svahy.

Z něj se velmi prudce sestupuje do sedla Bublen (1 510 m), kde však ztráta výšky zdaleka nekončí a jižním traverzem vrchu Koniarky se sestupuje do ještě nižšího sedla. Jeho název i nadmořskou výšku (odhadem cca 1 425 m) však mapy tají. Kromě nepříjemné "hloubky" je tohle sedlo významné také vydatným pramenem vody, který je na celém hřebeni Malé Fatry v podstatě jediný.

Teprve z tohoto bezejmenného sedla začíná téměř hodinový výstup na Malý Kriváň, jehož nejvyšší kótu zvýrazňuje několikametrový betonový pylon. Kamenné zídky kolem něj prozrazují, že se tu dost často bivakuje.

Koprovka na Chatě pod Suchým

Dlouhý a táhlý je i sestup z Malého Kriváně do sedla Priehyb (1 462 m). Za ním se sice nadmořské výšky kopců snižují, vzhledem k přítomnosti tvrdších a odolnějších vápenců je však terén ještě členitější. Jeho překonávání navíc ztěžují husté porosty kosodřeviny, jimiž se značený chodník proplétá, takže cesta ubíhá pomalu a pracně.

Suchý (1 468 m), Biele skaly a Stratenec (1 513 m)

Chata pod Suchým

Pokud by vás tohle příliš nebavilo, nabízí se žlutě značené traverzové cesty, a to jižním i severním úbočím. Obě obcházejí skalnatý hrot hory Suchý (1 468 m) s vrcholovou knihou a spojují se v sedle Príslop (1 220 m), odkud je to už jen slabá půlhodinka k Chatě pod Suchým (1 075 m).

Chata pod Suchým z roku 1948 je správná horská chata, jak má být. Žádný velký luxus, zato však útulné prostředí v nezměněných původních interiérech. Legendou zdejší kuchyně je koprová omáčka s hovězím, zajímavou nabídku představují rovněž produkty vlastní masné výroby, například sušené uzené maso vhodné místo konzerv k několikadenním trekům. Romantiku místa doplňuje absence elektřiny, kterou zajišťuje pouze ve večerních hodinách dieselový agregát.

Kroutící se Váh ze Starého hradu

Od Chaty pod Suchým už vedou cesty jenom dolů, a to v některých úsecích mimořádně strmě. Doporučujeme zachovat věrnost červené značce a přes vrch Plešel (981 m) sestupovat přírodní rezervací Starý hrad ke stejnojmenné zřícenině, kterou zná většina návštěvníků Slovenska pouze z okna automobilu.

Meandr Váhu pod Starým hradem

Starý hrad (mnohdy nesprávně označovaný jako Staré Strečno) se hrdě tyčí na skalním ostrohu nad řekou Váh naproti hlavní silnici Žilina – Vrútky. Jeho zříceniny jsou sice hezčí zdola od silnice, pohledy z hradu do údolí na kroutící se Váh jsou však neopakovatelné. Překrásné scenérie doplňují zakrslé porosty teplomilných dubů na skalních svazích.

Mimořádně strmý a dlouhý sestup z hory Plešel končí až u řeky Váh, která právě pod Starým hradem rozřezává Malou Fatru na dvě části, Kriváňskou a Lúčanskou. Ta druhá, méně známá, začíná na protilehlém břehu, kde se na bílé vápencové skále vypíná hrad Strečno.

My však pro dnešek právě pod Strečnem končíme a na stejnojmenné vlakové zastávce počkáme na vlak směr Žilina. Čekání lze vyplnit návštěvou nádražního výčepu s jednoduchou, avšak po kvalitní túře dostačující nabídkou.

Pro návrat do Vrátné doliny může být výhodnější a rychlejší nezajíždět vlakem až do Žiliny, ale vystoupit na další zastávce Varín a po žluté značce dojít 1,5 km do Krasněn na autobus. Jezdí téměř každou hodinu.

Může se hodit

Itinerář trasy:
Snilovské sedlo (horní stanice lanovky Vrátna-Chleb) – Veľký Kriváň, 1:00 hod. – Malý Kriváň, 2:30 hod. – Suchý, 4:15 hod. – Chata pod Suchým, 5:00 hod. – Starý hrad, 6:30 hod – Strečno, 7:15 hod.

Mapa:
VKÚ Harmanec 1 : 50 000 č. 110 – Malá Fatra, Vrátna

Jak se tam dostat
Cesta TAM: Do Žiliny vlakem nebo autobusem, ze Žiliny autobusem směr Terchová nebo Vrátna (jezdí skoro každou hodinu, k lanovce však zajíždějí pouze některé ranní a odpolední spoje). Pokud pojedete autem na jeden den, pak zaparkujte v Žilině, budete se k němu nejsnáze vracet.

Cesta ZPĚT: Ze Strečna vlakem (nutno předem zjistit spoje) do Žiliny nebo Varína. Z Varína pěšky do Krasňan a odtud případně autobusem do Vrátne nebo Terchové.

Lanovka Vrátna – Chleb
délka: 1 860 m
převýšení: 754 m
doba jízdy: 5,9 min
provoz: denně 9–16:30 hod.
cena: 8,50 eura nahoru, 10 eur zpáteční
cena pro děti: 6,5 eura nahoru, 7 eur zpáteční

, pro iDNES.cz