Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Turisté mohou být na chvíli pány hradu

  12:50aktualizováno  12:50
Jak to vypadá, když se parta nadšenců rozhodne splnit si svůj sen a pokusí se obnovit rozpadlý lesní hrádek s naučnou stezkou? Těžko se získávají prostředky, těžko se sváží materiál, ale přesto se nakonec vše povedlo. Návštěvníci východních Krkonoš tak mají o zajímavý výlet navíc.

Chybělo málo a z lesního hrádku Aichelburgu na úbočí Světlé hory nad silnicí do Pece pod Sněžkou ve východních Krkonoších zbyla jen hromada kamení. Chátrající památník někdejšího majitele maršovského panství hraběte Bertholda Aichelburga zachránila až skupina krkonošských nadšenců, kteří kolem hrádku vybudovali i novou naučnou stezku. "Už jako kluky nás hrozně štvalo, že hrádek chátrá a říkali jsme si, jak by bylo skvělé jej opravit," vzpomíná Miloslav Klimeš z Hradní společnosti Aichelburg, jejíž členové mají hlavní zásluhu na záchraně unikátní historické stavby. Jeho bratr Pavel pokračuje: "Počátkem devadesátých let jsme se vlastními silami snažili alespoň zpevnit narušenou sklepní klenbu a chátrající hradní věž, ale do rozsáhlejší rekonstrukce jsme se sami pustit nemohli." Parta nadšenců v čele s bývalým starostou Pece pod Sněžkou Milanem Víchem proto v roce 1996 založila hradní společnost, jejíž členové si za svůj hlavní cíl vytkli obnovení hrádku. "Zpočátku jsme se pokoušeli získat finanční pomoc prostřednictvím nejrůznějších grantů, ale nikam to nevedlo. Proto jsme dali hlavy dohromady a trochu jsme pozměnili taktiku," prozrazují sourozenci, kteří s vlastní stavební firmou už řadu let opravují původní horské cesty v Krkonoších. V dalších žádostech o dotaci se prý přestalo na prvním místě mluvit o obnově hrádku a do popředí vystoupilo vybudování vycházkové trasy, jež by odvedla turisty z nejpřísněji chráněných lokalit Krkonoš do méně vzácné části hor, která dokáže náporu lidí odolávat mnohem lépe. "S tímto návrhem jsme konečně uspěli na ministerstvu životního prostředí, které nám poskytlo státní dotaci, z níž se nám podařilo pokrýt většinu nákladů na vybudování naučné stezky i obnovu hrádku," říká Pavel Klimeš. Zásobu písku a první pytle cementu dopravil ke zřícenině vrtulník. Zbývající stavební materiál už museli členové hradní společnosti s pomocí dobrovolníků do strmého svahu nad řekou Úpou vynášet holýma rukama. "Nejlepší nosič dokázal celý výstup s pytlem cementu v ruce absolvovat za pouhých jedenáct minut a za den se stihl i osmnáctkrát otočit. Kolik tun materiálu jsme nahoru vyvlekli, jsme raději ani nepočítali," shodují se bratři. Ačkoliv se jim podařilo získat dobovou kresbu hrádku z druhé poloviny minulého století, jeho přesnou podobu dodržet nemohli. "Původní stavba byla z kamene, který se získával ze skal v okolí. To dnes nepřipadá v úvahu, protože všude kolem je národní park. Novou hradní síň jsme tedy museli postavit ze dřeva," vysvětluje Miloslav Klimeš. Dřevěná vazba z ručně hoblovaných trámů bez jediného kovového spoje vznikala přes zimu v prázdné tovární hale v Temném Dole. Na jaře ji tesaři rozebrali a začalo čekání na vhodné počasí. "Jakmile zmizel sníh a cesta vyschla, začali jsme se stěhováním. Za dva dny jsme měli vazbu nahoře a za týden byla hradní síň pod střechou," líčí Pavel Klimeš. Opravenou památku budou nyní členové společnosti využívat ke svým pravidelným setkáním a občas se v ní při slavnostních příležitostech sejdou i správci Krkonošského národního parku. Zkrátka nepřijdou ani návštěvníci Krkonoš, kteří si klíč od hrádku mohou za nízký poplatek zapůjčit v informačním centru Veselý výlet v Temném Dole a alespoň na chvíli se stát hradními pány. "Aichelburg však není noclehárna. Turisté musí klíč ještě týž den vrátit," upozorňují bratři.

Blízko Pece pod Sněžkou se nachází lesní hrádek Aichelburg.

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.