Vzdušné údery NATO proti Jugoslávii vstoupily do třetího měsíce a sousední státy jsou zaplaveny statisíci kosovských uprchlíků, kteří utekli nebo byli vyhnáni ze svých domovů.
Nejhůře postiženy budou slovinský a chorvatský turistický sektor. Řecko však očekává, že utrpí také Korfu a další jónské ostrovy, stejně jako severní Řecko - obvykle populární místo rekreace Srbů.
Má se za to, že zisky Slovinska plynoucí z turistického ruchu klesnou o 30 procent - loni dosahovaly 1,1 miliardy dolarů - ačkoli pokles počtu zahraničních návštěvníků bude částečně kompenzován růstem počtu domácích turistů, protože mnozí Slovinci dají přednost pobytu ve vlasti před cestou do Chorvatska, sousedícího s Jugoslávskou svazovou republikou (JSR).
Chorvatská vláda očekává ztrátu více než jedné miliardy dolarů v porovnání s loňským příjmem 2,7 miliardy dolarů plynoucím z turistického ruchu.
Řecko, členský stát NATO, se potýká s poněkud odlišným problémem.
Vášnivé prosrbské nálady podnítily pravidelné protestní akce v Řecku a pumové útoky na zahraniční banky, hotely a konzulát USA přiměly některé vlády, aby varovaly před rizikem cesty do této země.
Zájem o pobyt v Turecku klesl po únorovém zatčení vůdce kurdských separatistů Abdullaha Ocalana, po němž následovala série pumových útoků.
Německo, Británie a Francie varovaly své občany, aby byli v Turecku nanejvýš opatrní poté, co při březnovém pumovém útoku na istanbulské nákupní středisko přišlo o život 14 lidí.
Itálie, z jejíchž základen startují mnohé vojenské letouny NATO k akcím v Jugoslávii, odhaduje své letošní ztráty ve sféře cestovního ruchu na 0,2 procenta hrubého domácího produktu.
- pondělí 31. května 1999
