Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tunisko: kde krása vítězí nad bojem o bakšiš

  11:46aktualizováno  11:46
Některé země žijí z turismu a tomu je podřízeno vše. I přes nezbytnou komerci se tu však člověk cítí dobře. Pokud se ale záměr postavit ekonomiku na turismu redukuje jen na snahu místních lidí vydělat na návštěvnících co nejvíc peněz, může to působit naopak kontraproduktivně. Takovým dojmem bohužel mnohdy působí Tunisko.

Můžeme si jen položit otázku: Jsou všichni Tunisané takoví?

"Turisto, otřes se!" 10 dinars!

V turistických oblastech, tedy hlavně na pobřeží, se setkáte se snahou požadovat peníze téměř za vše.

Procházíme centrem města Sousse a snažíme se najít jednu z historických památek, ale v labyrintu uliček se nám to bohužel nedaří. Ptáme se proto mladíka, který se motá okolo, zda by nám neporadil. A odpověď? "No problem! 10 dinars!"

V hotelu, v obchodě, v restauraci, bakšiš je žádán všude a za cokoliv.

Nebo si třeba objednáte minibus, řádně za něj zaplatíte, ale po skončení cesty požaduje řidič další peníze "pro svou rodinu". Člověk musí být mnohdy opravdu asertivní, aby byl schopen se těmto snahám bránit.

To ovšem neznamená, že by v Tunisku nebylo co k vidění. A i zde najdete oblasti, kde jsou lidé – alespoň někteří – přece jen srdečnější a jejich prioritou není sedřít z vás kůži.

*** Fotky z Tuniska si prohlédněte ZDE

 

 

 

 

 

 

Také vám připadá, že tato fotografie byla pořízena na jiné planetě? Ne nadarmo se zde natáčely slavné Hvězdné války

Le Grand Sud

Obecně se dá říci, že čím dále do vnitrozemí, tím jsou lidé upřímnější a srdečnější. Zejména na jihu, v oblasti nazývané Le Grand Sud, čili Velký Jih, kde vyprahlá krajina postupně přechází v nekonečné plochy Sahary.

Osídlení směrem do pouště pochopitelně řídne a i počet turistů se zmenšuje, avšak i zde jsou zřejmé tendence ke komercializaci. Přesto patří tato oblast stále k nejzajímavějším místům Tuniska.

Možná si řeknete, co může být na poušti zajímavé. Ovšem není poušť jako poušť, a ta zdejší patří k nejrozmanitějším na světě. Přitom zaujímá poměrně malé území, a tak během několika hodin se může krajina změnit od kamenitých hor přes písečné duny až k moři.

A jízda noční Saharou na velbloudovi, daleko od měst a lidských obydlí, kdy jsou na obloze vidět miliony hvězd, je nezapomenutelným zážitkem.

Snová horečka

Džíp divoce skáče po rozbité pistě, jež se místy zcela ztrácí. Řidič si cestu evidentně vychutnává a zdá se, že místy si naschvál vybírá obzvláště hrbolaté úseky. Všude okolo se rozkládá poušť, ovšem nikoliv "klasická" písečná, ale skalnatá a kamenitá. Podvozek auta určitě dostává pěkně zabrat a my jen doufáme, že vydrží.












I řidiči naší malé výpravy se občas museli poradit, kudy dál

Víceméně rovná krajina se pomalu mění a směrem k alžírské hranici se začíná vlnit. Postupně se objevují vyšší skalnaté útvary, které přecházejí ve slušně velké kamenité kopce. Ty jsou zvrásněny mnoha trhlinami a jeskyněmi, a po čase se jako velká jizva na tváři Země objevuje hluboký kaňon.

Nadskakujeme na sedadlech a snažíme se vychutnávat úžasnou scenérii, avšak o focení či filmování nemůže být řeč.

Řidič se našim prosbám o zastávku jen směje a asi se mu zdá, že je to ohromná legrace. Dodnes lituju, že se mi nepodařilo přimět ho k zastavení, protože divoká liduprázdná krajina vypadá jako vystřižena ze snu Salvatora Dalího.

Zastavujeme až mnohem později. I tady se nám naskýtá mnoho krásných pohledů, ale oproti tomu, co jsme viděli předtím, se jedná jen o slabý odvar.

Stíny Sahary

Právě na jihu dosud žijí Berberové, původní obyvatelé země. Ze severu byli postupně vytlačeni Araby, kteří se zde usadili v 7. století a dnes tvoří většinu obyvatelstva. I když v běhu času obě skupiny vzájemně asimilovali a v současnosti mezi nimi neexistuje žádná jednoznačná hranice, zůstali Berberové hrdým a nezkroceným národem.

Vždy v minulosti tvořili významnou sílu, se kterou bylo třeba počítat. Kartaginci, Římané, Arabové i Francouzi, ti všichni sice disponovali značnými armádami a podmanili si velkou část Tuniska, ale vždy se snažili vycházet s Berbery v dobrém. Ti totiž mohli ze svých obydlí ukrytých v poušti kdykoliv zaútočit a posunout tak onen pověstný jazýček na váhách vojenských sil.












Římské koloseum v El Jem tvořilo - po počítačové opravě do původní podoby - kulisu pro natáčení filmu Gladiátor

Dnes už se ovšem jejich oddíly nevynořují z moře písku, aby přepadaly karavany a opět mizely tam, kam se je nikdo neodvážil pronásledovat. I jejich způsob života se změnil, z kočovného k mnohem usedlejšímu. Berberská krev však v žilách zdejších lidí stále koluje a mnoho z nich se snaží zachovat či obnovit kmenové tradice, ať už z důvodů sebeuvědomění či prostě proto, že to turisty zajímá.

Berberové sice přijali muslimskou víru, ale u některých kmenů stále existují stopy původních animistických náboženství a šamanismu. Rovněž jejich společenská hierarchie se liší od arabské – v jejich kultuře zaujímají významné postavení ženy, jež navíc nemusejí být v obličeji zahaleny.

Návštěva ksúru

Berberské vesnice, tzv. "ksúry", sloužily v minulosti kočovníkům zejména jako sezónní úkryt před nepříznivým počasím, a rovněž jako základna pro loupeživé výpady.

Sestávají z domů, jež jsou většinou vykutány pod zemí, a to ze dvou hlavních důvodů – jednak ksúry jsou z dálky nenápadné a splývají s pouští, což znesnadňovalo jejich odhalení ze strany nepřátel, a také toto uspořádání zaručuje příznivou teplotu uvnitř. Tam kde to charakter terénu neumožňoval, tedy hlavně na příliš tvrdém podloží, byly vesnice vystavěny z písčité hlíny.












Oáza Tamerza je dnes už opuštěná, ale stále vypadá jako z pohádky

Blížíme se k nenápadnému vchodu do jednoho z berberských sídel. Tento dům dnes slouží spíše jako atrakce pro turisty, ale představuje pěknou ukázku tradičního obydlí. Za hlavním vchodem je malý shora otevřený prostor, jakési "nádvoříčko", odkud vedou vstupy do 3 podzemních místností. Je zde ložnice, kuchyně, a pokoj vyhrazený pro práci, kde stojí stav pro tkaní koberců.

Vcházíme do jedné z malých klenutých místností a skutečně si připadáme jako v domě s klimatizací. Berberská žena nám poté ukazuje, jak se na kamenném mlýnku mele obilí. Podobných staveb jsou v Tunisku i dnes tisíce, místy je jimi země provrtána jako úl.

Dozvěděli jsme se, že po boomu domů evropského typu, který proběhl před pár desítkami let, se dnes mnoho berberských rodin vrací do původních osad, jež jsou pro africké pouštní poměry přece jen lépe přizpůsobeny.

TUNISKO V KOSTCE:

Rozloha: 162 155 km2
Počet obyvatel: 9,5 mil.
Oficiální jazyk: arabština (velmi rozšířena je i francouzština)
Samostatnost: od r. 1956
Státní uspořádání: prezidentská republika od r. 1957 (de facto se však blížící diktatuře)
Náboženství: islám (98%), křesťanství, židovství (nejedná se o fundamentalistický stát a náboženské menšiny se nezdají být utlačovány)

Ráj filmařů

Pouštní oblasti Tuniska jsou zajímavé i tím, že se staly kulisou pro mnoho filmů. Byly zde natáčeny třeba slavné Hvězdné války, což je opět komerčně využito a turisté tak mohou shlédnout vesnici postavenou pro účely tohoto filmu.

Mezi další díla, která – alespoň částečně – vznikla ve zdejší poušti, patří například Indiana Jones či oskarový Anglický pacient. I jeskyni, ve které hlavní hrdina tohoto filmu pobýval, dnes okukují zvědaví turisté.

Ohrožená budoucnost

Většina lidí si Tunisko spojuje  s hotelovými komplexy, mořem, plážemi a sluněním. I tato země má ale tvář, kterou většina turistů ze svých plážových lehátek nikdy nespatří. Tvář drsnou, vyschlou a zvrásněnou, avšak přesto dynamickou a plnou života. Tvář Sahary a jejich berberských obyvatel. Nezbývá než doufat, že ji v budoucnu zcela nepohltí komerce a touha po penězích.

 

V jámách bydlí Berbeři. Jejich ženy jsou proslulé svou krásou a prý také věrností.

Postel i noční stolek jsou vyrobeny ze stejné hlíny, z které je i celé obydlí.

Ve výklenku u vchodu do troglodytu mele na kamenném mlýnku berberská stařena mouku.

Tento troglodyt má dvě patra. V přízemí jsou ložnice, kuchyně a pokoje, horní patro slouží jako skladiště a sýpka.

Jednou z nejrozšířenějších atrakcí na Džerbě je jízda na velbloudech. Jsou to vesměs klidná a vyrovnaná zvířata, alespoň v rukou majitelů.

Na místních trzích koupíte, na co vzpomenete: bubínky, keramiku či vodní dýmky

Město Houmt Souk ležící na severním cípu ostrova Džerba se proslavilo především svými tržišti v centru města

Oáza Mides

Sahara a její koráby pouště - velbloudi - to je dotek s nekonečnem a nespoutanou přírodou

V pouštním horku pokaždé osvěží čaj s čerstvou mátou

TABARKA. Máte Tunisko spojeno výhradně s palmami a velbloudy? Omyl. Magrebská země je natolik pestrá, že vás tady okouzlí zeleň. Ostatně již Římané úrodný severozápad nazvali obilnicí. Tady můžete kombinovat moře, lesy a hory. Na korálovém pobřeží s korkovníkem na severozápadě najdete kromě pláží i ukázkové golfové hřiště.

TUNIS - BARDO MUZEUM. Ráj antických mozaik i soch v bývalém palácovém harému beye s nádherně dekorovanými stropy. Unikátní mozaiky z římského období sem byly přeneseny z původních staveb, například z města Bulla Regia. V prvním patře jsou další mozaiky, které zdobily stěny či podlahy římských patricijských vil v Kartágu nebo Sousse. Obdivovat můžete také nálezy zejména z doby punského Kartága a římské. Tip: nejlepší výhled je z 2. patra.

Berberská tvář Tuniska s nekonečnými písečnými dunami, to je Sahara s velbloudími karavanami

SIDI BOU SAID. Zde vládne tuniská modř. Andaluská vesnička na skále sto metrů nad mysem Cap Carthage je obklopena mimózami, eukalypty a cypřiši. Romantické místo proslavili četní malíři jako například Paul Klee, kteří se nechali inspirovat krásou bílých domů s modrými dveřmi a okenicemi s uměleckými mřížemi na oknech. Jako dárek si přivezte modrobílou ptačí klec.

SBEITLA. Dech vám vyrazí rozlehlá, kdysi římská kolonie Sufetula ve středním Tunisku, přesněji řečeno to, co z ní zbylo. Úžasné zříceniny a vykopávky, u nichž lze strávit několik hodin, vypovídají o době, kdy v Sufetule vládl blahobyt. Najdete zde zbytky malých pevností a kostelů zdobených mozaikami, překrásné baptisterium, Diokleciánův vítězný oblouk či čtvero lázní z římského období. U největších lázní se zachovaly sály pro teplou, vlažnou a studenou koupel.

KAIROUAN. Čtvrté svaté město islámu po Mekce, Medině a Jeruzalému. Svými padesáti mešitami a marabuty láká poutníky z celého islámského světa i turisty. Sedm poutí do Kairouanu má stejnou váhu jako jedna pouť do Mekky. Jméno města, které je rovněž synonymem pro ručně vázané koberce, znamená v překladu karavana. Leží totiž na křižovatce důležitých cest na západním okraji pouště.

Nekonečná magická Sahara a její "koráby" jsou pokaždé nezapomenutelným zážitkem

Jako vystřižená z obrázkové knihy, taková je poušť se svými dunami, horami a oázami

Troglodytská obydlí v okolí Matmaty

Troglodytská obydlí v okolí Matmaty

Ženy v podzemních obydlích ve vesnici troglodytů Matmata melou obilí na kamenném mlýnku a ochotně pózují objektivům

Óáza Tamerza je dnes opuštěná, ale stále vypadá jako z pohádky

I řidiči naší malé výpravy se občas museli poradit, kudy dál

Domky města Sousse jsou namačkány jeden na druhém

Římské koloseum v El Jem tvořilo - po počítačové opravě do původní podoby - kulisu pro natáčení filmu Gladiátor

Berberská žena předvádí mletí obilí tradičním způsobem mezi dvěma kruhovými kameny

Vchod do typického berberského obydlí. Z malého nádvoříčka vedou schody do podzemních pokojů.

Také vám připadá, že tato fotografie byla pořízena na jiné planetě? Ne nadarmo zde byly natáčeny slavné Hvězdné války.

K vyschlému jezeru Chott El Jerid jezdí často turisté pozorovat východ slunce.

Jezero má i své sociální zázemí...

Horská oáza Chebika připomíná spíše pevnost

I v pouštních oblastech lze najít příjemně chladné jezírko

Autoři:




Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.