Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Trosky jsou horskou dominantou Českého ráje

  12:05aktualizováno  12:05
Trosky, tyčící se 488 metrů nad mořem, jsou jedním z nejzajímavějších horských útvarů severních a východních Čech. Se stejnojmennou zříceninou hradu ze 14. století jsou nespornou dominantou celého Českého ráje, viditelnou od hranic východních Čech po hranice severní. Trosky jsou vlastně sopkou se dvěma komíny (sopouchy) zvedajícími se do nadmořské výšky 488 metrů.

KDE SE SOPKA VZALA?

Všude okolo písek, písek a zase písek, ze kterého vznikla časem pískovcová kra zvaná Podtrosecká. Její složení je stejné jaké mají Prachovské skály vzniklé nánosem východního ramene říční delty v křídovém moři asi před 120 miliony let. V třetihorách (před 60 miliony let) sopečné výbuchy dvěma komíny, v hloubce spojenými, vyvrhly na povrch lávu a popel a vytvořily sopečné kužele. Po výbuchu se stáhl zbytek lávy do nitra sopouchů, kde napovrchu ztuhl v čedičové sloupky, které v této krajině zůstaly navěky.

O PŮVODU JMÉNA

Kdekdo se odedávna domnívá, že ta dnešní vykotlaná skála se jmenuje podle zříceniny hradu, kterou nese na svém vrcholu a ze kterého jsou již od 17. století pouhé trosky. Ale ono je to spíše naopak. Čeněk z Vartenberka, který si tento pevný hrad postavil v letech 1380 - 1390, převzal pro něj i název, kterým prostý lid častoval dvoukomínovou horu.

OZDOBA TROSEK

Od nepaměti zdobí čedičovou skálu dva sloupy - komíny - vyhaslé sopky, které tak umně dovedli využít stavitelé hradu a postavili na nich dvě hradní věže. Štíhlou, východní Pannu a nižší Babu, stojící na západě. Obě dvě spadají příkře na severovýchod k Libuňce a do hlubokého Želejovského údolí na straně severozápadní. Libuňka časem vymlela hluboký, úzký kaňon se skupinou skal zvaných U Apolenky.

ZVLÁŠTNOSTI HRADU TROSEK

Hrad nebyl nikdy opevněn a chráněn ani příkopy, ani hradbami, ani padacími mosty a jinými středověkými pomůckami. Jeho ochranou byla výška a strmost svahu celého hradu. Ostatně na tato obranná zařízení zde ani nebylo dost místa. Hrad měl tedy dvě věže zastavěné obytnými budovami, zvanými horní a dolní hrad. Sídlem panstva býval horní hrad, na který vedly strmé schody z nádvoří. Obě věže měly obranný charakter, sloužily vojenským hlídkám, jen Baba měla v nejužším bodu společenský sál.

Trosky byly patrně hradem, který patřil mezi nedobytné. Vždyť ani husité je v boji nezískali. Až zrada zvítězila. V roce 1439 se hradu zmocnili loupeživí rytíři Šof a Švejkar, kteří odtamtud podnikali své loupeživé výpravy. Tolik historie.

HORA POVĚSTMI OPŘEDENÁ

Jak léta jdou, pověstí přibývá. Nejznámější a nejstarší pochází z první poloviny 15. století, kdy Trosky vlastnil ne právě nejčistší rytíř Otta z Bergova, který si sem tam přivydělával pašem a loupeží. Pán z Bergova měl z celého širého okolí nejkrásnější ženu a dceru. Měly jen jednu vadu. Byly hádavé až k nevydržení. Bylo toho moc i na tak ostříleného rabijáta, jakým Otta byl.

Po poradě s dvorním šaškem vyřešil situaci raz dva. Ženušku zavřel do jedné věže a dceru do druhé, a mnul si ruce, jak chytře to zaonačil, jaký nastane na Troskách klid. Ale chyba lávky. Ženy jen přidaly na hlase a hádaly se dál. Celé okolí se pod hrad sjíždělo, aby si vyslechlo ty roráty. Z těch dob se datují názvy obou věží. Tu tlustší, rozkynutou, kde byla paní z Bergova, pojmenoval prostý lid Babou, a tu štíhlou pak Pannou.

VZÁCNÉ HISTORICKÉ NÁVŠTĚVY

Trosky až do poloviny 17. století byly velice málo známé. Pro širokou veřejnost je zviditelnil až učený jezuita Bohuslav Balbín, který je ve svém díle "Rozmanitosti království českého" z roku 1681 pěkně popsal. Bez toho bychom snad ani nevěděli, jak původně vypadaly. Do povědomí Rusů se pak Trosky dostaly zásluhou ruského slavisty Srezněvského, kterého k nim v 18. století přivedl turnovský osvícenec, vlastenec a národovec Antonín Marek.

POSLEDNÍ MAJITEL

Byl jím Alois Lexa z Aerenthalu, který nechal pod Pannou vystavět vyhlídkovou plošinu přístupnou kamenným schodištěm, ze které je překrásná vyhlídka po Českém ráji, jeho skalních útvarech, borových lesích a rybnících.

JAK NA TROSKY

Buďto z Rovenska pod Troskami po modré značce (6,5 km), nebo po zelené (4,5 km). Vlakem do Borku pod Troskami a odtud po modré (3,5 km). Z Turnova tam vede po červené "Zlatá stezka Českého ráje" přes Valdštejn a Hrubou Skálu (13 km).

Autor:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.