Turistických cílů více než dost
Mohutný zalesněný hřbet Trojmezné patří k neodmyslitelným dominantám jižní části Šumavy. Jeho nejvyšší návrší vysoké 1378 m nese pojmenování Plechý a představuje nejvyšší horu na české straně pohoří.
Na severovýchodním úbočí Plechého se nachází jedna z perel šumavské přírody – Plešné jezero, které je památkou na čtvrtohorní zalednění této oblasti.
Kousek od Plechého leží geograficky významné historické trojmezí tří zemí – Čech, Rakouska a Bavorska. Typické pro širší okolí hraničního hřbetu jsou původní vysokohorské pralesovité porosty smrku chráněné v rámci nejpřísnější I. zóny Národního parku Šumava. K úplnému výčtu zajímavostí patří zmínit také vrcholová žulová skaliska, kamenná moře a unikátní technické dílo Schwarzenberský plavební kanál.
Potenciálních turistických cílů je tedy v této poměrně malé oblasti více než dost. Pokud máte dobrou kondici, vystačí vám k jejich zhlédnutí jeden dlouhý letní den.
|
Na mapku oblasti kolem Plešného jezera se podívejte ZDE |
Schwarzenberský plavební kanál
Před 200 lety na přelomu 18. a 19. století představoval masiv Trojmezné nepřístupnou horskou oblast pokrytou nedotčeným šumavským pralesem.
Obrovské zásoby tehdy stále žádanějšího dřeva se rozhodli zužitkovat majitelé Schwarzenbergové a nechali zde postavit na tehdejší dobu unikátní technické dílo – 50 km dlouhý umělý plavební kanál, kterým se dopravovalo vytěžené dříví z povodí Vltavy přes hlavní evropské rozvodí do povodí Dunaje a následně až do Vídně.
Kanál výrazně přispěl k trvalé proměně šumavské přírody v této oblasti – zpřístupnil ohromné plochy lesa, z nichž bylo ročně pokáceno okolo 1 km2. Kanál každý rok přepravil okolo 66.000 kubíků dřeva. Obsluha vodní cesty vyžadovala také stovky pracovních sil, což přispělo k rozvoji mnoha dřevařských obcí v těchto dříve neosídlených částech Šumavy.
S rozvojem techniky a dřevařství ubýval zároveň prostor pro původní obyvatele mizejícího lesního království – divokou zvěř. Poslední šumavský medvěd byl zastřelen právě nedaleko Schwarzenberského kanálu roku 1856.
Portál tunelu Schwarzenberského plavebního kanálu
*** V sobotu 19.června od 14 hodin proběhne ukázka
plavení dříví v oblasti křížení s potokem Ježová
Trojmezná na kole
Pokud zvolíte k putování v oblasti Trojmezné jako prostředek kolo, rozhodně pojedete větší či menší kus právě kolem Schwarzenberského kanálu, jehož prakticky vodorovnou linii lemují v celé délce zpevněné lesní cesty se značenými cyklotrasami.
Projíždka kolem kanálu, vedoucí pořád po rovině, je tedy ideální pro cyklisty, kteří nemusí podávat zrovna vrcholné sportovní výkony. Poněkud náročnější jsou akorát výšlapy k tělesu kanálu z vesnic v údolích, přístupové trasy však vedou většinou po pohodlných, mírně stoupajících lesních cestách.
Vhodná nástupní místa k "napojení se" na Schwarzenberský kanál představují železniční stanice a zastávky v Novém Údolí, Stožci, Černém Kříži a v Nové Peci.
Výšlap k Plešnému jezeru
Poněkud náročnějším cykloturistickým podnikem je výšlap k Plešnému jezeru, které leží ve výšce 1090 m. Od Schwarzenberského kanálu k němu vede 5 km dlouhá asfaltka (značená cyklotrasa) používaná za totality vojsky pohraniční stráže. Výšlap je ostřejší ze začátku, pak se zklidní a je docela příjemný.
Nejkrásněji je u Plešného jezera brzy zrána, kdy se do impozantního ledovcového karu opírají první sluneční paprsky.
Kamenné moře pod Plešným jezerem
Nejnáročnější výšlap na Šumavě
Lahůdkou pro zdatné cyklisty může být pokoření vrcholu Třístoličníku (1302 m), který je ozdoben skupinou žulových skalisek a poněkud méně vzhlednou německou chatou. Přes naše území vede na Třístoličník pouze stezka pro pěší, z německé strany však stoupá až k chatě asfaltová cesta z vesnice Haidműhle, která leží hned vedle hraničního přechodu v Novém Údolí.
Výšlap v délce zhruba 12 km překonává převýšení skoro 500 m a patří k nejnáročnějším na Šumavě. Za dobrého počasí je odměnou vynikající rozhled do Bavorska a pokud si popojdete na skaliska nedalekého Hochsteinu (již na německém území), tak se vám otevře nádherný pohled i do Čech.
|
MŮZE SE HODIT Pro většinu našinců je však tento kout Šumavy natolik z ruky, že se neobejdou bez ubytování v blízkém okolí. Ubytovací zařízení fungují v Nové Peci, Stožci a Českých Žlebech. Velké parkoviště pro osobní automobily se nachází v obci Stožec, kde je v provozu také dobře vybavené informační středisko Národního parku Šumava. |
Trojmezná pěšky
Pěší putování masivem Trojmezné je poněkud zdlouhavé a únavné, chcete-li však navštívit vrcholový pohraniční hřeben, jinak než pěšky to nejde.
Ideální je dostat se co nejkratší cestou k Plešnému jezeru, což umožňuje zelená turistická značka z Nové Pece (8 km). Těsně před dosažením cíle prochází tato trasa přes mohutné kamenné moře, které tu po sobě zanechal ustupující ledovec.
Nejkrásnější partie pak přichází za Plešným jezerem, kdy žlutá turistická značka stoupá okrajem skalnatého karu na vrchol Plechého (1378 m) – 2 km. Překrásný pohled zpět na hladinu jezera se otevírá od 14 m vysokého památníku (obelisku), který je věnován památce Adalberta Stiftera – nejznámějšího básníka Šumavy, rodáka z nedaleké Horní Plané.
Zajímavé je i putování podél státní hranice z Plechého na Třístoličník (5 km) přes původní a těžbou nedotčené horské smrčiny. Na mnohých místech se vyskytují bizarní balvany nebo skaliska, bohužel, chybí výhledy do okolní krajiny.
Na hřebenovce je poměrně hustý provoz, putuje tudy poměrně velké množství rakouských i německých turistů, pro něž je toto území mnohem lépe dostupné.
Logickým závěrem pěšího přechodu masívu Trojmezné je sestup po červené značce z Třístoličníku do Nového Údolí na vlak (7 km). Celá popsaná trasa měří zhruba 22 km.
 Časné ráno u Plešného jezera |
 Portál tunelu Schwarzenberského plavebního kanálu (v současnosti rekonstrukce) |
 Kamenné moře pod Plešným jezerem |
 Nádraží v Černém Kříži – jedno z východisek do oblasti Trojmezné |
 Žulová skaliska na Hochsteinu poblíž Třístoličníku |
