Symbolem pohádky Pyšná princezna se stal zámek Hluboká, domov princezny...

Symbolem pohádky Pyšná princezna se stal zámek Hluboká, domov princezny Krasomily. | foto: Kudy z nudy

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Tři pohádky, bez kterých se žádné Vánoce neobejdou

Přestože vždy o Vánocích nabízejí televizní stanice několik nových filmových pohádek, pořád je tu pár starších kousků, bez kterých by vánoční svátky byly o něco chudší. Vydejte se s portálem Kudy z nudy po stopách Popelky, Pyšné princezny a Anděla páně.

Pyšná princezna z jižních Čech

Nejstarší má mít přednost, a tak si první místo zaslouží Pyšná princezna, pohádka od Bořivoje Zemana z roku 1952. Hlášky z ní znáte jistě nazpaměť, méně už se ví, že se král Miroslav, princezna Krasomila a filmový štáb se při natáčení dost nacestovali. Symbolem pohádky se stal jihočeský zámek Hluboká, ale ještě víc si vzpomínky na natáčení hýčkají v Telči, kde se Pyšná princezna stala prvním hraným zvukovým filmem z tohoto města.

Král Miroslav, princezna Krasomila a filmový štáb se zastavili na Panské skále u Kamenického Šenova.

Také scéna, kde princezna hodí Miroslavovi při jejich prvním setkání přes bránu míč, má dvě dějiště: zahrada patří parku na Hluboké, prostor za branou byste museli hledat v Třeboni. Když se však ve filmu objeví záběr na město krále Miroslava, nejde ani o Telč, ani o Třeboň, ale o Český Krumlov. Scénky z trhu vznikaly na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích, pro putování obou hlavních hrdinů Bořivoj Zeman přesunul svůj štáb na opačný konec Čech do Českého Švýcarska.

Mlýn z pohádky tu stojí dodnes a říká se mu Dolský mlýn; letos tu filmaři natáčeli vánoční pohádku Pravý rytíř, kterou uvidíte na Štědrý den. Známé jsou i kamenné varhany na Panské skále u Kamenického Šenova a pamětníci dokonce vzpomínají, že před lety se dala najít chaloupka uhlířské rodiny i s milířem. Dnes už po ní nezbyla ani stopa, ale zavzpomínat na ni můžete u Jetřichovic.

Česká televize a 66 oříšků pro Popelku

Místy natáčení v krajině kolem Švihova vede Popelčina pohádková stezka.

O více než dvacet let mladší jsou Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka. Legendární zimní pohádku natáčenou v roce 1973 ve spolupráci s filmaři z východního Německa Česká televize letos odvysílá už po dvaadvacáté. Nejznámějším popelkovským filmovým místem je vodní hrad Švihov u Klatov, který si zahrál macešin statek.

V době natáčení byl v žalostném stavu, ale pavlač a schodiště se stříškou, falešná okna ani brána tu nikdy nestály, filmaři je postavili jen pro natáčení a hned po něm zase zmizely. V okolí se natáčely také přírodní scenérie, kterými vás provede pohádková stezka; například stodolu, kde Popelka ukrývá kouzelné tři oříšky, sad a rybník, ve kterém skončí macecha s Dorou, objevíte v nedalekém Mezihoří.

Nádvoří vodního hradu Švihov posloužilo jako kulisa pro Tři oříšky pro Popelku.

Jen ten nádherný zámek byste v Česku hledali marně – jmenuje se Moritzburg, leží kousek od Drážďan a natáčení slavného filmu pravidelně připomínají velké výstavy – i když plesové scény se točily v berlínských ateliérech.

Šumavská pohádka Anděl Páně

Zdálo by se, že natočit vánoční pohádku není žádný kumšt, ale umění je natočit takovou, kterou by si diváci zapamatovali a přijali za svou. I další vánoční šlágry – Princezna se zlatou hvězdou na čele, S čerty nejsou žerty nebo Princ a Večernice – už byly poněkud fousaté, když v roce 2005 režisér Jiří Strach natočil další zasněženou pohádku jménem Anděl Páně.

Pohádka Anděl páně se natáčela na Šumavě mezi hradem Kašperkem a kostelíkem sv. Mořice.

Připomeňme, že na Anděla Páně II. si od začátku prosince můžete zajít do kina, a vraťme se do doby natáčení. Je to pohádka pro ty, kteří mají rádi Šumavu: děj se odehrává poblíž Kašperských Hor mezi hradem Kašperkem a kostelíkem sv. Mořice, kterému místní neřeknou jinak než Mouřenec.

Pro scénky nádvoří s tržištěm filmaři využili hrad Křivoklát, interiéry se točily na hradě Český Šternberk. A pokud budete přemýšlet, odkud znáte místa z dvojky, prozradíme vám, že druhý příběh Petronela s Uriášem se odehrává v Ledči nad Sázavou.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu!

Inspirujte se jinde na Kudyznudy.cz