Slunce visí na obloze už pár hodin, vrchní v hotelu Kormorán ve Zlenicích u Čerčan roznáší první polední guláše a segedíny a vodáci na břehu Sázavy balí stany. Ti mladší skládají oblečení a stany do barelů, vousáči pod slunečníky vítají den prvním půllitrem. Vážili sem cestu až z Olomouce.
"Co že nejste u moře?" "U moře? Na co? Tam je moc horko," odhání nás jeden.
A hned se předhánějí v argumentech, proč se vydali sem:
"Tak tam zkuste jet na týden se třemi tisícovkami jako sem! Nedojedete ani k Vídni!"
"Loni jsme byli týden v Chorvatsku, ve stejné sestavě, a stálo nás to pětačtyřicet tisíc."
"Já bych jel k moři klidně ještě dnes! Ale kde mám sehnat někoho střízlivého, aby řídil?"
Sázava. Taková dovolená patří k nejlevnějším. Přes den se ujede několik kilometrů, večer se popíjí.
Prý jsou tu i proto, že si můžou pivo objednat v češtině. A smažený eidam za sedmdesát korun. Přijeli s cestovkou, na rozdíl od ostatních vodáků bydlí v hotelu za dvě stovky na noc. Žádný luxus, ale polopenze jen za sto třicet, a kdo by si chtěl vzít s sebou "zvířátko", ten podle vývěsky přihodí padesátikorunu. Splují pár kilometrů Sázavy na nafukovacích raftech a večer zase popíjejí u stejného stolu. Takhle stráví celý týden. Lidí je prý letos na vodě dost. "Však počkejte, jak je to tu večer nacvakané."
Dovolená na české vodě patří k těm nejlevnějším – loď si na den pronajmete i za dvě stovky, za stan v levnějších kempech dáte od šedesáti korun a dvacetikoruny za osobu. "U nás to začalo tak, že táta jednoho dne přivezl domů loď. Teď jedeme na pět dní, běžně vyrážíme i na jednodenní výlety, třeba na Ohři, kterou máme blízko," říká Dita Jandová.
Kde budete letos trávit dovolenou?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 31. července 2009. Anketa je uzavřena.
Jachtařská oáza
Jižní Morava by se teoreticky měla prohýbat pod náporem pneumatik cyklistů. V tom případě je letos asi slabší sezona, během dvou dní, kdy jsme procestovali Podyjí, Mikulovsko a okolí Velkých Pavlovic, by je spočítal i průměrný absolvent mateřské školy. Teprve až v Lednici jsme narazili na pár jezdců popíjejících kofolu v restauraci.
"Ale jo, je tu hezky. Proč tu není víc lidí? Možná se bojí, že je v zatáčce přilepí na svodidlo náklaďák, nebo je to počasím," hádá Lenka Červinková. V zámeckém parku vede kolo s dalšími čtyřmi kamarádkami. V práci si vzala volno na týden, ale hotel na jednom místě by si nezaplatila. "To by mě vyšlo o pět tisíc dráž, možná o víc. To radši propijeme. Vzaly jsme si v práci volno a každý den vyjíždíme z Brna jiným směrem. Vlakem někam na nádraží a dál na kole," říká.
"Jsou to takové křižácké výpravy," dodává její známá. "Ráno vyjedeme, vypleníme cíl a večer jsme zpátky," říká. Neutratí ani dvě stovky denně.
Dovolená v Česku se zkrátila. A rozpohybovala. Rekreanti nesnídají v teplákových soupravách týden nebo čtrnáct dní na stejné podnikové chatě.
Poloprázdné kempy čas od času nasytí motorkáři, kteří v nich pořádají srazy. Přespí den dva a pokračují v (marném) hledání restaurace, kde je porce větší než příděl decibelů místního rádia. Víc se na jednom místě ani vydržet nedá.
Invence podnikatelů je pořád chabá, konkrétně v Lednici ten nejkreativnější láká na večerní grilování za asistence "lidového vypravěče". Lednický zámek s parkem je sice přitažlivý, ale děti tu nezabavíte – výstava exotických plazů, kde si můžete za padesátikorunu prohlédnout unavenou kobru a spícího chřestýše, je zabaví na pár minut. Tedy pokud akvárko nezvrhnou na zem.
O pár kilometrů dál, na břehu Novomlýnské nádrže najdete skupinu lidí, kteří na jednom místě vydrží klidně celé léto. Yacht Club Pavlov připomíná chudinskou čtvrť na periferii amerického města. Několik desítek bílých velkých karavanů a buněk se stánkem a čtyřmi slunečníky, pod kterými popíjí partička chlápků. Námořnická trička a la "Hřebejk", kapitánské čepice a několik promile v očích. Mají na břehu ustájený katamarán, na kterém se plaví po hladině nádrže.
"Bude pršet."
"A jsme snad proto špatný lidi?"
"A co nám tady chybí?" hádají se.
Členem klubu se člověk stane, když se na sezonu vyplatí sedmi a půl tisíci za karavan a patnácti stovkami za osobu. A jak potvrzuje mladík za pípou, skutečně jsou tací, kteří tu celé léto ochotně vydrží. Nejvíc majitelů karavanů je od Brna.
Průzkum agentury Median pro MF DNES. Odpovídalo 529 lidí.
Chatky na dožití
Těrlická přehrada na Ostravsku. Kdysi to býval rekreační magnet pro pracující z Havířova a Českého Těšína stejně jako Slapy pro Pražany nebo Hracholusky pro lidi z Plzně. I tady lemují břehy řady podnikových chatek – prázdných, nikdo o ně nestojí. "Ty jsou prázdné už roky," říká servírka ze sousední restaurace U Skokana.
Mladí Poláci, kteří čeří hladinu na wakeboardingových prknech, přijedou ráno a večer odjedou, rybáři bivakují pod stromy ve starých karavanech a v bezdomoveckých chýších z igelitu. Chatky poslušně vyrovnané do řady chátrají, zatímco o pár desítek metrů dál je obemykají zděné domky se špičatými střechami a přeplácanými zahrádkami. Překvapivě na nich nehospodaří jen penzisté, louky podél příjezdové silnice zaplňují rozestavěné honosné letní domy, kde přečkají dovolenou další generace.
"Volnou parcelu? Tu tady už neseženete," shodují se jednotně všichni, koho se ptáme.
Řev křovinořezů a sekaček v Bernarticích nedaleko Trutnova napovídá, že i sem přijelo na dovolenou hodně chalupářů. Pár dní volna tu tráví i rodina Dvořáčkových s přáteli. V garáži napojí na přenosnou pípu a tlakovou lahev sud trutnovské jedenáctky, se kterou po večerech sedí s kytarou u ohně, přes den vyjíždějí na výlety. Když je slušné počasí, vyrazí na přírodní koupaliště do Dolců; když je pod mrakem, vydají se třeba na Žacléř. Zjevně jim nic nechybí.
Těrlická přehrada. Jezdí sem mladí Poláci, milující vodní sporty jako wakeboarding. Přijedou ráno a večer zase odjedou. Chatky jsou prázdné.
Nostalgie na Mácháči
Klasické chatky Češi zavrhli – není divu. Když si jednu pronajmeme na noc v kempu Perla na Máchově jezeře, platíme za dvě osoby 650 Kč (přitom v tříhvězdičkovém hotelu se snídaní po nás recepční chtěla jen tisícovku a čeština tu zněla nejvíc, takže Češi si určitě rádi připlatí za lepší bydlení).
Po nastěhování se člověk vrátí do roku 1986 – linoleum, papírové elektrorozvody, umakartový stoleček, klasická palanda a jedovatě oranžová kuchyňská linka se studenou vodou.
Vlhkou nasládlou vůni normalizace člověk cítí ještě tři dny po evakuaci zpátky do města. K dokonalé iluzi socialistického bezčasí by mohli majitelé kempů k tuhému ložnímu prádlu přidávat ještě magneťáky s kazetami Hložka a Kotvalda.
Máchovo jezero. Těmto vysokoškolákům nevyšlo kvůli velké vodě sjíždění Vltavy. Zavrhli chatky, dávají přednost stanům.
"Po revoluci sem jezdili Němci. To bylo něco! Místo korun platili české ceny rovnou v markách," zasní se provozovatel pan Dvorský, zatímco v prázdné dřevotřískové klubovně točí ústecké pivo.
"Mě to vybavení tak netrápí. S vnoučaty se tu týden vydržet dá, krupicovou kaši jim žena na vařiči nějak připraví. Víc mi vadí ožralové, co spí ve stanech. Potulují se tu a řvou do rozednění," vyklání se z jedné z chatek v sousedním kempu Ivan Lipš. Do Doks k jezeru jezdí každoročně proto, že bydlí u nedaleké Mladé Boleslavi.
Pláž je přes den i přes parádní počasí podivně prořídlá, stánků a minibarů je bez nadsázky víc než turistů. Pryč jsou časy, kdy se u nich stály půlhodinové fronty. Když slunce zasvítí trochu víc, stánkaři prodávající "osvěžující ledovou tříšť" a "italskou točenou zmrzlinu" budí iluzi, že jste snad kdesi ve Středomoří.
Ale kde jsou ty tisíce zoufalců, kteří marně hledali volné místo na písku, aby se cíp jejich deky nedotýkal sousedů, a kterým nevadilo, že člověk kvůli nedostatku toalet nechtěně narážel ve vodě na "teplé proudy" nebo že děti při stavění písku často vyhrabaly vajgla a torza kaprů? Emigrovali do Bibione a Rimini? Nebo už nejezdí ani tam?
"Tady jsme poprvé, ale už sem asi nevyrazíme. Ale to neznamená, že by se v Čechách nedala pořídit slušná dovolená. Máme tříleté dítě, spíme v penzionech, loni jsme byli na Šumavě, kousek od Lipna, vybavení perfektní od postýlky po dětský příbor," vypráví Eva Jenčková. "Příští rok už chceme s malou vyrazit v létě na hory," dodává manžel.
Až po setmění se ukáže, kdo v letní sezoně na "Mácháči" živí provozovatele kempů, výčepní a asijské trhovce nabízející chlupaté deky s potiskem tygrů, malých mořských víl a medvídků Pú. Jsou to puberťáci na své první dovolené.
Už kolem poledne vylézají ze stanů, nakrmí se hranolky ze stánku a večer míří na diskotéku Bílý kámen, kde se nalévají litry piva. A pokud se někteří během dovolené rozmnoží, pravděpodobně se sem jejich potomci budou vracet taky. Zvuky z diskotéky budou možná dunět do borovicových lesů jinak, ale pivo, o které jde na českých dovolených asi nejvíc, tu budou výčepní točit pořád.
Průzkum agentury Median pro MF DNES, odpovídalo 529 lidí.
