Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mechanik: Levný karbon rozbijete smetákem, hliník na kole není mrtvý

  11:30aktualizováno  11:30
Trh horských kol zcela ovládla kola o velikosti 29 a 27,5, dámské modely pro ženy mají smysl a lepší je hliníkový rám než laciný karbonový. To říká na úvod cyklistické sezony v rozhovoru pro iDNES.cz Pavel Čábelický, mechanik závodního týmu horských kol Česká spořitelna Accolade.

Mechanik Pavel Čábelický | foto: Kooperativa

Začněme věčnou cyklootázkou, jak poradit s výběrem kola? Kdy cross a kdy kolo horské?
Mohl bych o tom mluvit půl hodiny, ale ve zkratce. Cross je opravdu pro někoho, kdo vyrazí na kole o víkendu a ví, že pojede jen po silnici nebo po cyklostezce. Jinak bych volil bike s velikostí kol 29 palců, který snese mnohem větší zátěž i těžší terén. A vzhledem k tomu, že má stejný průměr kol jako cross, jdou na něj v případě potřeby obout i stejné pláště. Takže z toho může být takový bytelný cross. Jde zkrátka o univerzálnost. V případě, že člověk nemá úplně představu, jak a kde na kole bude jezdit, to může být velká výhoda.

Mají smysl dámská kola? Někdo tvrdí, že to je jen marketing a další páka na to, jak z lidí vytáhnout peníze.
Dámská kola mají určitě smysl. Fyziologie žen je jiná, mají delší nohy, kratší těla, takže jiná stavba rámu je zcela logická. Důležitým aspektem je i design. Dámská kolekce je barevně naprosto odlišná a jak je známo, kolo se musí hlavně líbit, což u žen platí dvojnásob. Jsou tam pak i jiné věci, jako tvar sedla, délka představce, šíře řidítek nebo délka klik.

Doporučil byste dnes někomu silniční kolo? Má smysl na něm jezdit?
Silnice je základ cyklistiky, ať už jde o biky, cyklokros, dráhu, dokonce i o sjezdaře. Na silničním kole objedete mnohem víc kilometrů, takže se i někam podíváte. Ve skupince cyklistů má silnice velké kouzlo a 100 km je poměrně lehce pokořitelná vzdálenost, která se dá cestou zpříjemnit kávou a zákuskem. Když se v týdnu po práci rozhodnete, že si na dvě hodinky vyjedete, tak urazíte 60 km, nemusíte umývat kolo, nejste od hlavy až k patě od bláta. Takže smysl to rozhodně má skoro pro každého. Ani věk není překážkou.

Pojďme k horským kolům – jaké jsou dnes nejnovější trendy? Dlouho se řešila například velikost kol - 29 palců nebo 26, pak 27,5 ...
Není to lehká otázka. Tohle téma by dalo klidně na diplomku. Ale v kostce: Sám nejsem vysoký, mám 174 cm a pro bikování, maratony, výlety použiju jedině 29. Má to více výhod než nevýhod, takže za mě volba jasná. Tvrzení, že je 29 méně obratné a má horší akceleraci, do jisté míry beru. Menší obratnost se ovšem projeví v krkolomných pasážích, které najdeme občas na světovém poháru XC. Tam ale normální smrtelník nepůjde ani pěšky, natož na kole. Horší akcelerace? Je, protože kola jsou těžší, větší. Ale kdo z nás potřebuje zrychlit na maximum za dvě vteřiny? Nikdo. Takže se to taky týká jen profíků a ti si tohle kompenzují extra drahým materiálem, kdy se rozdíl váhy takřka smazává. Jinak má 29 jen samá plus - lepší stabilitu, adhezi (větší plocha s podložkou) a níže položené těžiště jezdce.

29" od Pells

29" od Pells

Specialiazed Stumpjumper FSR Expert Carbon 29“

Specialiazed Stumpjumper FSR Expert Carbon 29“

Scott Spark 29

Scott Spark 29

A co kola 27,5?
V závodech světového poháru v XC a XCM (s výjimkou asi šesti jezdců) jezdí všichni kola 29. Ty 27,5 jsou pak ideální pro trailové ježdění, kde se větší obratnost hodí a i skoky se zvládají daleko lépe. Enduro a sjezd jsou dnes výhradní záležitostí 27,5, ve více jezdivých závodech enduro jsou pak početněji zastoupena kola velikosti 29.

Co jednopřevodník, který prorazil do závodního bikového ježdění? Má to běžný hobík řešit? Je to lepší, jednodušší? Nebo je ideální dvoupřevodník?
Dle mého názoru je ideální volba 2x10, potažmo 2x11 (nové XTR, XX1). Je to ideální kombinace převodů, takže nic nechybí. Jednopřevodník je technicky mnohem jednodušší, člověk na to vůbec nemusí myslet, jen si užívá jízdu. Rozsah převodů ale není tak velký, takže je k tomu potřeba buď lepší kondice, nebo se vyhnout těžšímu terénu.

Dlouho bylo ikonou i mezi hobíky, kteří prakticky nezávodili, závodní/polozávodní XC. Platí to pořád?
Dosud platilo, že co Čech, to závodník. Pomalu se ale začíná poměr prodávaných kol překlápět na stranu pohodlí a klidné jízdy. Uživatelé se už nechtějí za každou cenu honit a spíš si chtějí užít zábavu a volnost pohybu. Takže hlavně kola typu all mountain jsou hodně na vzestupu. Kratší geometrie, zdvihy kolem 120 mm a víc, znamenají pohodlnější jízdu na celý den. Většina těchto kol je vybavena zavíracími tlumiči a vidlicemi, takže se na nich dá bez problému vyjet na kopec a pak si jízdu dolů hezky užít.

Kdy má smysl koupit si celoodpružené kolo (full) a kdy kolo s pevným rámem (ht)? Je full tak důležitý pro pohodlí a lepší kopírování nerovného terénu?
To je záludná otázka. Hodně záleží na financích. Když si vezmete stejně vybavená kola stejné třídy, tak celoodpružené kolo je o cca 35 000 dražší, což není málo.

Testované celoodpružené devětadvacítky

Testované celoodpružené devětadvacítky

Také je potřeba vzít v úvahu vyšší náklady na servis - tlumič, čepy. Do terénu je ale takové kolo mnohem lepší. Kopíruje terén, dává pohodlí, jistotu a to jak z kopce tak částečně i do kopce. Kolo je neustále v kontaktu s podložkou. To vše ale za mnohem vyšší cenu.

Lidé hodně spekulují o ceně. Někdo chce karbonový rám, ale koupí si ten nejlevnější a pak navíc šetří na osazení. Někdo jde naopak do levnějšího hliníkového rámu, aby měl lepší osazení. Je hliník mrtvý?
Rozhodně není! Je mnohem lepší si koupit kvalitní hliníkový rám než obyčejný karbon. Jde hlavně o bezpečí. Měl jsem v rukách karbonové rámy za 8 000 korun, které se dají zlomit násadou od smetáku. Představa, že na tom jedu někde 60 km/h z kopce, je dost šílená. Jedna reklama říká: “Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci”. V případě levných karbonových rámů to platí dvojnásob.

Za jakou cenu si můžu koupit kolo, abych na něm mohl obstojně jezdit dvakrát týdně na rodinné výlety, plus občas s kamarády na náročnější výjezdy? Bude mi stačit 12 - 15 000?
To je úplně spodní hranice, spíš bych to viděl 15 - 20 000. Za dvacet tisíc koupíte kolo se systémem 2x10, vzduchovou vidlicí, kvalitním hliníkovým rámem, takže si na tom užijete spoustu zábavy a nemusíte mít strach, že něco upadne.

A za kolik bych měl koupit kolo, když toho najezdím víc (třeba 3000 za rok) a v náročnějším terénu? Aby to byla zábava a kolo něco vydrželo?
To je stejné, za 20 000 to na takovém biku zvládnete. Každá další investice bude jen plus pro jezdce. Někde u hranice 60 tisíc se to ovšem láme a jak komponenty ubývají na váze, potřebuje kolo celkově větší a náročnější servis.

Co je dnes na kole nejdůležitější? Rám, kola, vidlice, komponenty… ? Co si mám při koupi nejvíc hlídat?
Nejdůležitější je rám, pak vidlice, kola a výplety. Až potom všechno ostatní, jako přehazovačka, řazení, kliky, kazeta a další komponenty. A v tom bývá problém. Zákazníka, který kouká hlavně na přehazovačku, mi je vždy líto. Na to bohužel sází dost výrobců. Kolo “namašlí” a komponenty, které “nejsou vidět”, ošulí.

Jsou dnes kola většiny značek přibližně stejné kvality? Nebo je v tom velký rozdíl?
V kolech je a bude velký rozdíl. Velké a bohaté firmy vždy budou investovat do vývoje a budou tedy o krok napřed. Ať už jde o technologie zpracování materiálu, geometrie rámů nebo systémy odpružení. Z toho také vyplývá jejich vyšší cena.

Celopéro Superior

Celopéro Superior

Levnější značky pak jen okopírují to, co už existuje, nakoupí formy nebo hotové rámy a pak už řeší jen značku a osazení. I vy si můžete vytvořit vlastní značku kol, stačí mít finance, nakoupit rámy a stavíte. Ve světě MTB ovšem udává trend Trek, Giant, Specialized, Cannondale, BMC… U celoodpružených kol je na absolutní špičce systém DWlin, který používá Pivot, Turner, Ibis...

A jaká jsou česká kola? Třeba Author, RB, Apache…
Pokud vypustím malé rámaře, jako je třeba SingleBe, tak je nejdál rozhodně Superior (dnes holandská značka) a RB.

(Fotografie kol v článku jsme zařadili jen pro hrubou orientaci, jedná se o starší modely. Děkujeme za pochopení. Pozn. redakce)

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.