Nejstarší stavba východních Čech
Z kultovní železniční stanice je to jen pár minut chůze na zdejší malebné náměstí. Můžete si tu vybrat některou ze značených cest na severovýchod. Nejkratší přístupovou variantu do Třebovských stěn nabízí červená značka. Doporučujeme ji, pokud máte na výlet celý den a chcete navštívit nejatraktivnější místa.
První překvapení trasa přinese ještě dřív, než dá vale městu. A to pozoruhodnou starobylou kaplí, lidově nazývanou kostelíček svaté Kateřiny. Náleží jí primát nejstarší zachované architektonické památky východních Čech. I přes pozdější úpravy si stavba uchovala dobře patrnou dispozici původní románské rotundy z počátku 13. století. Následující časté přestavby ji nenarušily, spíš obohatily. Například o půvabný gotický portál či oblé tvary barokní střechy. Podmanivou krásu církevního komplexu zvýrazňuje přilehlý starý hřbitov obehnaný kamennou zdí a dřevěná zvonice se vstupní branou.
Rotundu obklopuje starý hřbitov s pozůstatky náhrobních kamenů
U kaple svaté Kateřiny začíná pouť chatovou oblastí. Pozvolným stoupáním nabíráme výšku. Postupně se otevírá hezký pohled do kotliny s Českou Třebovou ohraničený protilehlým Kozlovským hřebenem. Zatím ovšem nic nenaznačuje, že bychom se blížili k nějakým stěnám.
Po hraně zlomu do oranžových skal
Třebovské stěnyPřírodní rezervace Třebovské stěny se rozkládá na ploše 52 hektarů. Táhne se jako součást Hřebečovského hřbetu od zříceniny hradu Lanšperk až k obci Damníkov. Skalní útvary dokonce ukrývají menší systém puklinových pseudokrasových jeskyní. Území je chráněno především kvůli jedinečným porostům květnatých bučin a suťových lesů. |
Připravte se na nezapomenutelné divadlo. Skrze kulisu stromů začne prosvítat prázdný prostor. Pokud se k němu přiblížíte, uvidíte extrémně příkrý svah, klesající do nedozírné hlubiny. Jako byste stanuli na hraně nebetyčné zdi. Zatímco západní strana Třebovských stěn se vyznačuje mírným reliéfem, východní polovina prudce spadá díky terénnímu zlomu o dvě stovky výškových metrů níže ke dnu Lanškrounské kotliny.
Pohled od okraje zlomu do Lanškrounské kotliny
Po kraji zlomu budeme dále putovat do srdce Třebovských stěn, obce Skuhrova. Nejprve lesní komunikací, následně žlutě značenou cestou. Předtím však doporučujeme odskočit si na blízkou Palici (613 m) a zapsat se do vrcholové knihy.
Asi kilometr před Skuhrovem se po pravé straně ohlásí holé pláně. S nimi začne dobrodružství. Klid lesa náhle střídají poryvy ledového vichru, cesta mizí v půlmetrových závějích načechraného prašanu. Dopředu se probíjíte s nasazením všech sil, krůček za krůčkem. Mrzne tu i pot na holém těle. Za slunečného počasí je tento úsek určitě bez problémů. Vždyť jeho součástí je i vyhlídková plošina, odkud můžete shlédnout mohutný masiv Králického Sněžníku.
Palice, závěrečné houští před vrcholovou tabulí
Třebovské stěny
Asi kilometr od Skuhrova se dostaneme na rozcestí Třebovské stěny. Od něj následujeme modrou, která se spustí pod okraj zlomu. Zároveň tak odhalí fantastický svět oranžových stěn, osamělých balvanů a zřícených skalních bloků. Podstatným dílem je obnažil člověk soustavou dávných lomů, které však postupem času zarostly vegetací a zcela splynuly s okolím.
Barevná hra dávno opuštěných lomů
Údolím čistých pramenů
Vracíme se přes závěje, teď se ale držíme žluté. Zároveň tak projdeme většinu naučné stezky Údolím Skuhrovského potoka.
Za rozcestím Doly se skrývá neobvyklý fenomén, vysoká koncentrace studánek. Na necelém půl kilometru vyvěrá ze skalních puklin několik pramenů pitné vody. Dle informačního panelu patří k nejkvalitnější v oblasti Českého masivu.
Uvnitř sevřeného údolí není nouze o romantické scenérie. Vlastní potok chvílemi připomíná dravou bystřinu, jindy se rozlévá do klidných tůní.
Jedna z četných studánek v údolí Skuhrovského potoka
Nejvyšší trampský totem
Poslední zajímavost nás čeká na konci výletu. Tam, kde Skuhrovský potok zvolna opouští lesy Třebovských stěn, našli svůj vybájený "divoký západ" naši trampové. Prostorná louka se časem stala jejich známým tábořištěm.
Jaký by ale byl trampský kemp bez pořádného totemu? První, který měřil 11,5 metru, tu vztyčili před 37 lety. Roku 2000 ho nahradil totem nový, téměř 17metrový. Vyšší u nás nenajdeme.
Oba totemy vytvořil třebovský řezbář Jaroslav Nastoupil. Pro část výzdoby našel autor inspiraci za velikou louží, v motivech i symbolech severoamerických indiánů, ostatní je dílem jeho fantazie.
Totem na tábořišti. Tenký, ale nejvyšší u nás, je vysoký 16,5 metru
Rozdělat si v zimě oheň pro zahřátí se každému nemusí zrovna podařit. Naštěstí nedaleko tábořiště funguje výletní restaurace. Odtud už zbývají zpět do České Třebové jen poslední kilometry.
může se hoditTřebovské stěny
|
