Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Třeboň i Slavonice chtějí do UNESCO

  12:04aktualizováno  12:04
Dvě jihočeská města-Třeboň a Slavonice byla vybrána jako možní kandidáti na seznam památek UNESCO. Města, která splnila velmi přísná kritéria, tak mají velkou šanci uspět a s finanční podporou, která se se členstvím pojí, by tak mohla nadále lehčeji udržovat a zachraňovat své památky.


Na seznamu památek, o jejichž zapsání mezi světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO bude v následujících deseti letech Česká republika usilovat, se objevila i dvě jihočeská města - Slavonice a Třeboň. Obě předpokládají, že tak získají především více peněz na obnovu i rozvoj. Slavonice přijdou na řadu v roce 2002, o dva roky později bude na rozhodnutí mezinárodní organizace čekat Třeboň, která požádala o zapsání jak městské památkové rezervace, tak i rybníkářské soustavy v okolí města. "Ministerstvo deleguje kandidáty za naši republiku, každý rok můžeme prosazovat jen jednoho. Renesanční domy ve Slavonicích a třeboňská rybniční soustava prošly náročným sítem přihlášek, přesto nemůžeme zaručit, že budou na seznam skutečně zapsány," uvedla mluvčí ministerstva kultury Dita Fuchsová. Podle ní je přihlášek mnohem více, než kolik může stát vybrat. Kandidáti jsou povinni vyhovět přísným kritériím, vybraná díla musejí například být autentická, podávat svědectví o dané době, hmatatelně poznamenat život v daném období a podobně. "Je toho hrozně moc, ale dá se říci, že pokud uchazeči projdou tímto sítem, mají velkou šanci se na seznam dostat," míní Fuchsová z ministerstva kultury. Starosta Slavonic Jaroslav Zuzák byl rozhodnutím ministerstva potěšen i proto, že žádost o zapsání podalo město letos v květnu, chvíli před posledním možným termínem. "Očekáváme od toho především zvýšený zájem o Slavonice, a to jak ze strany turistů, tak i ze strany státních orgánů. Doufáme, že tak získáme i větší finanční pomoc při opravě našich památek," vysvětlil snahu města Zuzák. Finančními pohnutkami se netají ani místostarosta Třeboně Jan Ouška. "Samozřejmě, že město i okolí si zapsání zaslouží, vždyť jde o ojedinělý systém, který dal okolní krajině určitý ráz. Věříme však, že se nám díky zapsání na seznam památek podaří získat i více financí na jejich opravu a údržbu," řekl. Jako možné zdroje peněz vidí nejen státní fondy, ale i nejrůznější neziskové organizace a nadace. To, že se ve vyjádření ministerstva objevila pouze rybníkářská soustava, Ouškovi těžkou hlavu nedělá. Podle jeho názoru může jít o odlišnou interpretaci. Tvrdí, že dokud nemá dokument písemnou podobu, není třeba vyvolávat paniku. Města se při svém rozhodování zda o zápis usilovat setkala s různým přístupem místních obyvatel a podnikatelů. Ve Slavonicích byl záměr města přijat podle starosty kladně. "Pomohlo by nám to v propagaci města a zvýšil by se tím turistický ruch. To se samozřejmě odrazí i v tržbách soukromníků, kteří z turistů těží," poznamenal Zuzák a jako příklad uvedl restaurace či ubytovací zařízení. Problémy však vidí někteří obyvatelé Třeboně. "Při projednávání každé věci se setkáte s kladným i záporným přijetím. Většina lidí byla naším záměrem nadšena, ze strany některých podniků však panuje strach, že jejich aktivity budou určitým způsobem omezeny," vysvětlil Ouška s tím, že největší obavy mají zemědělci, lesníci a rybáři. Zapsání na seznam UNESCO však bude podle Oušky přínosem. "Členství nemusí být s pojeno s negativními důsledky, naopak můžeme čekat zájem ze strany UNESCO, které přinese řadu pozitivních věcí, například i zmíněnou finanční podporu, která jim pomůže udržovat vše na patřičné úrovni," snaží se obavy podnikatelů rozptýlit místostarosta. Na seznam památek UNESCO už byly z jižních Čech zapsány dvě památky - vesnice Holašovice a historické centrum Českého Krumlova.


 

 

Obrázek 14

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.