Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensko jako na dlani. Šest výletů pro milovníky silnic a železnic

aktualizováno 
Odvážné viadukty, dlouhé tunely, desítky serpentin i vítr ve vlasech. To všechno si můžete užít na nejkrásnějších vyhlídkových silnicích a železnicích na Slovensku. Členitý terén východních sousedů takových tras nabízí celou řadu, vybrali jsme šest z nejzajímavějších.

Historická parní lokomotiva na lesní železnici u Nové Bystrice (Vychylovka) | foto: (Juloml)Creative Commons

1.Tatranské železnice

To, co chybí v Krkonoších, mají ve Vysokých Tatrách: kapacitní železniční linku, která propojuje hlavní turistická střediska na úpatí hor. Tatranské železnice vozí denně tisíce turistů i místních již více než 100 let a výrazně přispívají k pohodlné dostupnosti východišť do lůna Vysokých Tater.

Léto na Slovensku

Přehled reportáží z nejzajímavějších míst a tipy na výlety i dovolenou najdete ve speciální příloze Léto na Slovensku

Na Tatranských železnicích ovšem platí, že i cesta může být cíl. Zábavný je už samotný začátek v Popradu, nástupiště na Tatranskou železnici najdete totiž o úroveň výš nad kolejištěm hlavní tratě a ještě k tomu v kolmém směru.

Soupravy pak táhle stoupají po podhorských loukách do Starého Smokovce, kde mění směr k západu a proplétají se, místy ve velmi ostrých zatáčkách, tatranskými letovisky a osadami. Z mnoha míst se otevírají výhledy jak na Vysoké Tatry, tak do podhůří. Strmější sklon koleje naberou v závěru trasy, kde vlaky musí vystoupat až na nádraží na Štrbském Plese (1 320 m).

Nádraží ve Starém Smokovci
Z nejvyššího nádraží tatranské železniční sítě na Štrbském Plese je to k tomuto impozantnímu výhledu jen pár set metrů.

Síť Tatranských železnic má úzký rozchod (1 000 mm) a páteřní linka z Popradu na Štrbské Pleso se obejde bez zubů. Ozubnicový systém naopak využívají soupravy na spojce mezi Štrbou, ležící na hlavní trati, a Štrbským Plesem. Maximální sklon tu totiž dosahuje 127 promile.

Na východním konci, v Tatranské Lomnici, navazuje na Tatranské železnice traťový úsek do Studeného potoka směrem na Kežmarok, čímž se celý systém propojuje do okruhu.

Komu by ani tohle „železniční kolečko“ nestačilo, může ještě vyjet pozemní lanovkou ze Starého Smokovce na Hrebienok, což při plánování pěších výletů např. na Teryho chatu či Slavkovský štít ušetří 250 výškových metrů. A právě ve Starém Smokovci najdeme snad jedinou vadu na kráse podtatranského kolejového systému. Lanovka na Hrebienok totiž není s ostatními kolejemi propojená a obě nádraží od sebe dělí asi 500 metrů pěší chůze.
Poloha: Prešovský kraj
Délka úseku: 29 kilometrů (Poprad – Štrbské Pleso), šest kilometrů (Starý Smokovec – Tatranská Lomnica), pět kilometrů (Štrba – Štrbské Pleso)
Doba jízdy: 70 minut (Poprad – Štrbské Pleso)

2.Po středoslovenské transverzále vlakem

Pokud dnes budete potřebovat cestovat z Banské Bystrice do Košic a půjde vám o čas, zřejmě zvolíte jiný směr. Pokud si ale budete chtít vychutnat jednu z nejpěknějších železničních tratí na Slovensku, posaďte se do „expresu“ mířícího z Banské Bystrice k východu přes Brezno a Červenou Skalu do Margecan. Krajinné pozadí budou tvořit nejprve Nízké Tatry (vlevo) a Slovenské Rudohoří (vpravo), později se souprava přehoupne do oblasti Slovenského ráje.

Jde o technicky náročnou trať, která v sedle Besník překonává rozvodí mezi Hronem a Hnilcem v nadmořské výšce 956 metrů. To je nejvyšší železniční bod Slovenska na tratích s normálním rozchodem. Ještě než tam z Banské Bystrice (360 m n. m.) vyjedete, čeká vás řada viaduktů a tunelů.

Železniční viadukt u Telgártu

Železniční viadukt u Telgártu

Vlak vjíždí do „kravatového“ tunelu u Telgártu.

Vlak vjíždí do „kravatového“ tunelu u Telgártu.

Nejatraktivnější úsek představuje tzv. Telgártská smyčka, 360° oblouk, jehož součástí je i 1 239 metrů dlouhý tunel postavený do oblouku. Tímto způsobem železnice nabírá výšku na sedlo Besník.

Atraktivní krajina v okolí železnice pokračuje i ve východním úseku tratě, která vede jižním okrajem Slovenského ráje údolím řeky Hnilec. Turisté často využívají stanice u Dobšínské ledové jeskyně a u přehrady Dedinky. Komu by tři a půl hodiny vlakového cestování nestačilo, může na konečné v Margecanech přesednout do některého z četných spojů mířících do Košic.

Záhy za margecanským nádražím se totiž vlak zanoří do Bujanovského tunelu, druhého nejdelšího na Slovensku (3 410 m), který byl otevřen v roce 1955.
Poloha: Banskobystrický kraj, Košický kraj
Délka úseku: 179 kilometrů (Banská Bystrica – Margecany)
Doba jízdy: 210 minut.

3.Nejdelším slovenským tunelem

Mezi řadou horských železnic na Slovensku má ta, která spojuje Banskou Bystricu s Martinem, jedno nepopiratelné prvenství. Čremošnianský (též Harmanecký) tunel, který je její součástí, totiž měří 4 697 metrů a zaujímá tím s přehledem první místo v zemi.

Nejde o historicky příliš starou stavbu, trať vznikla až v době první československé republiky, na konci 30. let 20. století. Cílem bylo vylepšit tehdy dosti zaostalou dopravní infrastrukturu na Slovensku.

Portál Čremošnianského tunelu, nejdelšího na trati z Banské Bystrice do Horné Štubně i na celém Slovensku.

Portál Čremošnianského tunelu, nejdelšího na trati z Banské Bystrice do Horné Štubně i na celém Slovensku.

Nejzajímavější úsek vede mezi Banskou Bystricou a Hornou Štubňou, kde se železnice proplétá členitým terénem na rozhraní Velké Fatry a Kremnických vrchů. Vedle zmíněného nejdelšího tunelu vlaky projedou jedenadvacet dalších, kratších tunelů, překonají desítky viaduktů a také značné převýšení, přes 370 metrů.

Po trati dnes sice jezdí pouze „rychlíky“, které nezastavují v mezilehlých zastávkách, ale nemusíte mít strach z toho, že by se vám samou rychlostí scenérie před očima rozmazávaly. Soupravy tu dosahují v průměru rychlosti kolem 60 km/h. Ve směru z Banské Bystrice si sedněte na levou stranu, budete mít lepší vyhlídky do údolí.
Poloha: Banskobystrický kraj
Délka úseku: 41 kilometrů (Banská Bystrica – Dolná Štubňa)
Doba jízdy: 40 minut.

4.Okruh Strážovskými vrchy

Na dohled od česko-slovenské hranice, bezprostředně nad údolím Váhu, leží nevelké, ale atraktivní pohoří Strážovské vrchy. Geologicky pestré pohoří je tvořené různými horninami, vedle těch krystalických tu výrazně vystupují i vápence. Zajímavé tvary kopců si samozřejmě můžete vychutnat na pěších trasách, v centrální části oblasti se však také nabízí šedesátikilometrový okruh, který můžete podle chuti absolvovat buď autem (pohodáři) nebo na kole (sportovci).

Ať tak nebo tak, čekají vás nádherné výhledy a (což pocítíte hlavně na kole) také pořádná stoupání. Z východiště trasy, průmyslového města Ilava v Pováží, stoupáte nejprve údolím Podhradského potoka do centrální části Strážovských vrchů. Pokud byste chtěli zdolat nejvyšší vrch oblasti, Strážov (1213 m), tak z pěkné obce Zliechov vám to oběma směry potrvá pěšky něco přes dvě hodiny po červené značce.

Vrch Vápeč, perla Strážovských vrchů

Vrch Vápeč, perla Strážovských vrchů

K proslulým malovaným domům v Čičmanech vede z okruhu Strážovskými vrchy jen krátká odbočka.

K proslulým malovaným domům v Čičmanech vede z okruhu Strážovskými vrchy jen krátká odbočka.

Další odbočka se nabízí do Čičman, vesnice proslavené lidovými malovanými domy. Po sjezdu do osady Matušiková (400 m) se začnete vracet do Ilavy, a to dlouhými serpentinami, které se vinou úbočím charakteristického vrchu Vápeč (955 m). Toto je scenéricky nejpěknější část trasy, pitoreskní skalky kolem vrcholu Vápeče si budete moci prohlédnout ze všech stran.

Cyklisté zaznamenají dlouhé, ale nikoli prudké stoupání a podobné je to ve sjezdu za sedlem Homolka (780 m). Posledních 15 kilometrů do Ilavy vede setrvale s kopce a pokud pojedete na kole, tak vás potěší i kvalitní asfalt.
Poloha: Trenčiansky kraj
Délka úseku: 60 kilometrů
Doba jízdy: autem 90 minut, na kole tři až čtyři hodiny

5.Z Kysuce na Oravu

Ještě poměrně nedávno to byly chudé kraje a na Kysucích i na Oravě dávaly „lišky dobrou noc“. Také spojení mezi těmito regiony bývalo všelijaké a i když se ekonomická situace zlepšila, na silnici spojující Námestovo s Čadcou není mnoho provozu ani dnes. Necelých dvacet kilometrů mezi Novou Bystricou a Oravskou Lesnou každopádně stojí za projetí, vedle krásné čisté přírody se můžete seznámit i s torzem historické lesní železnice.

Fotogalerie

Stavba vodní nádrže Nová Bystrica v 80. letech 20. století si vynutila náročnou přeložku silnice, která proto vede nejprve postranním údolím a poté překonává poměrně vysoké sedlo ve výšce 950 metrů. Ještě než na něj začnete stoupat, všimnete si odbočky ke skanzenu Vychylovka, jehož součástí je tzv. kysucko-oravská lesní železnice. Úzkokolejnou trať tu postavili za 1. světové války, důvodem byl transport dřeva z pohraničních polesí. Trasa má několik úvratí, kratší úsek je dnes využíván pro turistickou dopravu.

Brzy poté, co po silnici překonáte nejvyšší bod a začnete sjíždět na Oravu, se konečně rozestoupí les a před vámi se otevřou široké horizonty Oravské kotliny. V dálce se zaleskne hladina Oravské přehrady. Budete projíždět obcí Oravská Lesná a všimnete si rozptýleného osídlení po okolních stráních, které připomíná obce v Bílých Karpatech.
Poloha: Žilinský kraj
Délka úseku: 18 kilometrů (Nová Bystrica – Oravská Lesná)
Doba jízdy: autem půl hodiny, na kole hodina (bez návštěvy skanzenu)

6.Na Duklu

Příslušníci střední a starší generace budou vědět, pro mladší to může být výprava do neznáma. „Dukla“ totiž patřila za komunistického Československa k ústředním propagandistickým pojmům, průsmykem tohoto jména na dnešní slovensko-polské hranici se na podzim roku 1944 pokoušely probít sovětské a československé jednotky na území Slovenska.

Ideologii sice ani dnes v okolí Dukelského průsmyku neujdete (válečných památníků více či méně vkusných je v oblasti habaděj), ale krásná příroda se samozřejmě nemění. Východištěm k výjezdu na Duklu je město Svidník, odkud silnice stoupá jen velmi mírně širokým údolím říčky Ladomirky k severu.

Teprve za obcí Nižný Komárnik se asfalt trochu víc zvedne a dovede vás do širokého Dukelského průsmyku s kótou 502 nadmořských metrů. To už máte za sebou mnoho krásných pohledů na povlovné karpatské louky lemované řídkými listnatými lesy, v průsmyku samotném se pak otevře vyhlídka i k severu, do Polska. V okolí průsmyku spatříte velký památník, je tu i vojenské muzeum. Areál bojiště si můžete prohlédnout z mohutné rozhledny.

Památník v Dukelském průsmyku

Památník v Dukelském průsmyku

Karpatské pastorále. Krajina kolem Dukelského průsmyku je jen minimálně je osídlená.

Karpatské pastorále. Krajina kolem Dukelského průsmyku je jen minimálně je osídlená.

Návštěvu tohoto odlehlého kouta severovýchodního Slovenska je vhodné spojit s prohlídkou některého z unikátních dřevěných kostelů, které se zde dochovaly. Jen krátká odbočka z silnice na Duklu vede k trojdílnému srubovému chrámu v Bodružalu, který pochází z roku 1658 a je dokonce zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Stejný prestižní statut si vysloužil typově podobný, o něco mladší chrám v obci Ladomirová, přímo na silnici Svidník–Dukla. Oba kostely patří řeckokatolické církvi a před návštěvou si zjistěte jejich přístupnost, pomohou vám v Městském informačním centru ve Svidníku.
Poloha: Prešovský kraj
Délka úseku: 40 kilometrů (Svidník – Dukla a zpět)
Doba jízdy: autem hodina, na kole dvě hodiny, s odbočkami dvě hodiny navíc

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Žirafy v Národním parku Mikumi v Tanzánii uslyšely řev lvího samce, a tak se...
Žirafy tiše míří k vyhynutí, vymizely už z několika afrických států

Žirafy jsou podle posledního sčítání nanejvýš ohroženým druhem směřujícím k vyhynutí. Za posledních třicet let jejich populace prořídla o čtyřicet procent....  celý článek

V Jerichu po osmdesáti letech odkryli vzácnou mozaiku v Hišámově paláci.
Vzácná mozaika v Jerichu má 827 metrů čtverečních a 7 milionů dlaždic

Tvoří ji sedm milionů dlaždiček a je největší podlahovou mozaikou na Blízkém východě. Po osmdesáti letech odkryli památkáři tuto fantastickou mozaiku na jediný...  celý článek

(Ilustrační snímek)
United Airlines chtějí zavést poplatky za použití skříněk nad hlavami

Jeden z největších leteckých dopravců světa čelí ostré kritice poté, co zveřejnil záměr zpoplatnit používání prostoru pro zavazadla nad hlavami cestujících při...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.