Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tradice karnevalů v Belgii rok od roku sílí

  12:25aktualizováno  12:25
Stále více barev, povyku, nápadů - tradice masopustních karnevalů v Belgii rok od roku sílí a přitahují pořád více návštěvníků. V řadě valonských měst a vesnic tráví lidé tisíce hodin přípravou masek, kostýmů a alegorických vozů. Soutěží nejen jednotlivá "sdružení" či "bratrstva", ale zdravá rivalita panuje i mezi jednotlivými obcemi. Všichni se snaží předvést každý rok lepší a veselejší karneval. Nejslavnější je nepochybně ten, který se odehrává tento týden v Binche. Od soboty se střídají průvody, bály, taškařice a šibřinky, aby vše vyvrcholilo o masopustním "tučném" úterý slavnou přehlídkou místních bájných osobností zvaných Gilles.

Rodiny "žilů" vyšívají žluto-červené kostýmy (v národních barvách Valonska a kraje Hainault) a sněhobílé krajky po celý rok. Připravují vycpávky, utrácejí spoustu peněz za pštrosí péra, z nichž sešívají slavné chocholy vážící několik kilogramů.

Takový Gille, v překladu něco jako Paňáca, je obrovitá neforemná postava, jež se trochu zlověstně pohybuje v sevřeném šiku svých bratří, podupávající dřeváky v často pekelném rytmu. Vyhání zimu, zahajuje jaro, přivolává úrodu - má četná poslání, tím hlavním je však rozdávat karnevalovou náladu. Je trochu zákeřný, ale zároveň nevinný - stačí ho povalit a nezvedne se, je jako želva.

Není snadné se stát Gillem; právo se dědí z generace na generaci a noví členové bratrstev, zásadně muži, jsou vybíráni po zralé úvaze a pouze tehdy, mají-li dostatečné zázemí pro přípravu kostýmů a obsluhu v masopustní den. Tradice sahá ke španělským králům, kteří kdysi ovládali tuto část Belgie; inspirace pochází
od peruánských indiánů, které si vozili jako kuriozitu pro pobavení. Od Španělů přišel také zvyk obdarovávat při hlavním průvodu přihlížející pomeranči - dnes je však Gillové po lidech spíše metají. Ulice Binche prudce pomerančově voní ještě několik dní.

Nebylo by však správné se poveselit a pak puchřet po dlouhých 40 masopustních dní. Do Velikonoc nemine víkend, aby se někde v Belgii neodehrával karneval, přičemž ty nejlepší se nepochybně znovu a znovu obrozují v mělkých ardenneských údolích. Událost zvaná Cwarme v městečku Malmédy má pevný řád - začíná zvolením krále karnevalu a vrcholí dvěma průvody. Při prvním se amatérské
skupiny předhánějí v humorných scénkách v místním dialektu horské francouzštiny, kterému rozumí jen zasvěcení - obhroublému humoru neujdou ani politikové, ani sousedi. Platí zásada, že o karnevaluse nikdo na nikoho nezlobí.

Druhý průvod pak patří k nejdivočejším v Belgii. Masky defilují dlouhé čtyři hodiny a na samém konci přicházejí ty nejlepší a nejškodlivější - obrovitá drůbež s dlouhým plechovým peřím dělá náramný kravál. Kuchaři v neforemných čepicích plácají
kolemstojící po pozadí vařečkami. Dědci vyzdobení na zádech bůhvíproč rakouskou orlicí ovládají výsuvné rameno, jehož chňapák míří na kotníky; koho chytí, musí se vyznat ze všech hříchů. Paňácové s trojnásobně prodlouženýma rukama pak mohou poskytnouti rozhřešení.

Malmédy odjakživa soupeří s nedalekým Stavelotem, prý proto, že místní feudál se kdysi přestěhoval z jednoho místa do druhého, čímž dal pádný důvod k nekonečné rivalitě. I zde mají svou specialitu - po obligátních fanfárách, alegorických vozech,
mažoretkách všeho druhu, ježibabách, orchestrech a několika tunách konfet přicházejí na scénu Bílí moussisové, Blancs Moussis, jedna z nejpozoruhodnějších masek vůbec. Z postavy v bílé sutaně, s bílou kapucí a bílou maskou trčí veliký červený nos. Dobrá, přijde-li jeden, dva. Když se jich objeví několik set, jde z nich hrůza.

Moussisové křepčí v konfetové mlze a dav na náměstí doslova šílí blahem. Sem tam se některý z nosáčů vydělí, aby lidem tloukl po hlavách sušenou rybou, nebo jim jezdil po obličejích nafouknutým vepřovým měchýřem. Takové legrácky mají Valoni rádi - samozřejmě jen při karnevalu, kdy se všechen zaběhnutý řád převrátí, kdy jsou si pod maskami i v anonymním zástupu čumilů všichni rovni.

Belgické karnevaly kombinují zatím úspěšně jistou intimitu míst, kde se rodí, s velkým představením. Pro obyvatele Binche, Stavelotu, Malmédy a dalších obcí jsou největší událostí roku, převážně domácí záležitostí, na kterou se zároveň jezdí dívat obecenstvo ze širokého okolí, ba ze zahraničí. Bez diváků by to nešlo, nejsou však jediným terčem této lidové zábavy. Cílem ještě pořád není "na tom vydělat", ale dobře se mezi sebou pobavit.

Veřejnoprávní rozhlas RTBF vysílal dnes od časného rána reportáž z Binche. Jednotlivá bratrstva Gillů se scházela od pěti šesti hodin po hospodách, za útržků hudby a klapotu dřeváků. Nadcházel velký den. Po poledni si nasadí chocholy, naplní koše pomeranči, seřadí se. Binche prudce zavoní citrusy.

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Z filmu Dunkerk
Natáčení Dunkerku se Francii vyplatilo, chystá se nápor turistů

Natáčení filmu Dunkerk vyneslo severofrancouzskému regionu Hauts-de-France za pět týdnů 19 milionů eur (495 milionů Kč), napsal deník Le Figaro s odvoláním na...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.