Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Absolutní svoboda, to je největší solná pláň světa Salar de Uyuni

aktualizováno 
Největší solná pláň světa, to je absolutní nekonečno, po kterém se můžete vydat kamkoli. Je pětadvacetkrát větší než slavné Boneville a ideální k lámaní rychlostních rekordů. I s trabantem, maluchem a jawou.

Uprostřed pláně vedle muzea vlají vlajky z celého světa. Našli jsme i tu naši, ale s vyvráceným stožárem. Vlajku jsme znovu vztyčili a zdravíme Expedici Katka. | foto: Jakub Nahodil & Zdeněk Krátký, pro iDNES.cz

Budíme se uprostřed ničeho. Když vystrčím hlavu ze stanu, mám pocit, že míříme k severnímu pólu. Jenže my jedeme na jih a to nekonečné bílo kolem nás není sníh. Je to sůl. Jsme na největší solné pláni světa Salar de Uyuni. Pro Středoevropana je těžké přesvědčit sám sebe, že kolem něj není zmrzlá voda. Vážně není, je to tvrdé, neklouže to a hlavně je to slané.

Vaříme snídani. Není lepší jídlo na solnou pláň než vajíčka natvrdo, samozřejmě dobře osolená. Stačí si naškrábat nožem, co hrdlo ráčí.

Balíme stany a vyrážíme vstříc horizontu. Kdesi v dáli jede stejným směrem land cruiser plný turistů. Salar je atrakce, kolotoč solné pláně. Turisty tu vozí neustále tam a zpátky, každý den. Ale všem, kteří se tu nechají vozit, uniká jedna neuvěřitelná věc: řízení napříč nekonečnem.

Sice jsme měli nad hlavou hodně mraků, ale tahle solná pláň je vyhlášená svoji...

Sice jsme měli nad hlavou hodně mraků, ale tahle solná pláň je vyhlášená svou čistou oblohou. Může za to nadmořská výška, která dosahuje 3 650 metrů.

Vajíčka na tvrdo. Slánku nahradil šroubovák.  V Salar de Uyuni zkrátka můžete...

Vajíčka natvrdo. Slánku nahradil šroubovák, v Salar de Uyuni zkrátka můžete jíst rovnou ze země.

Napříč nekonečnem

Naprostá svoboda za volantem i řídítky. Ze začátku se bojíme, máme pocit, že tahle velká bílá pláň musí klouzat. Neklouže, auto naopak drží jako přibité. Jedete a jedete, nemusíte se držet volantu, není do čeho nabourat.

Trabant tu sice jede maximálně sedmdesát, ale přesto letíte. Je to pocit, který se nedá popsat, jen zažít. Z rádia burácí Iron Maiden, máte otevřená okýnka a v duši pocit kapitána vznášedla nad cizí planetou. Není tu nic, do čeho byste mohli narazit, žádné kameny ani skály, jen kdesi v dálce ostrov.

Marek na jawě září jako rozpínající se slunce před explozí. "Toto je najlepší zážitok, aký som na tejto ceste zažil." Předevčírem si vykloubil rameno, doktoři mu ho dali na čtrnáct dní do sádry. Neodolal neřídit motorku po solné pláni. To radši do konce cesty pojede v autě.

Přichází období deštů a solná pláň se mění na největší přirozené zrcadlo na...

Přichází období dešťů a solná pláň se mění na největší přirozené zrcadlo na světě. Tak dokonalé, že ho používá NASA pro kalibraci družic.

Bydlení v soli

Orientace na velkém bílém nic je složitější, pomáhá kompas a hlavně tmavší vyjeté pásy od offroadů vozících turisty. Míříme k bývalému solnému hotelu, dnes už muzeu a stánku se suvenýry. Na solné pláni se nesmí nic stavět, nenese to dobře. Je to znát. Kousek od hotelu se začal dokonale rovný povrch vlnit. Vrstva zase není tak silná, aby snášela nápory turistů.

Stěny i nábytek přízemní budovy jsou ze soli, před dveřmi jezírko solného nálevu. Ideální, pokud si chcete vydezinfikovat nohy. V neustávajícím větru se třepotají vlajky z celého světa. Vypadá to tu jak na severním pólu, ovšem není tu zima. Nechybí ani ta naše, jen stožár je vyvrácený. Expedice Katka 2011, hrdě hlásí nápis, ovšem těžko říci, která Katka ji sem přivezla. Připevnili jsme vlajku na stožár, stožár pořádně ukotvili kvádry soli a vyrazili dál. Směrem k rybářskému ostrovu Isla del Pescado.

Přízemní stavba postavená mezi lety 1993-1995 byla kdysi hotelem, teď je...

Přízemní stavba postavená mezi lety 1993-1995 byla kdysi hotelem, teď je přebudovaná na muzeum. Celý dům je pochopitelně ze soli.

"Toto je najlepší zážitok, aký som na tejto ceste zažil," volá nadšený Marek, který na motorku usedl i přesto, že má vykloubené rameno.

Nádherné zrcadlo

Fotogalerie

Ryby se tu ovšem neloví už pěkně dlouho. Deset a půl tisíce čtverečních kilometrů velká solná pláň vznikla před 40 tisíci lety. Těží se tu sůl, které je tu 10 miliard tun, ale hlavně lithium. Až 70 procent světových zásob téhle zásadní suroviny pro baterie mobilů i elektromobilů leží tady. Je to paradox, když se po ní žene anachronismus na kolech: dva trabanty, maluch a jawa z roku 1957.

Nevíme přesně, kde vlastně jsme, ale sůl začíná měknout. Období dešťů je tu. Tvrdá krusta se postupně mění v solný nálev. Pro Salar lze najít mnoho výstižných slov, ale teď mě napadá jediné: koroze. Ale je to nádhera, jedno obrovské zrcadlo, ve kterém se odráží obloha: bílá, modrá a mezi nimi troška žluté. Nápad na dobytí ostrova ale opouštíme, auta budeme ještě potřebovat. Míříme zpátky na neslanou zem.

Hřbitov vlaků

Padá noc a hledáme místo na spaní. Někde tady má být hřbitov vlaků, podle mapy u kolejí. Suneme se tmou kolem náspu. Nikde nic. Najednou se ze tmy vyloupne zmačkaný vrak vagonu a za ním další a další. Připomíná to scenerii z postapokalyptického filmu.

Zvedá se vítr, prach sviští dírami po nýtech letitých vraků. Stavíme stany na strusce vysypané z kotlů železničních dinosaurů a čekáme na ráno. Na ráno v jiném světě. Jen poušť a rezavějící vlaky. Opuštěné, ale stále krásné.

To by čeští bezdomovci koukali. A výkupny šrotu taky.

To by čeští bezdomovci koukali. A výkupny šrotu taky.

Moc toho nevidíme, jdeme spát. V jednom vlaku si zařídíme lůžkový vagón a...

Moc toho nevidíme, jdeme spát. V jednom vlaku si zařídíme lůžkový vagon a těšíme se na ráno.

Uyuni kdysi bylo železničním centrem Bolívie. Vedla sem i první železniční trať v zemi do Pullacaya stříbrného dolu nedaleko odsud a místa, kde se psaly bolivijské dějiny.

Teď je to téměř město duchů, důl je zatopený a jen pomalu se probouzí k životu, byť je tady druhé největší naleziště stříbra na světě. Koleje sem dávno nevedou. Na kdysi slavné stanici reznou opuštěné vlaky. Jeden z nich prý přepadli Butch Cassidy a Sundance Kid. Těžko říci, jestli je to pravda, ale nedaleko odsud ve vesničce San Vincent je prý v roce 1908 dostali. Ale ani to není jisté. V hrobech, kde měli být pochováni, nenašli těla, jejichž DNA by odpovídala potomkům známé dvojky. Bolivijské pláně tak jsou pořád tajemné.





Nejčtenější

Ilustrační snímek
K moři po vlastní ose? Cesta v noci je lepší, ale jen pro odpočaté

Za pár dní startuje sezóna dovolených a tisíce Čechů se vydají po vlastní ose autem k moři. Vloni vyjeli Češi na 5 552 000 soukromých zahraničních cest. Na...  celý článek

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Pověrčivá Číňanka hodila do motoru letadla mince, zastavila tím odlet. (27.6....
Čínská stařenka hodila do motoru mince pro štěstí, letadlo evakuovali

Pověrčivá stará paní zabránila v úterý odpoledne v Šanghaji startu letadla společnosti China Southern Airlines, když cestou na palubu hodila do motoru hrst...  celý článek

Orla Perć v plné kráse od Swinice (Zawratu) po Krzyzne
Trek v Tatrách jen pro hodně odvážné: čtyři kilometry za osm hodin

Nejnáročnější, nejvzdušnější, nejexponovanější, nejnebezpečnější. A jistě ještě mnoha dalšími NEJ by se mohla pochlubit Orla Perć, česky Orlí stezka, které se...  celý článek

V květnu letošního roku oslavil David Glasheen oficiálních 20 let svého pobytu...
Bývalý milionář žije 20 let na osamoceném ostrově

David Glasheen měl všechno, po čem moderní člověk většinou touží. Během propadu akcií na newyorské burze v roce 1987 ale přišel o vysokou sumu peněz a postupně...  celý článek

Další z rubriky

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Kempování u ledovce Matanuska. Na délku měří ledovec 43 kilometrů a pohybuje se...
Dvě třetiny Čechů vybírají dovolenou podle rizika teroristického útoku

Až 67 procent Čechů bere při výběru dovolené v úvahu riziko teroristického útoku v dané destinaci. Větší obavy mají hlavně starší lidé. Vyplývá to z průzkumu...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.