Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Toronto Hydro hodlá jezdit na sojové fazole

  16:58aktualizováno  16:58
Po dlouhý měsíc po teroristickém ataku na americké World Trade Center se jakoby život zastavil. Lidé se velice často a oprávněně ponejvíce zabývali otázkou, co bude dál. Nyní, když byla přijata opatření a národ se naučil žít s myšlenkou, že každý den může přinést i nemilá překvapení, se život vpravuje do téměř normálních kolejí, čehož důkazem jsou i poněkud optimističtější témata televizních programů a obsahu stránek novin a časopisů. A nakonec i témata, která se dostávají na program jednání městských a provinčních činitelů dokumentují, že se normální život pomalu opět rozbíhá.

Jeden z dlouho řešených problémů mě zaujal. Souvisí s nadále se zhoršujícím životním prostředím kanadských měst. Bohužel, pověst země javorového listu o nedostižitelnosti čistoty vod a ovzduší je ta tam. Toho druhého zejména.
Proto současné přepovědi počasí poskytují více než jen jednoduchou informaci a předpověď teploty a pravděpodobnost deště. Nyní meteorologové ohlašují novinky ve stupních vlhkosti, hladiny ultrafialového záření a index kvality vzduchu. Televizní kanál o počasí dokonce přidává pravidelné informace o alergii. Tento labyrint varování může připadat trochu neurotický, ale definitivně to má něco do sebe.

Environment Canada (kanadský úřad pro životní prostředí) odhaduje, že znečištěné ovzduší v zemi je odpovědné za více než pět tisíc úmrtí ročně. Kanada má jeden z nejvyšších výskytů astma na světě – trpí na ně 6,2 procenta obyvatel, u dětí je výskyt až patnáctiprocentní. Tedy počet, jež se v letech 1978-95 čtyiřkrát znásobil -  z 2,5 na 11,2 procenta. Počet výskytu rakoviny kůže se v posledních 30 letech dokonce ztrojnásobil na 10,5 případu na 100 tis.obyvatel.

Jak se mohlo stát, že pobyt venku je v podstatě hazard a našemu zdraví může tolik uškodit? - ptají se obyvatelé a lékaři a odpovídají. Největším podílníkem na tomto tragickém vývoji ma především smog. Montrealský případ je typický pro většinu severoamerických měst.  Město, jež se potýkalo s těžce řešitelným problémem znečišťování ovzduší v 70. letech (tehdy se mezi frankofony Montrealu přezdívalo “le smog” ), zavedlo o devět let později  nová přísná pravidla, kterými donutila průmyslové znečišťovače učinit patřičné kroky.

Ve stejném období bylo zavedením bezolovnatého benzínu a katalyzátorů splodin automobilových výfuků dosaženo rapidního snížení emisí způsobené automobily a Montreal se mohl chlubit trvalým zlepšováním kvality ovzduší nepřetržitě od 80. roku až poloviny let devadesátých.

Ovšem nyní jsou v horských bezvětrných dnech všechna města východní Kanady pokryta smogem. Na rozdíl od 70. let již nelze označit za hlavního viníka průmysl. Ale stalo se jím téměř výhradně rozšiřování automobilových emisí. Počet automobilů v Kanadě stoupl ze 497 na 1000 obyvatel v roce 1975 na 582 na 1000 obyvatel  loňském roce.

Ovšem ne pouze smog je špatný pro dýchání: smog a ultrafialové paprsky (UV) se vyvinuly do ohavné symbiozy. Jak výfukové splodiny stoupají nahoru, dostávají se do kontaktu s paprsky UV a slučují se v něco, co nikdy nezmizí – v ozon. Přirozeně naše oslabená ozonová vrstva způsobuje znepokojení před vystavením se UV paprskům. Bylo by krásné se domnívat, že smog může způsobit díru v ozonově vrstvě, ale naneštěstí ozon, který je na zemském povrchu, nemá schopnost zmíněnou díru ovlivňovat.

Zatímco letní nebezpečí trvá, úmrtí v důsledku zimy mají v posledních dvaceti letech sestupnou tendenci: 80 případů počet v roce 1998. Riziko, vyplývající z veder, např. inhalace smogu, ahma a rakovina kůže v zimě takřka neexistují. Částečným problémem, jak říká Liz Janzen z Toronto Public Health, jsou varovací systémy lidského organismu: “ Všichni víme, jaký pocit máme v případě omrzlých prstů. Ale často nejsme schopni cítit úžeh či úpal způsobený hodinami pobytu na slunci. A to je pro obyvatele měst přinejmenším důvod, proč by se měli těšit na dlouhou a velmi studenou zimu.“

Samozřejmě že více než žádoucí je maximálně snížit množství výfukových splodin. S řešením přišla společnost Toronto Hydro – a ať se vám to zdá sebepodivnější, přece je to pravda – východisko společnost našla v produkování plynu ze sojových fazolí. Jak první pokusy napovídají, procento výfukových plynů by se za použití tohoto pohonného média snížilo až o třicet procent.

Jestliže tato nová pohonná látka bude fungovat v zimních měsících, Toronto Hydro převede svůj celý vozový park o 500 dieslových automobilech na tento pohon,“ oznámil manager dopravního oddělení Roger Smith. „Doufáme v  přeměnu naší hydro-karbonní  společnosti do karbo-hydrogenně založené společnosti,“ řekl Smith. „Přeměna celého vozového parku zabrání uvolnit do ovzduší 35 tisíc liber znečišťujících látek ročně. Palivo vyrobené ze sojových bobů je jen o něco málo dražší, bio-palivový provoz bude ve srování s klasickým zhruba o 35 000 až l,25 miliónu ročně dražší. Celkové náklady se ale sníží,  pokud se zvýší počet automobilů, které pohání tento pohon, a samozřejmě pokud se k tomuto hnutí přidají i soukromníci, jako že věříme, že nás budou následovat.“

Jak dále rozvedl svou teorii pan Smith, automobily nebude zapotřebí nikterak upravovat k tomu, aby v nich mohla být použita látka z 20 procent obsahující sóju a z 80 pak nízkosirnatou naftu. A konečně pak optimisticky prohlásil, Toronto Hydro doufá, že všechny jejich automobily budou jezdit na upravenou naftu dováženou z rafinerie v Detroitu.

Torontští ochránci životního prostředí a Ontario Soybean Growers tento plán plně podporují. „Konečně je tady projekt, který opravdu změní ovzduší k lepšímu – sníží denní dávku smogu a zkvalitní vzduch, který Toronťané dýchají,“ řekl Jack Layton, viceprezident společnosti Toronto Hydro.

Snad nebude od věci, když uvedu,  že Torontem projede jen v jedné sekci dálnice denně na 600 tis. automobilů všeho druhu, což ji dělá jednou z nejfrekventovanějších oblastí na světě. Po dálnicích provincie Ontario, kam pochopitelně Toronto spadá, je ročně převezeno zboží za 1,2 trilionů dolarů. Na 94 procent Ontarijců používá provinční dálnice denně  -  buď po nich cestují do práce nebo za byznysem. A o tom, že automobil je dopravním prostředkem číslo jedna, svědčí i skutečnost, že v provincii je registrováno 9,1 mil. vozidel.

Takže si zajisté umíte představit, jakým přínosem by byla bio-palivová látka pro životní prostředí každé průmyslové oblasti. Ale že by tuto revoluční změnu přinesly obyčejné sojové boby... nu což, necháme se překvapit.

Z ontarijského Bramptonu své čtenáře zdraví a každý den úsměv přejí Věra a Petr Kohoutovi. Chcete-li nám psát: petrvera@home.com





Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.