Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tokajské, víno králů, je zlatou tečkou

aktualizováno 
- Z nížiny řek Bodrogu a Tisy vyrůstá na severovýchodě Maďarska pětisetmetrové pohoří Tokaj s nejvyšší horou stejného jména. Vršek a město pod ním daly pojmenování jednomu z neproslulejších vinařských maďarských krajů. Tokajské aszú, desertní víno, které se rodí a tvoří jen v tomto kraji, označil svého času francouzský panovník Ludvík XIV. "za víno králů a za krále vín".
László Takács, správce vinařského muzea umístěného v zámku knížat Rákóczyů v Tolcsvě s králem souhlasí. Tokajské podhůří podle něj disponuje naprosto ojedinělým mikroklimatem, a to díky vhodně umístěným a k jihu otevřeným svahům, výborné půdě a vysoké vlhkosti vzduchu způsobené soutokem dvou řek, Bodrogu a Tiszi.
Hrozny ze zdejších vinic tak mohou zvlášť dlouho zrát a dosahovat jinde nevídané cukernatosti 24 až 26 procent. Ty nejzralejší bobule dokonce zasychají v jakési rozinky, jež obrůstá speciální ušlechtilá plíseň, vyskytující se právě zde. Rozinky jsou při sklizni odděleny, aby mohly být znovu namočeny do již hotového vína. Směs vína a rozinek se po několika dnech opět vylisuje a uloží se k zrání do menších soudků. Poměr vína a rozinek, udávaný tradičně v asi dvacetikilových putnách rozinek přidávaných k určitému množství vína, určuje kvalitu tokajského aszú i dobu jeho zrání.
Stručně řečeno to znamená, že nejkvalitnější šestiputňové aszú vzniká zapracováním 120 kil rozinek do sta litrů původního vína a vzniklý produkt zraje osm let. Nejvýše na žebříčku pak stojí čistá esence, což je "nápoj", který ze sebe rozinky naložené do velkých kádí vylisovávají svou vlastní váhou. Půllitrová lahev této vzácnosti s obsahem 50 až 60 procent cukru, připomínající zlatově zbarvený tekutý med, přijde při nákupu u výrobce přibližně na třicet tisíc českých korun.
První tokajské aszú v dnešním smyslu vytvořil v 17. století jeden kalvínský pastor zdokonalením do té doby používané technologie společného sběru a zpracování obvyklých hroznů a rozinek, kterou se dodnes vyrábí jiný druh tokajských vín, takzvané Szamorodni. První lahev aszú dostala darem o velikonocích roku 1650 vdova sedmihradského knížete Jiřího I. Rákocziho Zsuzsanna Lóránttfyová, sídlící v nedalekém Sárospataku - Blatném potoku, druhém středisku Tokajského podhůří.
Sláva tokajského aszú pronikla rychle do světa a obchod s ním vzkvétal. Habsburský dvůr měl na stráních hory Tokaj vlastní přísně střežený vinohrad dodávající tokajské pouze pro jeho potřeby. V dobách Kateřiny Veliké tady měl vlastní vinohrad i petrohradský dvůr. Příslušníci v Tokaji sídlící "mírové" ruské vojenské jednotky vinohrad sami obdělávali a starali se rovněž o dopravu hotového vína na dvůr své vládkyně.
Po slavné minulosti tokajského vína přišel žel v dobách socialismu hluboký úpadek. Víno se i z Tokaje vyváželo hlavně na východ a jeho výroba se přispůsobila tamním požadavkům upřednostňujícím množství před kvalitou. Vývoj částečně zvrátila až privatizace vinohradů, která proběhla na počátku devadesátých let za účasti západního kapitálu. Dnes je v Podhůří opět možné ochutnat vína špičkové kvality, tam na místě navíc i za velice rozumné ceny. Nejlepší příležitostí k návštěvě Tokaje je konec května a srpen, kdy se v oblasti koná festival vín.
Tokajské vám ale nabídnou v každé lepší maďarské restauraci. Správně by člověk k tomuto "královskému vínu" měl přistupovat jako k vínu dezertnímu, které se nepije k jídlu, ale je zlatou tečkou. Ne vždy je to bohužel pravidlem. "I v Maďarsku je vám dnes číšník schopen předložit čtyřputnové tokajské aszú k normálnímu jídlu, místo aby ho doporučil k desertu a ke kávě," žehrá Takács. "Není divu, že ho pak cizinci patřičně neocení."

Pochutnejte si s námi na tokajském

Zasychyjící rozinky s ušlechtilou plísní

Tokajského je mnoho druhů, čím více puten, tím sladší

Autor:




Nejčtenější

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.