To nejlepší ze Švýcarska v šesti výletech. I se sýry a čokoládou

Přelom léta a podzimu bývá díky stabilnímu počasí pro výlety do švýcarských hor jako stvořený. Z nepřeberného množství pěších tras jsme vybrali šest, které paří k nejzajímavějším. Podíváme se z ptačí perspektivy na jezera, k největšímu ledovci i pod strohé stěny čtyřtisícovek.
Švýcarský národní park, údolí Val Trupchun

Švýcarský národní park, údolí Val Trupchun | foto: Wikimedia Commons

1. Aletschská panoramatická cesta

Ve výčtu švýcarských NEJ nemůže chybět trasa nad nejrozsáhlejším alpským ledovcem. Aletschský ledovec sice podobně jako jiné masy ledu v současnosti také odtává, ale docela jistě tu vydrží ještě dlouho; zárukou je jeho velká plocha (přes 80 km2) i obrovská masa ledu o mocnosti místy přesahující jeden kilometr. Oblast je zařazena do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

Panoramatická cesta nad Aletschským ledovcem vede od horní stanice lanovky (2 650 m) pod Bettmerhornem převážně mírně z kopce po divoké kamenité stezce. Ledovec máte vlevo pod sebou jako na dlani, zatímco vpravo se nad vámi tyčí vrchol Eggishornu (2 927 m).

Aletschský ledovec

V polovině trasy se dostanete k jezeru Märjelensee, které bylo kdysi zahrazeno bokem Aletschského ledovce, ten je ale dnes o pěkných pár desítek metrů níž. Pak projdete dlouhým umělým tunelem a již mírnější cestou po horských loukách sestoupíte k lanovce na Fiescheralpu (2 210 m).

Poloha: Kanton Wallis, jižní Švýcarsko
Nástup: Stanice lanovky pod vrcholem Bettmerhorn. Lanovka jezdí z obce Betten nedaleko Brigu
Cíl: Osada Fiescheralp. Odtud sjedete lanovkou do údolí do Fiesche a pak se do Bettenu vrátíte vlakem (20 minut)
Čas nutný k přechodu: 3 hodiny 30 minut
Obtížnost: Poměrně náročná trasa ve vysoké nadmořské výšce, kvalitní pohorky jsou nutností

2. Eiger Trail

Hrozivá severní stěna Eigeru, ikonické hory Bernských Alp (3 970 m), spadá kolmým srázem téměř 1 800 metrů a patří k nejvyšším skalním stěnám Evropy. Horolezci ji poprvé zdolali v roce 1938 a její obtížnost je...

Stop! Eiger si můžete užít, i když zrovna nejste elitní horolezci. Turistická trasa Eiger Trail, vinoucí se po úpatí severní stěny této hory, vám přinese zážitky více než silné. A nebudete potřebovat skoby ani úvazky. Určitě si ale vezměte pořádné boty a mějte jistou nohu, některá místa na stezce jsou jištěna lany.

Severní stěna Eigeru od Wengenu

Zážitkem je již výjezd vlakem z Grindelwaldu na stanici Eigergletscher (2 320 m), kde stezka začíná. Koleje pak pokračují dál dlouhým tunelem až na nádraží Jungfraujoch, které je s 3 456 m nejvýše položené v Evropě.

Záhy po nástupu na stezku uvidíte vpravo nad sebou žebříky a další pomůcky, kterými si horolezci usnadňují přístup k vlastní stěně. Ta se bude tyčit nad vámi vpravo po celou dobu pochodu, na druhé straně se naopak otevírají krásné výhledy na protilehlé masivy Männlichenu a Faulhornu.

Ke konci sejdete o něco strměji ke stanici vlaku Alpiglen (1 616 m), který vás doveze zpět do Grindelwaldu. Případně můžete až do údolí sejít pěšky, čímž si pochod prodloužíte asi o hodinu.

Poloha: Kanton Bern, střední Švýcarsko
Nástup: Nádraží Eigergletscher na železniční trati na Jungfraujoch
Cíl: Nádraží Alpiglen na železniční trati na Kleine Scheidegg, případně Grindelwald
Čas nutný k přechodu: 2 (3) hodiny
Obtížnost: Středně náročná trasa s několika exponovanými místy

3. Po stopách Viléma Tella

Ze všech velkých švýcarských jezer je Vierwaldstättersee (Jezero čtyř kantonů) nejčlenitější a s řadou zátok, poloostrovů i pěkných měst, mezi nimiž vyniká Luzern. Jižní výběžek jezera se nazývá Urnersee. A právě toto je oblast, která hrála klíčovou roli u počátků švýcarské státnosti.

Podle legendy se na louce Rütli měli v roce 1291 sejít zástupci kantonů Uri, Schwyz a Unterwalden a slavnostní přísahou položit základy Konfederace. I když různé historické prameny zmiňují i jiná data a také je možné, že se na Rütli nestalo vůbec nic.

Obrázek není k dispozici

Ještě známější než historka o mytické louce je legenda o švýcarském národním hrdinovi Vilému Tellovi, který působil také v této oblasti. A právě po Tellovi je pojmenována malebná pěší stezka nad jezerem Urnersee (Wilhelm-Tell-Route).

Začínáte na přístavišti u louky Rütli, kam vás doveze lodní linka. První část stezky vede strmě vzhůru, musíte překonat více než 800 schodů. Po zdolání třísetmetrového převýšení se dostanete do osady Seelisberg, kde si můžete vychutnat pěkné vyhlídky na jezero i okolní hory. Ta nejlepší se otevírá z tzv. Schillerova balkonu.

Výhled ze Seelisbergu

Dál se stezka klikatí už bez větších výškových rozdílů po hraně nad jezerem a krásné panoramatické rozhledy si užíváte neustále. Nakonec sestoupíte strmě dolů zpět k jezeru Urnersee do osady Bauen. Díky poloze, která místo chrání před západními i severními větry, tady panuje teplé mikroklima a narazíte tu i na palmy. Zpět do „civilizace“ se dostanete opět lodí.

Poloha: Kanton Uri, střední Švýcasko
Nástup: Louka Rütli u jezera Urnersee. Přístup lodí
Cíl: Osada Bauen u jezera Urnersee. Odjezd lodí
Čas nutný k přechodu: 3 hodiny
Obtížnost: Středně náročná trasa se strmým stoupáním v úvodu.

4. Chemin du Gruyère: cesta sýrů a čokolády

Jižní část kantonu Fribourg je proslulá nejen krásnými přírodními scenériemi, ale také výrobou a zpracováním typicky švýcarských produktů, sýrů a čokolády. Oboje budete mít na cestě, svačiny do baťohu proto nejsou potřeba.

Východištěm trasy je vysoko položená obec Charmey (890 m) s termálními lázněmi. Stezka vede nejprve podél umělého jezera Montsalvens, kde se z různých míst otevírají vyhlídky na dominantní horu této oblasti, Moléson (2 002 m) s typickým zvonovitým tvarem.

Pohled od přehrady Montsalvens na Moléson

Za hrází se pěšina zanoří do stinné soutěsky Les Rapes a kde půjdete mezi kolmými skalami místy po umělých lávkách. Když se údolí rozevře, zbývá už jen skok do Brocu, kde se nachází návštěvnické centrum čokoládové firmy Cailler (La Maison Cailler). Na prohlídku počítejte nejméně s hodinou. Záleží na tom, jak dlouho se budete chtít zdržet v ochutnávací zóně na konci prohlídky.

Z Brocu zbývá asi hodinka pochodu otevřeným terénem do Gruyères. Zdejší hrad s přehledem ovládá široké, šťavnaté údolí, ale ještě než se k němu vyšplháte, můžete se zastavit v sýrárně (La Maison du Gruyère). Zdejší sýry jsou proslulé po celé zemi, expozice je hravá a zaujme i děti. Na konci si nabyté znalosti můžete otestovat v legračním kvízu.

Poloha: kanton Fribourg, západní Švýcarsko.
Nástup: Charmey, z Gruyères vás sem doveze autobus
Cíl: Gruyères
Čas nutný k přechodu: 4 hodiny
Obtížnost: Snadná trasa

5. Sentiero Verzasca

Pokud vás mate italský název v titulku, je to tak správně: údolí Verzasca najdete v italsky hovořícím kantonu Ticino na jihu země. Italská volnost a smysl pro krásu se tady šťastně spojuje se švýcarskou pracovitostí a precizností a vzniká něco jako ráj na zemi. Údolí Verzasca, vzdálené jen pár kilometrů od mondénního letoviska Locarno, k tomu přidá autentickou starobylou architekturu a klid odlehlého údolí. Výletní cíl par excellence.

Stezka vede dnem hlubokého údolí po proudu říčky Verzasca a začíná ve vesnici Sonogno. Cesta skoro pořád mírně klesá, na trase máte několik malebných usedlostí a samot většinou postavených z šedé břidlice. Časem narazíte také na expozici moderního umění pod širým nebem.

Lavertezzo

Ale to nejzajímavější přichází na závěr: středověký kamenný most se dvěma oblouky se klene přes skalnatý úsek říčky Verzasca tak malebně, až oči přecházejí. Můžete přes něj volně přejít na druhý břeh. Když budete mít štěstí, uvidíte jak si místní mladíci krátí dlouhou chvíli akrobatickými skoky do úzkého řečiště z výšky asi 8 metrů.

Poloha: kanton Ticino, jižní Švýcarsko
Nástupní místo: Sonogno v závěru údolí Verzasca, kam vás z Lavertezza doveze autobus
Cílové místo: Lavertezzo
Čas nutný k přechodu: 4 hodiny
Obtížnost: Snadná trasa

Lavertezzo

Lavertezzo

Starý most u Lavertezza

Starý most u Lavertezza

6. Švýcarským národním parkem

Je skoro s podivem, že ve Švýcarsku, které je doslova nabité přírodními krásami, existuje jen jediný národní park. Ale je to tak. Jmenuje se prostě Švýcarský národní park (Schweizerischer Nationalpark), ustaven byl již roku 1914 a najdete ho v nejvýchodnější části země v kantonu Graubünden.

Rozloha parku sice není veliká (174 km2), ale Švýcaři důsledně dbají na to, aby se zde příroda vyvíjela bez lidské intervence a oblast je ekologicky zachovalá jako málokterá jiná v Evropě. Území parku protíná jen jedna silnice a nacházejí se tu pouze dvě ubytovací zařízení.

Švýcarský národní parkŠvýcarsko. Ilustrační foto (Lac de Mayen nad Leysinem)

V podstatě jedinou možností, jak přejít naráz větší část národního parku pěšky, je poměrně náročný dvoudenní pochod s přenocováním na chatě Chamanna Cluozza. Začněte v krásné rétorománské obci S-chanf na dolním konci údolí Horní Engadin, respektive z vesnice popojeďte autem ještě asi 3 km na lesní parkoviště Prasüras (1 660 m) v údolí Val Trupchun.

První den vás čeká 8 hodin pochodu nádhernou přírodou. Nejprve půjdete kus údolím Trupchun, ale asi za hodinu odbočíte po modře značené cestě vlevo a brzy se dostanete nad hranici lesa. Tady musíte vyšplhat až do sedla Fuorcla Val Sassa (2 857 m) pod nejvyšším vrcholem Piz Quattervals (3 165 m). Je velká šance, že cestou spatříte mnohem více divokých zvířat než lidí, bývají tu k vidění kamzíci, kozorožci a orli.

Ze sedla strmě scházíte opuštěným údolím Val Sassa k chatě Chamanna Cluozza. Druhý den už je to snazší: čeká vás převážně sestup do Zernezu (1 470 m), kde se můžete zastavit v návštěvnickém centru národního parku. Vlak vás pak z Zernezu zaveze během pár minut do S-chanfu, odkud dojdete pro auto na parkoviště.

Poloha: kanton Graubünden, východní Švýcarsko
Nástupní místo: S-chanf, parkoviště v údolí Val Trupchun
Cílové místo: Zernez, návrat do S-chanfu vlakem
Čas nutný k přechodu: 2 dny s přenocováním na Chamanna Cluozza
Obtížnost: Náročná trasa s velkým převýšením

Značení pěších tras

V posledních letech se značení pěších turistických tras ve Švýcarsku značně vylepšilo a také sjednotilo. Výsledkem je stav, který se od situace v Česku, ale i např. v Německu či Rakousku dost liší.

Vzdálenosti se na kovových ukazatelích udávají zásadně v hodinách a minutách a rozlišují se tři stupně obtížnosti. Žlutý podklad bez rozlišení znamená snadnou cestu. Trasy značené šipkami s červeným pruhem procházejí místy obtížnějším, obvykle horským terénem a modré ukazatele značí náročné alpské stezky často opatřené umělými pomůckami.

Páteřní síť dálkových tras je navíc značena arabskými číslicemi v zeleném poli. Celkem je ve Švýcarsku asi 60 000 km značených pěších tras, o polovinu více než v Česku. Podrobnější informace a ukázky najdete na adrese www.schweizmobil.ch

Může se hodit:

http://mojesvycarsko.com: Praktické informace o cestování do a ve Švýcarsku
www.sbb.ch: Jízdní řády veřejné dopravy ve Švýcarsku (železnice, autobusy)
www.meteoschweiz.admin.ch: Počasí ve Švýcarsku (stránky Švýcarského úřadu pro meteorologii a klimatologii)

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...