Do Velkých Karlovic nejlépe vlakem
Tradičním dopravním prostředkem do oblasti Velkých Karlovic je pro turisty některý z ranních vlaků ze Vsetína. Ranní ptáčata dají přednost rannímu motoráčku o půl sedmé, zatímco ostatní se spokojí s vlakem jedoucím ve čtvrt na deset.
Po hodinové jízdě vystoupíme ve stanici Velké Karlovice-zástávka, u níž je hned rozcestník nabízející množství tras.
Zajímavější je cesta po hřebeni
Vydáme se směrem na jih některou ze souběžně vedených turistických značek. Buď údolím po asfaltové silnici a žluté značce či po bočním hřebenu, kude vede zelená.
Jako zajímavější se dá doporučit právě zelená značka, která hned od budovy zastávky stoupá kamenitou cestou vlevo vzhůru do lesa. Po necelé půl hodině chůze převážně hustým lesem se dostáváme k rozcestníku se žlutou značkou,
která z něj směřuje vlevo dolů k dalšímu nástupnímu místu na hřeben Javorníků - ke konečné zastávce železnice.
Od rozcestníku pokračujeme mírně zvlněným terénem loukami a po okraji lesa, přičemž míjíme i několik obytných budov v místní části Štucov.
Půjdeme až na Slovensko
Odtud směřujeme téměř přímo na jih proti slunci až ke kopci Koncová (897 m), jejímuž vrcholu se vyhneme po východně orientovaných svazích. Částečně lesem docházíme až k sedlu Přischlop, kde se k zelené značce připojuje zprava žlutá značka jdoucí z poloviny údolím Kyčerka od našeho nástupního místa ve Velkých Karlovicích.
Stoupáme dále nahoru, překračujeme státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskem a posléze se stáčíme na západ, abychom se ke hřebenu dostali v sedle Bukovina.
Nabízí se i výhledy do krajiny
Pokud jsme ještě plni energie, můžeme odbočit doleva, kde po přibližně kilometru částečně bezlesnatým terénem dorazíme na nejvyšší bod dnešního výletu - kopec Stratenec mající výšku 1055 m.
Stejně jako na dalších vyhlídkových vrcholech v Javorníkách je tento charakteristický dalekými rozhledy za jasného počasí nejen na Javorníky a Beskydy, ale hlavně na slovenské horstvo počínaje Malou Fatrou a konče Západními a Vysokými Tatrami.
Po hřebeni k Malému Javorníku
Po krátkém odpočinku a občerstvení se můžeme vydat nazpět do sedla Bukovina. Z něj pokračujeme dále červeně značenou hřebenovkou k Malému Javorníku.
Z něj půjdeme hustým lesem dále na západ k Frňkovskému sedlu, přičemž zpočátku prudce klesáme, abychom zbytek k sedlu šli téměř po rovině.
V něm opustíme červeně značenou hřebenovku a začneme sestupovat doprava po žluté značce ke Stanovnici. Po počáteční části lesem nad hluboce zařezaným korytem potoka přicházíme níže k soutoku několika menších potůčků, jež posléze napájejí sypanou zemní přehradní nádrž Stanovnice, která je zdrojem pitné vody pro větší část vsetínského okresu.
Okolo přehrady je asfaltová cesta
V místní části Stanovnice také opouštíme lesní cesty a pěšiny a přecházíme na asfaltový povrch. Po nepříliš dlouhé chůzi úzkým údolím docházíme k širšímu místu, odkud vlevo stoupá široká asfaltová cesta po levém břehu přehradní nádrže. Je na nás, zda ji využijeme, nebo obejdeme přehradu po pravém břehu.
Tuto psychicky náročnou asfaltovou část nezakončíme ani po příchodu do obce
Karolinka, kde nás po odbočení vlevo čeká závěrečný úsek k místnímu štěrkovišti.
Možnou modifikací překonání vzdálenosti od rozšiřujícícho se údolí u přehradní nádrže je nastoupání prudce vzhůru do svahů stoupajících vlevo, z nichž přes bezejmennou kótu 665 metrů můžeme lesem a loukami sestoupit přímo ke štěrkovišti v Karolince od jihu.
Od vodní plochy se k dopravním prostředkům ve formě vlaku či autobusu dostaneme, pokud půjdeme na kteroukoliv stranu, jelikož při cestě zpět dojdeme k zastávce v Karolince, zatímco chůzí dolů údolím vsetínské Bečvy jsme záhy u autobusu či železniční stanice v Novém Hrozenkově.
Vemte si sebou pití a jídlo, po cestě nesjou chaty
Při dnešním výletu nenavštívíme žádnou z chat na hřebenu Javorníků, takže je nutné mít s sebou základní množství tekutin a jídla. Možnosti občerstvení jsou na trase na jejím počátku ve Velkých Karlovicích v restauraci u muzea nebo až v samotném závěru v bufetu u štěrkoviště v Karolince.
Popsaná trasa hřebenem Javorníků je orientačně nenáročná. Pro lepší orientaci ve vrcholech, které je možné spatřit z vyhlídkových míst na hřebenu je vhodné využít map zlínského Shocartu či Klubu českých turistů.
