Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podél Vltavy kolem fantastických skal. Pěkný zimní výlet kousek od Prahy

  12:00aktualizováno  12:00
Historickou Nelahozeves a průmyslové Kralupy nad Vltavou spojuje malebná pěší stezka, pojmenovaná po světoznámém klasikovi české hudby Antonínu Dvořákovi. Tudy se autor "Novosvětské" mnohokrát ubíral na návštěvu ke svým příbuzným. A během cesty určitě obdivoval kouzlo tajemných pískovcových skal.

Svatý Jan – malebné zákoutí v člověkem pozměněné krajině | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Temná řeka a bizarní skaliska

Výlet může být zpestřením víkendu třeba i pro obyvatele hlavního města, kteří se chtějí seznámit s krásným, ale méně známým místem v pražském okolí.

Relaxujte a poznávejte

Vyberte si z přehledné nabídky na Raketa.cz, kam vyrazíte na pohodový rodinný výlet či originální poznávací zájezd.

Celou trasou Dvořákovy stezky prochází červená značka, která z kralupského centra brzy dosáhne vltavského nábřeží a poté pokračuje dále po proudu řeky. Dvořákova stezka ale není prachobyčejnou pěšinou pro turisty. Dokonce se honosí i oficiálním označením veřejného prostranství. Proto je plot zahrádkářské kolonie na konci Kralup obohacený o charakteristickou uliční tabuli.

Fotogalerie

Rychlý zahřívací kilometr náhle ukončí masivní stěna Lobečské skály. Tady brzy upoutají pozornost další skaliska, která se postupně začnou vynořovat těsně podél pěšiny. Protože je tvoří hlavně pískovec a také jeho varianta – arkóza, tak snadno podléhají zvětrávání. A právě zvětrávací procesy, společně s erozí, stály za vznikem bizarních útvarů, jimž se mohou vyrovnat snad jen známá pískovcová skalní města severu Čech.

Každý metr obnaženého kamene brázdí soustava prohlubní a dutin i závojů rozdílné velikosti, křehké převisy přecházejí do zčernalých otvorů několika pseudokrasových jeskyní. Tvůrčí aktivitě eroze se žádné meze nekladou, drsné stěny tudíž pokrývají plastické reliéfy, hýřící variacemi od okrové po sněhobílou. Světlé tóny horniny pak kontrastně doplňuje sousední temně kovová hladina Vltavy.

Osobitý svět pískovců na dosah hlavního města

Osobitý svět pískovců na dosah hlavního města

Zde se fantazii meze nekladou. Kdysi tudy vedla rovněž trasa naučné stezky,

Zde se fantazii meze nekladou. Kdysi tudy vedla rovněž trasa naučné stezky, bohužel drtivá většina informačních panelů je nyní poničena.

Na zámek i v zimě

Jakmile poslední bahnité metry Dvořákovy stezky vyústí u prvních domků Nelahozevsi na asfaltovou komunikaci, odkryje se po levici monumentální kulisa tamního zámku. Bohatá vnější sgrafitová výzdoba již zdálky signalizuje renesanční původ objektu. Současně se zámecký komplex řadí k nejkrásnějším ukázkám tohoto slohu u nás.

Nelahozeveský zámek se také pyšní ojedinělou provozní dobou, zůstává totiž přístupný i mimo sezonu, i když jen o nedělích. Slušná frekvence turistů potvrzuje, že netradiční zimní prohlídky se zřejmě setkaly s úspěchem. Druhé lákadlo Nelahozevsi zákonitě přísluší osobnosti Antonína Dvořáka - v podzámčí se tyčí skladatelův rodný dům, upravený na muzejní expozici. A i on je během zimy otevřený.

Nelahozeveský zámek pochází z 16. století.

Nelahozeveský zámek pochází z 16. století.

Rodný dům Antonína Dvořáka v Nelahozevsi

Rodný dům Antonína Dvořáka v Nelahozevsi

Kontrasty naší krajiny

Prohlídkou pamětihodností Nelahozevsi je možné výlet ukončit, případně se můžete stejnou cestou vrátit nazpět. Avšak to by byla trasa příliš krátká, zvlášť když se nabízí okružní varianta. První etapě udá směr žlutá značka, která zpočátku mírným stoupání vyšplhá ke kapličce svatého Jana. Mapa ji zobrazuje jako místo dalekého rozhledu. Realita je však bohužel absolutně vzdálena romantickým představám mýtů o krásné české krajině. Z jedné strany dominuje mamutí průmyslový areál Kaučuku, respektive dnes Synthosu Kralupy. A opačné půli zase vévodí odlidštěná vozová hradba současné satelitní čtvrti vykořeněně umístěná mezi nedozírnými lány zoraných polí. Osobitého ducha místa si tak uchovalo pouze zátiší se svatyní působivě vroubenou starými stromy.

Pozoruhodný útes

Kousek za svatým Janem vystřídá žlutou značku zelená, která po otevřeném rovném úseku začne sestupovat do Kralup. Kdo se jí bude držet a odmítne pokušení ihned prchat k nádraží či zaparkovanému vozu, toho čeká v samém závěru putování zasloužená odměna jménem Hostibejk. Pozoruhodný útes, kde laik ocení krásy přírodních zákoutí a odborník naopak může obdivovat odkrytý profil složený z jasně patrných vrstev rozdílných usazených hornin.

Hostibejk s bunkrem protiletecké obrany na vrcholu

Hostibejk s bunkrem protiletecké obrany na vrcholu

Kdysi holé stráně Hostibejku proměnil počátkem 20. století místní okrašlovací spolek na hojně navštěvovaný lesopark. Postupně sem přibyly také lavičky, vyhlídkový altánek a výletní restaurace. V předvečer 2. světové války navíc Hostibejk obdržel ještě betonovou kupoli bunkru protiletecké obrany.

Nyní Hostibejk patří mezi chráněná území a jeho atraktivitu navíc zvýšila nově vytyčená naučná stezka. Díky ní se návštěvník třeba dozví, že celý Hostibejk je vlastně zkamenělá hostinská ze sousední Lobče, která místo aby obsluhovala žíznivé hosty, raději zavřela lokál a vyrazila ven kosit trávu.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Kralupy nad Vltavou představují důležitou železniční křižovatku na trati z Prahy do Děčína, spojů je i o víkendu hodně. Celková délka trasy výletu nepřesahuje 9 kilometrů, tudíž ji lehce zvládnou také sváteční turisté.

Oficiální web
www.zameknelahozeves.cz

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.