Zámek stojící na temeni mírného návrší se stal krajinnou dominantou, ústředním bodem okolní krajiny. S ní byla Karlova koruna podle Santiniho projektu spojena třemi alejemi vedenými v osách svého trojcípého půdorysu.
Chlumecká alej směřuje od města, Převýšovská od Prahy a Vlkovská od Nového Bydžova. Na východním svahu návrší byla zpočátku rozsáhlá okrasná barokní zahrada. Na západní straně oddělené řadou topolů byla bažantnice. Když se v šedesátých letech 19. století stará zahrada přebudovávala na volně pojatý krajinářský park, byly zrušeny aleje ve směru od Prahy a od Nového Bydžova. Alej od města zůstala zachována.
Park byl směrem k městu rozšířen a rozčleněn do tří soustředných kruhových pásem. Jejich středem zůstal zámek s dalšími budovami v sousedství. Druhé největší pásmo níže po svahu bylo propojeno okružní cestou a tvoří základ přírodně krajinářského parku anglického typu. Jsou to prostorné louky s krásně rostlými solitérními jedinci či skupinkami stromů, oddělované od sebe stromovými kulisami. Okružní cesta nabízí zajímavé průhledy na zámek. Třetí okrajové pásmo parku tvoří souvislou uzavírající stromovou hradbu.
V parku jsou i drobné ozdobné stavby a fragmenty kašny barokního kláštera Loreta. Zvláště půvabné je sousoší andílka s delfínem z doby okolo roku 1720. Dendrologické bohatství parku je značné. Udává se 27 druhů jehličnanů a 103 druhy listnáčů. Z jehličnanů tam roste mohutný jalovec viržinský a několik druhů cypříšků. Z listnáčů zaujme více jak osmnáct metrů vysoká líska turecká, kaštanovník setý, některé duby a řada dalších. Při silnici na Prahu je u jedné ze zámeckých bran velké parkoviště, odkud jsou park i zámek nejsnadněji dostupné.
