Slavný americký lyžař Bode Miller je v otázce závodních lyžáků extrémně náročný. A sám k sobě mimořádně tvrdý. Jestliže běhat chodí v teniskách velikosti 43, jeho lyžáky mají velikost maximálně 41. Chtěli byste si zalyžovat v o dvě čísla menších botách?
„Závodní lyžáky jsou vyráběny de facto jako polotovar. Počítá se s tím, že se na nich bude ještě hodně pracovat, než se poprvé podívají na sjezdovku,“ říká Róbert Gejdoš, product manager českého zastoupení značky Tecnica. „Aby v nich závodníci mohli podávat špičkové výkony, upravují se boty přesně podle nohou každého z nich. Že by si tedy Svindal s Millerem lyžáky omylem vyměnili, to se skutečně nemůže stát. Každá závodní bota je ve své výsledné podobě naprostý unikát.“
Tak, jako musí všichni počítačoví experti grilovat v Silicon Valley, stejně jako se významní finančníci oddávají alkoholu na Wall Street, usadili se prakticky všichni, kdo vyrábějí lyžařské boty, v blízkosti italského města Montebelluna, severozápadně od Benátek.
A možná proto vám všechny lyžáky připadají v podstatě stejné. Stejné jsou ale jenom na pohled, uvnitř je každá závodní bota originál, protože originálem je i každá noha.
Pravdou je, že vždycky se z lyžáků taková věda nedělala. Legendy jako Gustavo Thöni nebo Ingemar Stenmark to všechno odjezdili ve jedněch botách, což by si dnešní závodníci vůbec nedokázali představit. Neureuther a další mají na každou disciplínu jiné boty a přitom jim nevydrží ani do Vánoc. A té práce, co s nimi je!
„Ve vrcholovém lyžování dnes o vítězství rozhodují setiny sekundy. Když ztratíte vteřinu, už jste hluboko v poli poražených. Pro vítězství se tudíž musí udělat všechno, ve všem musíte jít až na hranu, na maximum,” říká Ivan Rensi, jeden z nejuznávanějších boot fitterů na světě.
Začínal u značky Lange a o nohy, tedy vlastně o lyžáky, se těm nejznámějším lyžařům světa včetně Alberta Tomby a Ingemara Stenmarka staral už před pětatřiceti lety.
Tenkrát to ale byla legrace, jak Ivan říká, to pravé bláznovství přišlo až s novým lyžařským věkem. Na scénu přišly carvingové lyže, kvůli nimž vznikly na lyžáky nové nároky.
Ovšem moderní materiály na bázi polyurethanu zase dávají boot fitterům nové možnosti, takže se dnes lyžáky dají tvarovat doslova podle lyžařovy nohy.
Kontakt je důležitý
Ale proč vlastně musí být závodní lyžáky tak těsné? “Závodní sjezdovky jsou dnes extrémně tvrdé a rychlé, extrémně rychlé reakce jsou v rychlostních disciplínách doslova životně důležité. A rychlá reakce může přijít jen na základě absolutně těsného kontaktu nohy, boty a lyže,“ říká Rensi.
„Je to podobný princip jako ve Formuli 1, závodní monoposty také nemají žádné odpružení a tlumiče jako sériová silniční auta. Všechno je natvrdo, jinak to nejde,” doplňuje.
Lyžáky jsou pro závodníka zároveň senzorem, který mu zprostředkovává informace o trati. O tom, co se děje pod nohama, o sílách, které ve vysokých rychlostech vznikají.
Zajímavostí je, že vytváření lyžáků na míru konkrétní noze už Tecnica nabízí i lyžařům z řad veřejnosti. Jejich boty Mach1 jsou určeny zkušeným lyžařům.
„Jedná se o profesionálně prováděný boot fitting realizovaný de facto v podobě, jakou jsme doposud znali jen z prostředí závodního lyžování,” říká Daniel Jonáš, obchodní ředitel společnosti Snow-How. Koncept Tecnica C.A.S. (Custom Adaptive Shape) dává proškolenému personálu vybraných lyžařských obchodů možnost upravovat dle potřeb zákazníka jak vnitřní botičku, tak tuhý plastový skelet boty.
Ivan Rensi. Pan boot fitterSe závodníky začal pracovat už v době, kdy se skelety bot vyráběly z polyurethanu. S tím se ale začalo na začátku 70. let a od té doby materiály prošly velkým vývojem. O tom, jak se lyžáky změnily, ví jeden z nejlepších boot fitterů Ivan Rensi (54) svoje. Co kontinent, to boty |