Václav Pátek vystoupil na Kilimandžáro v botách pračlověka Ötziho. Osvědčily se skvěle, říká horolezec.

Václav Pátek vystoupil na Kilimandžáro v botách pračlověka Ötziho. Osvědčily se skvěle, říká horolezec. | foto: Dalilbor Glück, MF DNES

Test 5 000 let starých bot na Kilimandžáru: jsou stejně dobré jako ty moderní

  • 22
Moderní boty na vysokohorskou turistiku z technomateriálů, nebo pravěké boty s podrážkou z medvědí kůže? Vyjde to nastejno, tvrdí zlínský horolezec Václav Pátek, který s věrnou kopií bot pračlověka Ötziho vystoupil na nejvyšší horu Afriky − Kilimandžáro (5 895 m).

Horolezec po návratu z expedice řekl, že obuv s podrážkou z medvědí kůže se v extrémních podmínkách zcela vyrovnala moderním botám, určeným pro vysokohorskou turistiku.

5 300 let staré botyp

Pátkovy boty vyrobila Fakulta technologická zlínské Univerzity Tomáše Bati. Vzorem byla asi 5 300 let stará obuv, kterou měl na nohách pračlověk, nalezený 19. září 1991 v ledovci v Ötztalských Alpách. Podle místa nálezu byla nejstarší evropská mumie pojmenovaná Ötzi a replikám jeho kožených bot říkají jejich současní uživatelé "ötzky".

Výstup na Kilimandžáro byl jedním z testů, které mají odhalit funkčnost pravěkých bot. Pátek je použil až během závěrečného výstupu na vrchol, tedy ke zdolání posledních třinácti set výškových metrů.

"Boty jsou vycpané senem, takže jsem si raději vzal ponožky. Asi po čtvrthodině jsem je chtěl sundat, protože v botách bylo velké teplo. A to i přesto, že byl dvacetistupňový mráz a mým šesti společníkům byla v moderních botách zima," řekl Pátek.

Problém jen s podrážkou z medvědí kůže

Dalším překvapením pro horolezce, jehož civilním zaměstnáním je výroba sportovní obuvi, byla trvanlivost "ötzek". Kromě posledního úseku výstupu na vrchol je měl na nohách i po celou cestu dolů. "Vystřídal jsem různé povrchy, od sněhu až po ostré lávové kameny. Boty to vydržely, pouze jednu z medvědích podrážek jsem prodřel," řekl.

Poškození podrážky nebylo pro odborníky ze zlínské univerzity překvapením. "Medvědí kůže je společně s králičí vůbec nejřidší, pro podrážku boty to proto není vhodný materiál," řekl děkan fakulty technologické Petr Hlaváček. Přesný důvod, proč Ötzi medvědí kůži použil, lze jen odhadovat. "Mohlo jít o rituální důvody. Pravěcí lidé věřili, že do nich vejde síla z přemoženého zvířete a poskytne jim ochranu. Ötzi měl i čepici z medvědí kůže," dodal děkan.

Pravěký lovec přitom mohl na podrážky svých bot použít hovězinu, protože lidé mladší doby kamenné už dobytek chovali. "Dokonce hovězí kůži používali, jak ostatně dokazují i ‘Ötziho‘ boty, které byly spojené řemínkem z teletiny. Podrážka byla přesto zhotovená z méně vhodné medvědí kůže," řekl Hlaváček, který společně s Pátkem a dalšími společníky testovali pravěkou obuv už v roce 2001 v Alpách.

Tehdy v ní vystoupili až do výšky 3 279 metrů nad mořem k místu, kde byla mumie Ötziho nalezena. "Na této výpravě jsme se potýkali s větším množstvím sněhu než na Kilimandžáru. Medvědí kůže sice nezabránila promočení, ale chlad překvapivě trval jen dva kroky. Noha si v seně vyhřála místo a nepříjemný chlad vystřídal příjemný pocit," vzpomínal Pátek.

Technologie pravěkých lidí obstála v dnešní době

Stejně pozitivní poznatky o nošení a funkčnosti pravěkých bot si horolezec odnesl i z afrického výstupu. Pokud by proto byl požádán, nebránil by se dalším testům. "Tyto boty možná zajišťují menší stabilitu než moderní obuv, to je ale jediný rozdíl. Jinak jsou vyřešené výborně,“ dodal.

Fakulta technologická vyrobila pět párů kopií 'ötzek'. K jejich většímu rozšíření podle výrobců nedojde, a to nejen kvůli obtížnému zajišťování medvědí kůže. "Nejsou módní, dnes už se nosí jiná obuv," dodal Hlaváček.