Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Test 5 000 let starých bot na Kilimandžáru: jsou stejně dobré jako ty moderní

  12:01aktualizováno  12:01
Moderní boty na vysokohorskou turistiku z technomateriálů, nebo pravěké boty s podrážkou z medvědí kůže? Vyjde to nastejno, tvrdí zlínský horolezec Václav Pátek, který s věrnou kopií bot pračlověka Ötziho vystoupil na nejvyšší horu Afriky − Kilimandžáro (5 895 m).

Václav Pátek vystoupil na Kilimandžáro v botách pračlověka Ötziho. Osvědčily se skvěle, říká horolezec. | foto: Dalilbor GlückMF DNES

Horolezec po návratu z expedice řekl, že obuv s podrážkou z medvědí kůže se v extrémních podmínkách zcela vyrovnala moderním botám, určeným pro vysokohorskou turistiku.

5 300 let staré botyp

Pátkovy boty vyrobila Fakulta technologická zlínské Univerzity Tomáše Bati. Vzorem byla asi 5 300 let stará obuv, kterou měl na nohách pračlověk, nalezený 19. září 1991 v ledovci v Ötztalských Alpách. Podle místa nálezu byla nejstarší evropská mumie pojmenovaná Ötzi a replikám jeho kožených bot říkají jejich současní uživatelé "ötzky".

Výstup na Kilimandžáro byl jedním z testů, které mají odhalit funkčnost pravěkých bot. Pátek je použil až během závěrečného výstupu na vrchol, tedy ke zdolání posledních třinácti set výškových metrů.

"Boty jsou vycpané senem, takže jsem si raději vzal ponožky. Asi po čtvrthodině jsem je chtěl sundat, protože v botách bylo velké teplo. A to i přesto, že byl dvacetistupňový mráz a mým šesti společníkům byla v moderních botách zima," řekl Pátek.

Problém jen s podrážkou z medvědí kůže

Dalším překvapením pro horolezce, jehož civilním zaměstnáním je výroba sportovní obuvi, byla trvanlivost "ötzek". Kromě posledního úseku výstupu na vrchol je měl na nohách i po celou cestu dolů. "Vystřídal jsem různé povrchy, od sněhu až po ostré lávové kameny. Boty to vydržely, pouze jednu z medvědích podrážek jsem prodřel," řekl.

Poškození podrážky nebylo pro odborníky ze zlínské univerzity překvapením. "Medvědí kůže je společně s králičí vůbec nejřidší, pro podrážku boty to proto není vhodný materiál," řekl děkan fakulty technologické Petr Hlaváček. Přesný důvod, proč Ötzi medvědí kůži použil, lze jen odhadovat. "Mohlo jít o rituální důvody. Pravěcí lidé věřili, že do nich vejde síla z přemoženého zvířete a poskytne jim ochranu. Ötzi měl i čepici z medvědí kůže," dodal děkan.

Pravěký lovec přitom mohl na podrážky svých bot použít hovězinu, protože lidé mladší doby kamenné už dobytek chovali. "Dokonce hovězí kůži používali, jak ostatně dokazují i ‘Ötziho‘ boty, které byly spojené řemínkem z teletiny. Podrážka byla přesto zhotovená z méně vhodné medvědí kůže," řekl Hlaváček, který společně s Pátkem a dalšími společníky testovali pravěkou obuv už v roce 2001 v Alpách.

Tehdy v ní vystoupili až do výšky 3 279 metrů nad mořem k místu, kde byla mumie Ötziho nalezena. "Na této výpravě jsme se potýkali s větším množstvím sněhu než na Kilimandžáru. Medvědí kůže sice nezabránila promočení, ale chlad překvapivě trval jen dva kroky. Noha si v seně vyhřála místo a nepříjemný chlad vystřídal příjemný pocit," vzpomínal Pátek.

Technologie pravěkých lidí obstála v dnešní době

Stejně pozitivní poznatky o nošení a funkčnosti pravěkých bot si horolezec odnesl i z afrického výstupu. Pokud by proto byl požádán, nebránil by se dalším testům. "Tyto boty možná zajišťují menší stabilitu než moderní obuv, to je ale jediný rozdíl. Jinak jsou vyřešené výborně,“ dodal.

Fakulta technologická vyrobila pět párů kopií 'ötzek'. K jejich většímu rozšíření podle výrobců nedojde, a to nejen kvůli obtížnému zajišťování medvědí kůže. "Nejsou módní, dnes už se nosí jiná obuv," dodal Hlaváček.

Autoři:




Nejčtenější

Oblazy: horní mlýn
Neznámé perly Slovenska. Výlet do krásných soutěsek Chočských vrchů

Vápencové soutěsky Slovenska nadchnou svou divokostí a odvážně vedenými turistickými trasami po žebřících, visutých lávkách a ocelových lanech. K těm spíše...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Další z rubriky

Žulové skalní město na Čertově hrádku
Čeřínek v srdci Vysočiny: srdcová záležitost, která není pro každého

Jeden z nejvýznamnějších a taky nejvyšších kopců Českomoravské vrchoviny je místem s osobitým geniem loci, kam se dá vracet stále dokola. Věrní a pravidelní...  celý článek

Pražský hrad
Nejnavštěvovanější českou památkou byl loni opět Pražský hrad

Nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Česku byl loni opět Pražský hrad, kam zavítalo 2,1 milionu návštěvníků, meziročně o 12 procent více. Na druhé příčce se...  celý článek

Nová dominanta Krkonoš přivítá první návštěvníky 2. července.
Nová Stezka korunami stromů v Krkonoších vás zavede i pět metrů pod zem

Obrovská dřevěná rozhledna, která v posledních měsících vyrůstala na úpatí Černé hory nedaleko Janských Lázní, je těsně před dokončením. První návštěvníky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.