Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Terezínské podzemí: kdysi nejlepší obranný systém na světě, dnes atrakce

  6:00aktualizováno  6:00
Do terezínského podzemí se lze podívat jen po předchozím objednání. Z dokonalé sítě podzemních a minových chodeb pod pevností, která měří 50 kilometrů, je dnes přístupný jen kilometr. Můžete si prohlédnout obranný systém z konce 18. století, který patřil ve své době k nejlepším na světě.

Podzemí v Terezíně | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Pevnost, kterou nařídil zbudovat císař Josef II. v prostoru vesnic Kopisty a Travčice, byla postavena v letech 1780 - 1790. Návštěvník dostane do ruky zapálenou svíčku a může vyrazit.

V hlavní galerii

Hlavní podzemní chodba, místní jí říkají hlavní galerie, je součástí vnějšího osmiúhelníkového obranného valu. Odtud se rozbíhá dalších asi 20 kilometrů chodeb v husté síti směřujících před pevnost. To vše je navíc místy propojené i s nadzemními chodbami, odkud se zavodňovaly příkopy.

Podzemí v Terezíně Záměrem stavitelů bylo v případě nebezpečí zaplavit dobyvatele, kteří by se dostali do bezprostřední blízkosti města, v pěti kotlinách před hradbami - Bohušovické, Kopistské, Horní, Trávčické a Litoměřické. Kotlinami nazývají místní terénní propadliny pod Terezínem, který leží na mírném návrší.

"Když přicházející nepřítel na poslední chvíli změnil směr, nebylo těžké vodu z jedné kotliny přepustit do druhé. Zaplavit území až do výšky 1,5 metru trvalo jen dvě až tři hodiny, což obráncům bohatě stačilo. A protože se tenkrát do zbraní používal střelný prach, prakticky byli zaplavení útočníci vyřazeni z boje," popisuje u vstupu Jiří Smutný, předseda terezínského klubu vojenské historie, který chodbami provází.

Podzemí v Terezíně

Podzemí v Terezíně, výpustní stavidla

Možné je vidět kilometr

Z téměř 50 kilometrů chodeb byl zatím zpřístupněn necelý kilometr. Ostatní nejsou zajištěné, hrozí náhlé zborcení stropu nebo naopak pád podlahou do nižších pater.

"Rekonstrukce celého pevnostního systému by stála zhruba čtyři až pět miliard korun," říká Roman Kotrba z terezínské radnice. Že nyní lidé mohou alespoň do části chodeb, za to mohou paradoxně děkovat povodním v roce 2002. "Tehdy jsme na nutné opravy a vyvezení nánosů bahna získali evropské peníze. Od té doby nic," říká Kotrba.

Museli měřit 160 cm

Ze zarostlého obranného příkopu před Terezínem u silnice z Litoměřic vstupujeme po dřevěném prkně do zmíněné hlavní galerie. Je tu chladno, ale ne tma díky řadě střílen. Strop není vůbec vysoký, ovšem chodby vedoucí před hradby jsou mnohem užší a nižší.

"Odvážlivci mohou do této chodby. Nikam neodbočovat, na křižovatkách dvakrát doleva a vrátíte se sem. Kdo nepřijde do pěti minut, na toho nečekáme," říká pobaveně Smutný. Člověku se do té tmy a navíc v podřepu zrovna nechce. Jednou vlevo, podruhé, cesta připadá nekonečná. Nakonec se v dálce objevuje světlo. Co to je ale proti vojákům, kteří zde trávili celé dny.

Podzemí v Terezíně Podzemí v Terezíně Podzemí v Terezíně

"Sem byli speciálně vybíráni dělostřelci, kteří měřili maximálně metr šedesát," říká Smutný. Přesto i oni do některých chodeb museli lézt po čtyřech.

Z hlavní galerie do předpolí vybíhá v pravidelných rozestupech opravdu řada chodeb. Některé směřují k povrchu, další do podzemí. Nejdelší, 26 metrů, jsou takzvané odposlouchávací. "Na jejím konci seděl na dřevěné lavici voják a poslouchal, jestli se neblíží nepřítel. Pokud něco zaslechl, okamžitě běžel podat zprávu," přiblížil Smutný.

Důmyslná je i síť minových chodeb. Voják na jejím konci připravil nálož, zeminou vchod zatarasil, aby výbuch nepoškodil další část pevnosti a síť chodeb, teprve pak vše odpálil. "Podpovrchová mina udělala na povrchu kráter široký šest a hluboký tři metry. Nálož min druhého řádu byla dokonce dvakrát výkonnější," popsal Smutný.

Síť těchto chodeb byla tak hustá, že obránci byli schopni vyhodit do vzduchu celé území před hradbami. Naštěstí to nebylo potřeba, Terezín nebyl dobyt.

Podzemí v Terezíně

Jak rychle vpadnout nepříteli do zad

Ovšem i kdyby se v některém místě podařilo nepříteli dostat do hlavní chodby, neměl vyhráno. V pravidelných úsecích je totiž hlavní chodba přehrazena obrannými zdmi, chodby ve tvaru písmene U umožňovaly vojákům ohrožený úsek opustit a nepříteli vpadnout do zad.

Zajímavé je, že střílny z hlavní chodby nesměřují jen před hradby, ale většina i směrem do města. "To bylo připraveno pro případ prolomení první obranné linie. Vojáci pak nepříteli mohli střílet do zad a přes další val se už nedostal," popsal Smutný. Navíc nad každou ze střílen jsou kulaté otvory, kudy obránci shazovali granátové miny. Nad dělostřeleckým místem jdou zase ve stropě speciální komíny.

Běhat tudy v šeru nebo naprosté tmě muselo být kdysi (ale i nyní) skličující, proto bedlivě střežím svíčku, která rychle ubývá. "Pokud chodby byly plné dýmu nebo zhaslo světlo, měli vojáci na každé chodbě vyryto pojmenování úseku a číslo chodby. Takové destičky se daly přečíst hmatem," popsal Smutný. Na zdi si vojáci také psali vzkazy a řada z nich se dochovala dodnes.

Výjimečné prohlídky

Podzemí v Terezíně Pokud se do terezínského podzemí chcete vypravit, můžete se objednat na oficiálních stránkách města Terezín. Na prohlídku se může zatím objednat jen omezený počet skupin, vstupné je formou dobrovolného příspěvku na rekonstrukci hradeb.

"Doufáme, že se najde nějaký investor, protože terezínská pevnost a podzemí jsou nejen na území České republiky, ale i v celosvětovém měřítku naprostým unikátem. Jde o vrcholné dílo pevností bastionového typu, které dnes jinde neuvidíte," zdůraznil Smutný.

Pevnost Terezín

  • Pevnost byla založena v roce 1780 císařem Josefem II., stavba trvala asi 10 let. Náklady se odhadují na 11-12 milionů zlatých. Stavělo ji asi 14 tisíc lidí ze všech koutů Rakouska.
  • Celý komplex se skládal ze tří částí: hlavní pevnosti, malé pevnosti a z vojenského objektu mezi Novou a Starou Ohří.
  • Na stavbu byla zapotřebí miliarda cihel - pět továren vyrábělo každý rok dvacet milionů cihel jen pro Terezín. Celková délka pevnostního valu je 3 770 metrů. Systém podzemních chodeb je dlouhý 50 kilometrů.
  • Pevnost představovala ve světě špičkový obranný systém, nikdy se ale neprověřil v boji, nepřátelská vojska se Terezínu jednoduše vyhýbala.
  • Posádku mělo v době míru tvořit 5 655 mužů, ve válce mohla být zdvojnásobena. V případě obležení byla pevnost se 60 tisíci muži schopna vydržet až 3,5 měsíce.
  • Původní opevnění se dochovalo téměř po celém obvodu, ze čtyř vstupních bran zůstaly jen dvě.
  • Za 1. světové války sloužila Malá pevnost jako vojenské a politické vězení, zemřel zde i sarajevský atentátník Gavrilo Princip.
  • Za 2. světové války byla vězením pražského gestapa, město bylo vysídleno a nacisté zde zřídili v roce 1942 židovské ghetto.
  • Celé město je od roku 1992 památkovou rezervací

Autoři: ,




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.