Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Teplický záliv na bílém severu

  13:59aktualizováno  13:59
"Země císaře Františka Josefa, tato jediná rakouská kolonie, může ledem zásobit celou Evropu. Kolonizace pokračuje ovšem pomalu, poněvadž kolonisti dílem se nehlásí, dílem mrznou. Jedinou obtíží jsou Eskymáci... Chlapi se nechtějí učit německy..." tvrdil jednoroční dobrovolník Marek z Haškova Dobrého vojáka Švejka. Vzpomínáte? Není přitom třeba zdůrazňovat, že šlo o jednu z jeho četných mystifikací. Avšak Země Františka Josefa skutečně existuje a její součástí jsou místa jako Teplický záliv nebo Brněnský mys.

Objev této nehostinné části naší planety je jedním z témat výstavy S mapou i puškou, kterou je možné zhlédnout v Muzeu knihy Knihovny Národního muzea ve Žďáře nad Sázavou. Výstava dokumentuje cestovatelské aktivity středoevropské aristokracie, t. j. aristokracie pocházející ze zemí převážně vnitrozemských, pro jejichž obyvatele byly cesty do exotických končin mnohem náročnější než pro obyvatele koloniálních mocností ležících na březích světových moří.

První cesty evropské šlechty v 15. a 16. století směřovaly samozřejmě do Palestiny, země, ze které přišlo "světlo Východu", křesťanská víra, která po dlouhá staletí znamenala pro Evropu základní pilíř její identity. Avšak již na těchto cestách motivovaných vírou a chápaných jako očistné pouti si cestovatelé všímali i nereligiózních charakteristik cizích zemí: obyvatelstva, jeho zvyků a kultury, krajiny, fauny a flóry. Tento motiv - motiv poznání, vědeckého popisu vzdálených světů, se posléze v dalších stoletích stal pro středoevropskou šlechtu tím hlavním.

Hrabě Jáchym Sternberg a Leopold Berchtold necestovali po cizích zemích ani jako conquistadoři, objevující a dobývající nová území pro svou zemi, ani jako důstojníci koloniální správy udržující v ní pořádek, ani jako obchodníci hledající nové zdroje zisku. Ani cesty korunního prince Rudolfa, jediného syna císaře Františka Josefa I., nebyly diktovány pouze diplomatickou potřebou státu a dynastie, ale touhou mladého arcivévody po poznání cizích zemí, a hlavně přírodních poměrů, zejména pak ptactva, neboť princ byl nadšeným a znalým ornitologem.

Výjimku tvořili pouze příslušníci doprovodu arcivévody Maximiliána, císaře mexického, jehož "mexické dobrodružství" skončilo vzbouřením republikánských povstalců a Maximiliánovou popravou.

V druhé polovině 19. a první polovině 20. století se objevuje v oblasti cestování nový fenomén - cesty pro potěšení, cesty lovecké - safari. Typickou ukázkou je například hrabě Karel Podstatzky Lichtenstein z moravské Telče, hrabě Leopold z Brandýsu nebo hrabě Ernst Karl Hoyos-Sprinzenstein, který podnikl cesty do Mongolska, Somálska a Severní Ameriky.

Dalším důvodem, který hnal některé aristokraty do nehostinných, vzdálených a mnohdy velmi nebezpečných končin, byla touha po dobrodružství. Ta byla jistě důvodem, proč se na pouštích severní Afriky ocitl princ Bedřich ze Schwarzenbergu. Stejná neodolatelná touha nám vysvětlí, proč se hrabě Vojtěch Václav ze Sternbergu přihlásil dobrovolně do služeb búrské armády, jejíž boj za nezávislost považoval za spravedlivý. Jeho anabáze skončila porážkou a zajetím.

Dobrodružstvím byl také nasycen život barona Rudolfa von Slatin, který se vypravil na vědeckou výpravu do Egypta a Súdánu. Egyptský Gordon Paša ho jmenoval guvernérem v Dár-Fúru, kde R. Slatin bojoval proti mahdistům a byl jimi zajat. Slatinovi se podařilo uprchnout a ve své rakouské vlasti byl za zásluhy nobilitován a v roce 1906 povýšen do stavu svobodných pánů.

Většinu světa objevili pro Evropany příslušníci přímořských národů, Portugalci a Španělé, Angličané a Holanďané, Francouzi. Pro suchozemce pocházející ze zemí českých a rakouských zbylo jen nemnoho bílých míst na mapách světa. Tato místa se nacházela jednak ve vnitrozemí "černého kontinentu", jednak v mrazivých pustinách bílého severu. Hrabě Samuel Teleki podnikl výpravu do nitra Afriky. Expedice objevila dosud neznámá jezera, která podle korunního prince a jeho manželky pojmenovali Rudolfovo a Štěpánčino.

Na bílém severu objevila rakouská expedice iniciovaná hrabětem Janem Wilczekem nové souostroví, které pojmenovali Země Františka Josefa. I další jména souostroví byla inspirována domácím prostředím: Wilczkova země, Teplický záliv, Brněnský mys, Salmův ostrov, Stoličkovy ostrovy, Sternekův fjord i jiné.

Na výstavě jsou představeny cestopisy šlechticů pocházejících z prastarých a významných evropských rodů, ale i z královských rodin - synovec italského krále vévoda Ludvík Amadeus Abruzzenský nebo cestopis bulharského cara Ferdinanda, dědečka současného bulharského premiéra Simeona.

MŮŽE SE HODIT

Výstava ve Ždáře nad Sázavou potrvá do konce října 2001, otevřeno každý den kromě pondělí

Další informace:

Většina knih byla vybrána ze zámeckých knihoven, které jsou ve správě Knihovny Národního muzea a tvoří fond s více než 1600 000 svazky uchovanými v 340 původních celcích. K výstavě byl vydán katalog, ve kterém je téměř 100 komentovaných bibliografických záznamů knih z konce 18. až počátku 20. století. V obrazové příloze je celkem 27 černobílých ilustrací.

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.