Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Telnice, 1965: první sněžné dělo komunistické Evropy

aktualizováno 
Dnes standardní, spíše menší středisko v Krušných horách, v 60.letech hvězda a vysněný vzor východního socialistického bloku. To je Telnice nedaleko Ústí nad Labem, kde se v roce 1965 střídaly zahraniční delegace, aby si prohlédly dosud nevídaný zázrak moderní techniky - umělý sníh.

První sněhové dělo v Česku i celé východní Evropě zasněžovalo sjezdovku v Telnici v roce 1965 | foto: Muzeum Ústí nad Labem

Lyžovat bez ohledu na rozmary zimy díky umělému sněhu, takový komfort si jako první v Československu i v celém socialistickém bloku užívali ústečtí lyžaři. V zimním středisku v Zadní Telnici "vystřelila“ sněhová děla historicky první umělé vločky v roce 1965, kdy se ještě umělým zasněžováním mohlo chlubit jen několik málo areálů v celé západní Evropě.

Revoluce v lyžování

Lyžování na Telnici bylo mezi Ústečany oblíbené už před válkou. Takřka až pod sjezdovky vyvezla obyvatele města linka tramvaje č. 1. Po válce přišel velký rozmach areálu. Přibývaly sjezdovky, vleky a další vybavení. A když se tu roku 1965 objevil profesor ČVUT Vladimír Chlumský a vyprávěl o svých pokusech s výrobou umělého sněhu, dostal hned nabídku ke spolupráci.

S pokusy s umělým sněhem začali Kanaďané ve 40. letech 20. století. Zjistili, že když se pod tlakem rozstřikuje vodní mlha do proudu podchlazeného vzduchu, zmrzne na krystalky ledu podobné přírodnímu sněhu. První dělo na světě pak patentovali Američané roku 1954, aby zajistilo hladký průběh olympijských her ve Squaw Valley roku 1960.

Členové lyžařského klubu Telnice přivezli první československé sněhové dělo z Rakouska. Tým profesora Chlumského pak přizpůsobil zařízení místním podmínkám a vyrobil pro Telnici další tři kusy. Samotné dělo je ale jen malou součástí zařízení pro umělé zasněžování.

Slavnostní výstřel

Areál se musel vybavit další technologií - kompresorovou strojovnou, nádrží na vodu s čerpadly a chladicím zařízením. Sjezdovku protnulo 500 metrů potrubí. Výstavba spolkla 3500 brigádnických hodin, odpracovaných často o dovolených. Velkou potíž představovalo shánění materiálu na socialistickém trhu.

Na 12. listopad 1965 ale všechno bylo připraveno k slavnostnímu "výstřelu“. Pár hodin před spuštěním děl začalo sněžit, což ubralo premiéře na efektu, i tak ale označovaly novinové články telnický počin za revoluci v tuzemském lyžování.

Umělý sníh sloužil takřka výhradně k tréninkům sportovních lyžařů. Prodloužení možnosti trénovat na sněhu se záhy odrazilo i ve výkonu ústeckého oddílu, který postoupil do první ligy.

LyžařTelnice

Lyžařské středisko je vzdálené od města Ústí nad Labem cca 20 km, po otevření dálnice D8 je středisko snadno přístupné z této dálnice jak pro návštěvníky ze směru od Prahy tak i od Drážďan, sjezd Petrovice – Adolfov 6 km, sjezd Strážky – Telnice 8 km.
Počet sjezdovek: 9
Délka sjezdovek: 4,2 km
Celková kapacita: 3 500 lyžařů za hodinu
Ceny skipasů v roce 2006:
V sezóně - celodenní dospělí 350 Kč/děti 200 Kč

Více informací - ZDE


3100 děl v Evropě

Dnes už není v Česku snad žádné lyžařské středisko bez umělého zasněžování a v celé Evropě chrlí sníh asi 3100 sněhových děl. Zkracování zimy kvůli globálnímu oteplování přitom jejich počet ještě rozšíří, což vyvolává obavy z ekologických dopadů umělého zasněžování. Zatěžuje totiž přírodu obrovskou spotřebou elektřiny a vody.

Černá hora
Takhle se vyrábí sníh dnes. Černá hora, Krkonoše.

Autoři: ,




Nejčtenější

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Stará vesnice s obrannými věžemi ve Svanetii
Lyžovaní v gruzínské Svanetii: bezpečná exotika mezi obrannými věžemi

Nové gruzínské středisko Tetnuldi v romantickém kraji Svanetie nabízí zajímavé lyžování na sjezdovkách, ale hlavně v terénu s nádechem exotiky. Patří dnes k...  celý článek

Skiareál v Janských Lázních na Černé hoře
Větší areály slibují lyžování do konce března, menší už skončily

Zatímco většina menších či níže položených lyžařských středisek už ukončila provoz, velké skiareály nabízejí návštěvníkům příjemné jarní lyžování, navíc bez...  celý článek

Výhled z lyžařské základny White Salmon
Lyžování pro drsňáky. Adrenalin na Mt. Baker s desítkami metrů sněhu

Žádná sněhová děla, pohodlné restaurace a horské delikatesy. Na Mount Baker dokonce ani nemají elektřinu. Přesto patří právě tento americký areál u milovníků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.