Lyžovat bez ohledu na rozmary zimy díky umělému sněhu, takový komfort si jako první v Československu i v celém socialistickém bloku užívali ústečtí lyžaři. V zimním středisku v Zadní Telnici "vystřelila“ sněhová děla historicky první umělé vločky v roce 1965, kdy se ještě umělým zasněžováním mohlo chlubit jen několik málo areálů v celé západní Evropě.
Revoluce v lyžování
Lyžování na Telnici bylo mezi Ústečany oblíbené už před válkou. Takřka až pod sjezdovky vyvezla obyvatele města linka tramvaje č. 1. Po válce přišel velký rozmach areálu. Přibývaly sjezdovky, vleky a další vybavení. A když se tu roku 1965 objevil profesor ČVUT Vladimír Chlumský a vyprávěl o svých pokusech s výrobou umělého sněhu, dostal hned nabídku ke spolupráci.
S pokusy s umělým sněhem začali Kanaďané ve 40. letech 20. století. Zjistili, že když se pod tlakem rozstřikuje vodní mlha do proudu podchlazeného vzduchu, zmrzne na krystalky ledu podobné přírodnímu sněhu. První dělo na světě pak patentovali Američané roku 1954, aby zajistilo hladký průběh olympijských her ve Squaw Valley roku 1960.
Členové lyžařského klubu Telnice přivezli první československé sněhové dělo z Rakouska. Tým profesora Chlumského pak přizpůsobil zařízení místním podmínkám a vyrobil pro Telnici další tři kusy. Samotné dělo je ale jen malou součástí zařízení pro umělé zasněžování.
Slavnostní výstřel
Areál se musel vybavit další technologií - kompresorovou strojovnou, nádrží na vodu s čerpadly a chladicím zařízením. Sjezdovku protnulo 500 metrů potrubí. Výstavba spolkla 3500 brigádnických hodin, odpracovaných často o dovolených. Velkou potíž představovalo shánění materiálu na socialistickém trhu.
Na 12. listopad 1965 ale všechno bylo připraveno k slavnostnímu "výstřelu“. Pár hodin před spuštěním děl začalo sněžit, což ubralo premiéře na efektu, i tak ale označovaly novinové články telnický počin za revoluci v tuzemském lyžování.
Umělý sníh sloužil takřka výhradně k tréninkům sportovních lyžařů. Prodloužení možnosti trénovat na sněhu se záhy odrazilo i ve výkonu ústeckého oddílu, který postoupil do první ligy.
|
3100 děl v Evropě
Dnes už není v Česku snad žádné lyžařské středisko bez umělého zasněžování a v celé Evropě chrlí sníh asi 3100 sněhových děl. Zkracování zimy kvůli globálnímu oteplování přitom jejich počet ještě rozšíří, což vyvolává obavy z ekologických dopadů umělého zasněžování. Zatěžuje totiž přírodu obrovskou spotřebou elektřiny a vody.
Takhle se vyrábí sníh dnes. Černá hora, Krkonoše.
