Telčská synagoga pochází z roku 1904

Historické jádro západomoravského města Telče je právem zařazeno mezi světové památky UNESCO. Turisté z domova i z ciziny obdivují především renesanční a barokní štíty domů na náměstí, poutavý areál zámku i pěkně opravené kostely. Málokdo si však uvědomí, že i zde žila před lety malá židovská komunita. Její počátky sahají do první poloviny 17. století, o století později se skládala z pouhých sedmi rodin. Drobné židovské domky vytvářely typickou úzkou a křivolakou uličku zvanou Hradební a Židovskou. V jednom z nich bývala asi od druhé poloviny 17. století modlitebna, zničená požárem v roce 1885. Až v roce 1904 získali místní Židé prostředky k vystavění synagogy, a to ve dvoře židovského obecního domu na náměstí číslo 41.

Autorem patrové budovy novorománského výrazu se 118 mužskými a 72 ženskými sedadly byl jihlavský stavitel Karl Wagner. Přístup k templu byl po nově zbudovaném klenutém kamenném mostku z ulice Na Parkáně. Po válce doznala synagoga změn přestropením vnitřního prostoru a úpravou fasády, přičemž dnes slouží jako úřadovna policie. Jedním z mála prvků, který původní poslání budovy identifikuje, je kruhové okénko na západním průčelí s motivem šesticípé hvězdy. Své mrtvé směli telčští Židé v dřívějších dobách pochovávat až za hranicí katastru, ve vzdálenosti sedmi kilometrů. Hřbitov zřídili někdy v 17. století v lese zvaném odtud Židovec, při silnici z Myslůvky na Kostelní Vydří. Hřbitov ohrazený kamennou zdí obsahuje kolem sto padesáti náhrobků barokního a klasicistního typu, z nichž nejstarší dochovaný pochází z roku 1655. S tar ý hřbitov přestal být užíván v roce 1879, kdy bylo založeno nové pohřebiště za Staroměstským rybníkem a parkem na Oslednici. Hřbitov přibližně obdélného tvaru obklopuje cihelná zeď. Ve třech souvislých řadách při severní zdi leží téměř dvě stovky novodobých náhrobků. Ten nejnovější patří bývalé velvyslankyni v Americe Ritě Klímové. Poblíž vstupních vrat stojí obřadní síň, poslední desetiletí adaptovaná na výtvarný ateliér a galerii, kam v létě směřuje mnoho mladých lidí. Konečně poslední hmotnou památku na židovské etnikum v Telči představují keramické pamětní desky se jmény sto čtyř obětí nacistické rasové perzekuce (a ostatních obětí 2. světové války), umístěné od roku 1994 v předsíni farního kostela svatého Jakuba.

 

Pohled na zasněžené telčské náměstí


Témata: hřbitov, UNESCO