Kôprová dolina a Nižné Temnosmrečinské pleso

Kôprová dolina a Nižné Temnosmrečinské pleso | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Dvě NEJ perly Tater v jediné horské túře, z níž se špatně vrací

  • 24
Hned dvě perly slovenské přírody s přívlastkem NEJ potkáte během jediné horské túry ve Vysokých Tatrách. Největší jezero a zároveň i nejvyšší vodopád na Slovensku vytyčují směr nepříliš vyhledávaného vysokohorského přechodu přes Vyšné Kôprovské sedlo.

Celodenní túry po značených cestách mají ve Vysokých Tatrách v podstatě jasně dané trasy a směry. Mnohé z nich projdete vícekrát za život, k některým se však dostáváte jen sporadicky. Do této kategorie patří přechod přes Vyšné Kôprovské sedlo (2 180 m) z Mengusovské do Kôprové doliny. I uprostřed vrcholné turistické sezóny se k němu odhodlá jen pár lidí za den. Důvodem je značná délka a časová náročnost a v neposlední řadě naprosto mizerné dopravní spojení potřebné k návratu do civilizace.

Túra přes Vyšné Kôprovské sedlo, kterou průvodcovský čas klasifikuje hodnotou 8 h 30 min, má jasně daný směr. Začíná se na Štrbském plese s výhodnou nadmořskou výškou 1 350 metrů, končí se v lokalitě Tri studničky, která se nachází podstatně níže, okolo 1 100 m. Výhodou tohoto směru je krajinářsky hezčí a kratší výstup a taky možnost rychlejšího předčasného návratu v případě nepříznivého počasí nebo jiných nepředvídaných událostí. Navíc dlouhá Kôprová dolina s pevnou lesní cestou je ideální pro absolvování závěrečných kilometrů, když už má člověk dost a plete nohama.

Za hezkého počasí si rozhodně nelze odpustit zdolání Kôprovského štítu (2 357 m), což prodlužuje již tak dlouhou túru minimálně o hodinu. Přitom k návratu na Štrbské pleso můžete jako poslední dopravní spoj využít autobus, odjíždějící z cílového místa Tri studničky v 15:15 hodin, později už nejede tímto směrem vůbec nic. Pěšky to pak znamená ještě další minimálně dvě hodiny k dobru.

Veľké Hincovo pleso a Mengusovské štíty

Tri studničky

Veřejná doprava není moc platná ani v případě opačného směru, kdy první spoj přijíždí od Štrbského plesa na Tri studničky v 10:35 hodin, což je pro absolvování devítihodinové túry přece jen trochu pozdní čas. Není proto divu, že k přechodu přes Vyšné Kôprovské sedlo se odhodlá jen málokdo.

Největší jezero na Slovensku

Tip na zájezd

Vydejte se poznávat krásy Tater. Vyberte si zájezd dle svých představ na dovolena.iDNES.cz.

Vynechejme popis úvodních úseků, kudy proudí davy, a přenesme se až k rozcestí v Mengusovské dolině nad Popradským plesem, kde většina výletníků odbočuje doprava po červené vzhůru na štít Rysy (2 499 m). Modře značená cesta, směřující rovně dál dolinou, se rázem vylidní a člověk získává brzy pocit, že je vydán sám napospas drsným horám.

Téměř hodinový výstup nad hranicí lesa ústí v nádherné travnaté kotlině, jejíž dno vyplňuje největší tatranské a zároveň slovenské jezero. Veľké Hincovo pleso má rozlohu 20,08 ha, úctyhodnou hloubku 53 metrů a objem 4,1 milionu kubíků vody. Nemá žádný přítok, sytí ho pouze srážky a podzemní prameny. Jeho kulisu vytváří nádherné uskupení tří Mengusovských štítů a Kôprovského štítu, jejichž zubatá skalní hradba způsobuje klamné optické zmenšení jezera. Při pohledu na hladinu lze jen těžko uvěřit, že Hincovo pleso je větší než Štrbské pleso.

Veľké Hincovo pleso z Kôprovského štítu

Neobjasněný zůstává název jezera. Jedna verze hovoří o bačovi Ignáci Hincovi, pastevci, který zde dlouhá léta proháněl stáda ovcí. Druhá verze připomíná historické dolování rud barevných kovů v okolí, kdy se důlním dělníkům obecně říkalo „hinco“.

Na tomto místě je dobré připomenout, že od Veľkého Hincova plesa vedla v minulosti zeleně značená cesta do Mengusovského sedla na polskou hranici. Její průběh šikmou puklinou ve skalní stěně je stále patrný. Zrušena byla v rámci bratrského oddělení dvou spřátelených socialistických národů. Přestože na polské straně trasa stále existuj e a hojně se využívá, ze slovenské strany se o obnově neuvažuje.

Kôprovský štít a Kôprová dolina bez kopru

Itinerář trasy

Štrbské pleso – Popradské pleso (červená), 1:15 h – Veľké Hincovo pleso (modrá), 2:30 h – Vyšné Kôprovské sedlo (modrá), 3:00 h – Kôprovský štít a zpět (červená), 4:00 h – ústí Hlinské doliny (modrá) – 6:00 h – Kmeťov vdp. (modrá), 7:00 h – Tri studničky (modrá), 9:30 h.

Mapa 1 : 50 000 VKÚ Harmanec č. 113 – Vysoké Tatry

Jedním z mála oficiálně zpřístupněných tatranských vrcholů je Kôprovský štít, jenž se tyčí západně nad Veľkým Hincovým plesem a výstup na něj trvá od jezerní hladiny zhruba hodinu. Přibližně polovinu času zabere zdolání travnatého Vyšného Kôprovského sedla, zbytek pak samotný štít, který je technicky zcela bezproblémový a jednoduchý.

Výhled z něj je velmi zajímavý, nabízí pohled nejenom na Vysoké, ale taky Západní a polské Tatry. Je to zároveň jedno z mála míst, odkud můžete pozorovat tajemné hladiny dvou Temnosmrečinských ples, schované v obtížně přístupné a tudíž minimálně navštěvované dolině.

Sestup z Kôprovského štítu vede po stejné cestě do Vyšného Kôprovského sedla, kde se musíte rozhodnout, zda-li se vrátit zpět na Štrbské či Popradské pleso, anebo sebrat odvahu, poprat se s časem a zamířit po modré na předlouhou túru Hlinskou a následně Kôprovou dolinou. Většina návštěvníků volí variantu číslo jedna.

Pro variantu číslo dva hovoří tyto fakty: cestou potkáte určitě nejvyšší vodopád Slovenska vysoký 80 metrů a možná i medvědy hnědé, kterých žije v Kôprové a sousední Tiché dolině nejvíce v Tatrách. Co určitě nenajdete, je rostlina kopr. Název Kôprové doliny je totiž odvozen od latinského cuprum, což souvisí s historickým dolováním měďěných rud.

Kolem nejvyššího vodopádu Slovenska

Sestup Hlinskou dolinou po modré značce je nekonečně dlouhý, ale krásný. Chodník, po němž projde pár lidí za den, se místy doslova ztrácí a je třeba jej hledat. Potoky se často musí přeskakovat po kamenech, lávky tu nejsou. Ani se nechce věřit, že se pohybujete po civilizovaných Vysokých Tatrách, spíše to tu připomíná pusté hory někde na severu Skandinávie.

Sestup Hlinskou dolinou je zdlouhavý a oproti průvodcovskému času jej nelze příliš urychlit. Teprve od rozcestí v Kôprové dolině, kde začíná pevná a rovná cesta bez kamenů, lze tempo pochodu zvýšit a časovým údajům na směrovkách dávat pořádně na frak. Je běžné, že průchod Kôprovou dolinou časově zkrátíte až na polovinu.

Kmeťov vodopád

Každopádně je však třeba počítat se zdržením, které představuje Kmeťov vodopád – 80 m vysoká, několikastupňová rachotící kaskáda, jež překonává rozdíl mezi Kôprovou dolinou a visutým dnem doliny Nefcerka. Ta odvodňuje severní svahy majestátního štítu Kriváň (2494 m), který tvoří neodmyslitelnou kulisu Kôprové dolině.

K vodopádu pojmenovanému po slovenském přírodovědci Andreji Kmeťovi (1841–1908) vede krátká odbočka ze značené trasy. Pohled na nejefektnější části kaskády zajišťuje lávka přes potok a malá vyhlídková terasa. Vodopád v plné výšce však vidět není, velká část je ukryta v lese. I tak ovšem kaskáda působí mohutně, zvláště díky vydatnému průtoku.

Kmeťov vodopád je poslední zajímavostí na trase, dále zbývá už jen celkem nezáživný pochod dolinou po asfaltce a překonání nevysokého zalesněného hřbetu na Tri studničky. Pokud stihnete autobus, můžete slavit, pokud ne, čeká vás řešení problému, jak se odtud dostat. Případný dvouhodinový pěší pochod na Štrbské pleso vede převážně do kopce a bude patřit jistě k nezapomenutelným.

, pro iDNES.cz