Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tanzanci nedají na svahilštinu dopustit

  12:33aktualizováno  12:33
Zatímco leckde v Africe se prosazuje západní školství a s ním i angličtina, Tanzanie vzdoruje všeobecném trendu a odmítá přijmout angličtinu jako oficiální jazyk. Zdá se, že Tanzanci jsou odhodláni udržet si a pěstovat rodnou svahilštinu jako společný znak národa čítajícího na 120 etnických skupin. Skoro 40 let pojí svahilština, která mísí arabská a africká nářečí, 32 miliónů Tanzanců. Nic na tom nezměnil ani všudepřítomný internet. Tanzanie, která vznikla v roce 1964 spojením někdejších britských protektorátů Zanzibaru a Tanganiky, nehodlá dát ve školách angličtině větší prostor, než jí náleží jako cizímu jazyku. Představitelé školství jsou přesvědčeni, že svahilština coby nejužívanější původní jazyk ve východní Africe, zůstane hlavním prostředkem státní výuky od školek po univerzity.

"Ponechat svahilštinu jako povinný předmět a zprostředkovat jí kulturu národa je politika naší vlády," říká ředitel zanzibarského ústavu svahilštiny a cizích jazyků Mbarak Mohamed. Právě obyvatelé ostrovního Zanzibaru hovořili místním nářečím, které dalo základ svahilštině, jíž nyní mluví na 50 miliónů občanů východní Afriky.
Na Zanzibar se ročně přijíždějí svahilštinu učit Afričané ale i lidé z takové dálky, jako je Japonsko. "Všichni, kdo tu studují, odjíždějí se znalostí svahilské kultury, kterou
charakterizuje zdvořilost a vlídnost. Přilákali jsme dokonce i japonské diplomaty," vysvětluje hrdě jeden z vedoucích pracovníků ústavu Hussein Ali Hussein. Jeho instituce existuje od roku 1979 a svahilštinu se zde učili lidé z celého světa. V Evropě je už k mání německo-svahilský slovník.
Hussein je přesvědčen, že si všichni domů odvážejí vzpomínky na řezbářské
práce, koření, ovoce i přátelskost místních obyvatel. Cestujete-li po Tanzanii za obchody či za zábavou, všude slyšíte nezaměnitelné jambo či ahsante, neboli dobrý den a děkuji. Všimne si toho i ten, pro koho je svahilština španělskou vesnicí.
I cizinci, kteří se nepřijeli učit jazyk, neodolají a brzy se učí základní konverzační věty. Zeptejte se Evropana, který tu strávil několik dní, anglicky, jak se má, a skoro jistě uslyšíte: "Mzuri sana", totiž "Dobře".
"Dáváme přednost svahilštině před angličtinou, protože svahilština, to je naše kultura," říká profesor Chris Maina Peter z dáresalámské právnické fakulty.
Někteří zvídavější cizinci, kteří se dostanou přes první konverzační obraty, tvrdí, že svahilština nemá moderní slovník. Jazykoví odborníci na to odpovídají, že svahilština se pořád vyvíjí a šíří do stále větší části Afriky. "Ve svahilštině jsem doma víc než v jakémkoli jiném jazyce. Jsou v ní výrazy odrážející africkou kulturu; když jí mluvím,
nemusím se nijak namáhat a vymýšlet pracně obraty," říká úřednice z Dáresalámu Chonge Kajereová.
Vášniví zastánci svahilštiny upozorňují, že angličtina obsahuje spoustu výrazů z jiných jazyků a že anglicky hovořící si ani neuvědomují, že denně používají spoustu výrazů pocházejících z francouštiny, němčiny, arabštiny a dokonce i svahilštiny. Coby příklady jmenují slova jako album, avokádo, východ (exit) či podivný (bizzare). "Ukradla či vypůjčila-li si angličtina tolik slov z 'ciziny', proč by svahilština přednášená na mnohých světových univerzitách, nemohla učinit totéž?" ptá se tištěný průvodce v Dáresalámu, který obhajuje právo místního jazyka "chytit" se i ve věku internetu.

Autor:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.