Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tam, kde má pánbůh jen dřevěné příbytky

aktualizováno  21. října 12:30
První setkání s dřevěnými kostely připadá poutníkovi jako výlet mezi kulisy dávných časů. Tíha staletí doléhala na dřevěné kostely vždycky dříve než na jejich kamenné bratry. Snad proto se dnes v Česku dochovalo jen kolem dvaceti dřevěných kostelů. Třináct z nich stojí na malém území v Moravskoslezském kraji, a tvoří tak jedinečný památkový soubor.

"Dřevo naše předky provázelo od narození. Bývala z něho kolébka, ale také rakev, byl z něho dům, ale také kostel," přemítá etnografka a vášnivá ochránkyně dřevěných kostelů Jiřina Veselská z Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Stále jako za gotiky
Při pohledu na některé dřevěné kostelíky by člověk řekl, že pocházejí z doby středověku s doznívající gotikou. Omyl! Mnohé z nich totiž byly postaveny až v 18. nebo v 19. století.

"Středověký zápas s přírodou, podnikaný prostředky třináctého století, trval tu do našeho věku," zdůvodnil už v šedesátých letech minulého století obrovskou historickou cenu roubených chrámů v dnešním Moravskoslezském kraji kunsthistorik Václav Mencl, autor dosud nepřekonané monografie Lidová architektura v Československu.

"Nic více a nic méně. Hrabovský bůh chud jak my. Chrám má dřevěný s dřevěnou věží," veršoval před stoletím o jednom ze zdejších dřevěných kostelů ve svých Slezských písních Petr Bezruč.

Vždyť lidoví stavitelé dřevěných kostelů ještě v devatenáctém století stavěli pořád stejné kostely jako jejich předchůdci ze sklonku gotiky. Prosté věřící ve Slezsku a na severní Moravě však kunsthistorické problémy se stářím kostelů příliš nezajímají. Pro ně je dřevěný kostel ve vsi prostě jednou provždy starý.

Na dosah z Ostravy
Pouť po třinácti dřevěných chrámech v Moravskoslezském kraji se dá vzhledem k nevelkým vzdálenostem teoreticky zvládnout v jediném dni, ale byl by to asi zároveň docela sebevražedný útok na duchovní rozměr výletu.

Méně v tomto případě určitě znamená více. Zatímco jinde v republice stojí dřevěné kostely rozptýleny do stakilometrových vzdáleností (například kostely v Liberku u Rychnova nad Kněžnou, ve Velké Lhotě na Valašsku, v Kryštofově Údolí nedaleko Ještědu či v Maršíkově na Šumpersku), v Moravskoslezském kraji počítáme maximálně v desítkách kilometrů.

Nejzápadnější z roubených chrámů, kostel sv. Petra a Pavla, stojí v Hněvošicích na Hlučínsku a byl postaven jen krátce před tím, než v roce 1742 Marie Terezie prohrála Hlučínsko ve slezských válkách, a hněvošický kostel se tak na dalších 178 let ocitl v Prusku.

Smutný osud kostelíku sv. Kateřiny
Jen o něco přes dvacet kilometrů jihovýchodněji, v Ostravě-Hrabové, stával až do letošního jara dřevěný renesanční kostel sv. Kateřiny, který bohužel krátce po Velikonocích spolykaly plameny.

V dosahu ostravské městské hromadné dopravy v obci Řepiště však stojí ještě dřevěný kostel sv. archanděla Michaela. Po dalších osmi kilometrech poutník narazí na kostel Všech svatých v Sedlištích na Frýdecko-místecku z roku 1638, o který obec společně s církví pečuje s nevšední láskou; o dějinách kostela tu umí vyprávět každý místní školák.

Bez víry kostel chátrá
Naproti tomu v Albrechticích na Karvinsku, kam je to ze Sedlišť asi dvanáct kilometrů, mají věřící vedle dřevěného kostela sv. Petra a Pavla i zděný kostel, přičemž dřevěný svatostánek po léta chátrá.

"Kostel je jednou kostel. Bez liturgického významu nemá pro věřícího význam. Pokud dřevěné kostely nejsou funkční jako svatostánky, cítíte, že vlastně nežijí. Naopak v Dolních Marklovicích u Karviné si v tomto smyslu věřící dřevěný kostel doslova hýčkají," přibližuje etnografka Jiřina Veselská osud dalšího dřevěného kostela v kraji - chrámu Nanebevstoupení Páně v Dolních Marklovicích, asi patnáct kilometrů od Albrechtic.

Mezi nejcennější chrámy v celém souboru roubených kostelů patří kostel Božího těla v Gutech na Třinecku, kam je to z Dolních Marklovic necelých třicet kilometrů. Kostel je datován k roku 1563 a jeho základní konstrukci tvoří mimořádně silné, v průměru až šedesáticentimetrové dřevěné trámy.

Vůbec nejmladším spolubratrem celého dřevěného společenství je dřevěný kostel sv. Cyrila a Metoděje v Hrčavě, v nejvýchodnější vsi republiky. Místní tesaři ho vystavěli teprve v roce 1936.

Další tři dřevěné kostely na Těšínsku mají oproti jiným roubeným chrámům skromnější historii. Kostel Povýšení sv. Kříže v Bystřici nad Olší, vzdálený od gutského kostela asi patnáct kilometrů, byl postaven teprve na sklonku 19. století. Kostel sv. Mikuláše v sousedním Nýdku zase ve stejném století prošel rozsáhlou rekonstrukcí, při které patina šestnáctého století", kdy kostel původně vznikl, vzala zcela za své.

Dárek z Podkarpatské Rusi
Za zbývajícími čtyřmi dřevěnými kostely v Moravskoslezském kraji musí poutník do Beskyd.

Kostel sv. Bedřicha v Bílé nad Starými Hamry je napodobeninou skandinávských dřevěných kostelů z roku 1874. Kostel Panny Marie na jiném z beskydských vrcholů - na Grúni vznikl jen o deset let později, zatímco poutní kostel sv. Antonína Paduánského na vrcholu hory Prašivá je datován až k roku 1640 a jeho vznik je opředen legendou o hraběti z Oppersdorfu, kterého na lovu málem usmrtil rozzuřený jelen a jehož jen úpěnlivá modlitba vytrhla ze spárů smrti.

Jako poděkování za boží milosrdenství vznikl zanedlouho na Prašivé poutní kostel. Poslední ze souboru čtrnácti dřevěných kostelů na severní Moravě a ve Slezsku je vlastně cizincem. V roce 1928 ho z Hliňanců na Podkarpatské Rusi nechal přenést do Kunčic pod Ondřejníkem v Beskydech, oblíbeného to výletního místa bohatých Ostravanů, ředitel mocné Báňské a hutní společnosti, inženýr Šebela.

Pravoslavný kostel se tak tehdy dostal i s ikonostasem do Beskyd hlavně díky dobovému módnímu zájmu o nejvýchodnější oblast Československa (podobně byly rusínské kostelíky přeneseny i do Prahy a do Hradce Králové), ale zároveň i jako originální svatební dar, neboť prvním obřadem, který se v chrámu konal, byla svatba Šebelovy dcery s hrabětem Larischem.

MŮŹE SE HODIT 

Zatímco s vnější prohlídkou dřevěných kostelů nemá poutník žádný problém, prohlédnout si interiéry roubených staveb bývá složitější. Nejvhodnější doba je v neděli dopoledne před mší a po ní, ale zdaleka ne v každém ze třinácti kostelů se bohoslužby konají pravidelně.

Například poutní kostely na beskydském Grúni a na hoře Prašivá bývají otevřeny obyčejně jen při poutích. S prosbami o umožnění prohlídky interiérů kostelů je proto nutno se obracet nejlépe už s předstihem na jednotlivé farní úřady, které mají kostely ve správě. Případně na kostelníky, kteří se starají o kostely v těch místech, kde duchovní správa trvale nesídlí (například v obcích Hrčava a Guty).

Požár dřevěného kostela svaté Kateřiny v Ostravě

Dřevěný kostel v obci Sedliště v Podbeskydí

Dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského na hoře Prašivá patří vedle Radhoště k nejoblíbenějším poutním místům v Beskydech

Roubená dřevěná stavba z roku 1730, kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlu v Hněvošicích na Hlušínsku

Autoři:




Nejčtenější

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.