Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Také by mohly být v UNESCO. Dřevěné kostely Karvinska

  10:01aktualizováno  10:01
Karpatské dřevěné kostelíky na východním Slovensku byly letos zařazeny na prestižní seznam UNESCO. Málokdo ví, že i u nás máme množství vzácných dřevěných sakrálních staveb, zejména v Beskydech. Téměř neznámé však jsou památné dřevěné kostelíky v průmyslovém okolí města Karviné.

Kostel sv. Anny v Golkowicích. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Rozmístění dřevěných kostelíků okolo Karviné přímo vybízí objet si je na kole. Absolvováním nabízené trasy navíc poznáte i řadu dalších hezkých míst a zavítáte i do Polska.

Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích

Naši trasu začneme v Albrechticích u Českého Těšína, kam vás doveze vlak z Ostravy. Obec leží v místě, kde průmyslový černouhelný kraj přechází v malebné podhůří blízkých Beskyd. Začínají tu kopečky a typické rozptýlené osídlení, po továrnách a těžních věžích nikde ani stopy. Kousek za obcí se nad říčkou Stonávka zdvihá sypaná hráz Těrlické přehrady, kterou lze využít za dobrého počasí ke koupání.

Naším cílem je však především nenápadný dřevěný kostelík sv. Petra a Pavla, ukrytý v areálu místního hřbitova, k němuž vás zavede místní směrovka. Byl postavený v barokním slohu v roce 1766 z mohutných dubových klád pobitých jedlovými fošnami. Jednolodní chrám má čtyřbokou vstupní věž zakončenou cibulovitou plechovou bání.

Dnes už kostelík sv. Petra a Pavla nebývá pravidelně využívaný, mše se tu koná pouze dvakrát do roka o Všech svatých a v Den zádušní. Jeho funkci převzal kostel zděný, postavený za první republiky. Prohlídku zajímavé památky je možné domluvit na obecním úřadě.

Výlet na Karvinsko
Technické údaje o albrechtickém kostelíku:
délka lodi – 17 m
šířka lodi – 8,5 m
výška věže – 18 m
počet šindelových desek na střeše – 90 000 kusů


Lázně Darkov

Od kostelíka v Albrechticích se vydáte po cyklotrase č. 6097 směřující po vedlejších místních komunikacích do obce Stonava a dále do města Karviné.

Krajina se brzy mění – místo podbeskydské idylky přichází "měsíční" prostor ozdobený siluetami dolů Darkov a ČSM sever. Napravo i nalevo se rozprostírají propadliny, místy zalité vodou a používané jako odkaliště. Tento depresivní úsek však trvá jenom necelé dva kilometry a záhy je vystřídán dalším kontrastem – cyklotrasa vás nasměruje na krásný, nově opravený betonový most přes řeku Olši, jenž na druhé straně končí přímo v lázeňském parku.

Právě se ocitáte v lázních Darkov, které přežily jakoby zázrakem uprostřed těžce zkoušeného a zdevastovaného kraje. Tak jako v každých lázních je i tady klid, lidé se chovají tiše, ohleduplně a nikam nespěchají.

Výlet na Karvinsko

V lázeňském parku, jenž si můžete částečně projet i na kole, narazíte na několik hezkých staveb i na dva vrty, jimiž se čerpá jodobromová voda k lázeňským procedurám. Působí příznivě na pojivovou tkáň cévního a pohybového systému, a je proto využívána při léčbě cévních a neurologických onemocněních a při chorobách pohybového systému. Bohužel, ochutnat ji nelze. Léčivá voda, patřící do skupiny tzv. mořských solanek, pochází z období třetihor a čerpá se z hloubek 500 až 1 000 m.

Darkovský most

Výlet na Karvinsko

Technickou zajímavostí mostu je příčné ztužení horních částí železobetonových oblouků třemi dvojicemi vodorovných prutů propojených svislým středovým prutem.

Darkovský most přes řeku Olši o délce 56 m pochází z roku 1925 a v letech 2003-2004 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Získal novou fasádu a také zcela jinou funkci, protože od této doby slouží nikoli motoristům, ale pouze cyklistům a lázeňským hostům k promenádám. Procházka po něm je stejně tak příjemná jako posezení na nově instalovaných lavičkách s výhledem na řeku.

Dřevěný kostel v Dolních Marklovicích

K dalšímu dřevěnému kostelu, který vytyčuje směr naší trasy, musíte projet městem Karviná, a to stále po téže cyklotrase číslo 6097. Zleva míjíte hezké náměstí se zámkem a mírně stoupáte kolem dvou panelákových budov Rehabilitačního ústavu, který rovněž patří k darkovským lázním. Projedete podle směrovek městem a sjíždíte k hraničnímu přechodu v Dolních Marklovicích, dnes součásti známějších Petrovic u Karviné. O existenci nějakého dřevěného kostela však nikde ani zmínka, buď se musíte zeptat, anebo intuitivně hledat.

Nádherný kostel Nanebevstoupení Páně je ukrytý kousek od státní hranice pod korunami mohutných šumících lip. Úchvatné místo prostoupené klidnou, pozitivní energií.

Jednolodní svatyně je trámová, nikoli pobitá dřevěnými prkny jako předcházející kostel v Albrechticích. Má pětiboké kněžiště a čtyřbokou, nahoru se zužující věž, zakončenou cibulovitou bání. Kostel je velmi starý, pochází z roku 1739. Zajímavostí je krychle horního patra věže, která byla dříve zřejmě samostatně stojící zvonicí, a netypické systémy sedlových a pultových stříšek, jež vytváří šindelová krytina na celém chrámu.

Chrám v Dolních Marklovicích patří k nejcennějším dřevěným stavbám ve Slezsku, což potvrdily i nálezy nástěnných maleb při restaurátorských pracích v 90. letech 20. století.

Výlet na Karvinsko

Za dalšími kostely do Polska

Necelých 5 km západně od Dolních Marklovic narazíte na další kostel, musíte však přejet do Polska silničním přechodem v obci Závada.

Kostel sv. Anny v Golkowicích stojí na křižovatce silnic v obci, necelý jeden kilometr od státní hranice. Byl postavený roku 1878, má trámovou konstrukci a je pobitý podobně jako kostel v Albrechticích deskami. Špičatá věž představuje gotický styl, jehož zakonzervovaná tradice v lidovém stavitelství přesahovala oficiálně definované časové mezníky dějin umění. Kostel i nadále slouží svému účelu a loni prošel generální rekonstrukcí, což je na něm velmi patrné.

Dalších 5 km směrem na západ stojí mimořádně cenný kostel Všech svatých v obci Laziska, opět zhruba 1 km od státní hranice. Monumentálně působí především štenýřová věž s přesahujícím zvonovým patrem a cibulovitou střechou. Kostel pochází z první poloviny 16. století, později byl několikrát přestavován až do dnešní podoby. Kolem něj stojí prastaré lípy, které dotvářejí neopakovatelnou duchovní atmosféru místa, podobně jako v blízkých Dolních Marklovicích.

Výlet na Karvinsko

Od kostela v Laziskách se nabízejí dvě varianty jak dál. Místní polňačkou se dostanete po dvou kilometrech do české obce Věřňovice, odkud lze pokračovat do Bohumína (cca 8 km). Cestou si můžete prohlédnout v Dolní Lutyni další zajímavou dřevěnou stavbu, zvanou Rakusova stodola.

Výlet na Karvinsko

Druhá varianta vede po silnici přes staveniště nově budované dálnice k hraničnímu přechodu Chalupki - Bohumín. Zajímavostí této trasy je soutok dvou pohraničních řek Odry a Olše, který spatříte včetně zužujícího se cípu českého území přímo z mostu přes řeku Odru.

Může se hodit

Doporučená cyklotrasa
Albrechtice u Českého Těšína, kostel – Stonava – Darkov, lázně – Dolní Marklovice, kostel – Golkowice, kostel – Laziska, kostel – Olza, soutok Odry a Olše – Chalupki, hraniční přechod – Bohumín. Celkem asi 40 km.

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 61-62 – Ostravsko
1 : 100 000 KČT č. 14 – Ostravsko

Info o dřevěných stavbách v polské části Slezska
www.drewnianyslask.za.pl

Kostel sv. Kříže v obci Kaczyce patří asi k nejméně známým dřevěným kostelíkům na Karvinsku. Možná taky proto, že sem byl přenesen teprve v letech 1970-71 ze vsi Ruptawa vzdálené 9 km. Nejsnadnější přístup je z města Karviné přes silniční přechod Karviná – Kaczyce. Vzdálenost z centra činí asi 5 km. Kostel pochází z roku 1620, při stěhování na dnešní místo však byla pozměněna jeho podoba.

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.