Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tak trochu jiná rodinná dovolená: s dětmi po svých na Pamír

aktualizováno 
Letošní dovolená rodiny Bohoňkových z Mělníka se ani vzdáleně nepodobala prázdninám mnoha českých rodin. Máma, táta a dvě děti vyrazili na pět týdnů na Pamír. V Kyrgyzstánu zdolali jednu sedmitisícovku, v Číně druhou. Vendula Bohoňková se díky tomu stala nejmladším Čechem, který byl tak vysoko.

Bohoňkovi na vrcholu Muztagh Aty | foto: archiv rodiny

Doma zůstal jen osmiletý Matouš. Jeho rodiče, sestra Vendula a bratr Miloš se vypravili na Pamír. Spolu vylezli na Pik Lenina (7 134 metrů nad mořem) a na vrchol Muztagh Aty, který měří 7 546 metrů. "Měli jsme štěstí, neuvěřitelně nám přálo počasí," říká Miloš Bohoněk starší.

Proč jste si vybrali právě Pamír?
Byli jsme tam s manželkou těsně po vysoké škole a chtěli jsme se tam vrátit, pokud to my ještě zvládneme a když už to děti zvládnou. Připravovali jsme je na to, že v základním táboře panují polní podmínky, ale za těch více než 20 let se to hodně změnilo.

V čem byl největší rozdíl?
Když jsme tam byli tehdy, nebylo tam nic, jen prašné cesty, neuvěřitelně špinavé záchody, pokud vůbec byly. Nic se tam nedalo koupit. Byla tam jen krásná příroda a příjemní lidé. A nyní jsme zjistili, že v místě fungují mobily, základní tábor je skvěle vybavený. Když cestovka řekne, že tam v deset bude auto, řidič opravdu v deset přijede. Přitom se tam dříve na přepravu čekalo tři nebo čtyři dny. Byli jsme příjemně překvapení.

Měli jste v plánu zdolat hned dvě hory?
Ne, prvotní byl Pik Lenina, patří z horolezeckého hlediska mezi relativně snadné cíle, ve Střední Asii vůbec jsou hory, které zvládnou i neprofesionální horolezci. Pak jsme si říkali, když už tam jedeme a investujeme do letenek, že by byla škoda toho nevyužít. Tak jsme si místo tří týdnů naplánovali téměř pět a vybírali další horu. Objevili jsme Muztagh Atu, což je druhá nejvyšší hora Pamíru, a je jen pár dní cesty přes čínské hranice.

Báli jste se některé z těch hor?
Ne, preventivně jenom špatného počasí. Když jsme sestupovali z hory Pik Lenina, zatáhlo se, přihnala se mlha a začal foukat vítr. Ale díky GPS jsme cestu našli. Navíc já jsem si z domova přivezl nějakou chřipku, tak mi nebylo moc dobře. To jsme horší situaci zažili v Alpách.

Balení stanu nepatří k oblíbeným činnostem, někdy je potřeba i sundat rukavice

Balení stanu nepatří k oblíbeným činnostem, někdy je potřeba i sundat rukavice.

Při výstupu pomáhají hůlky (na fotce dole je Ivana Bohoňková)

Při výstupu pomáhají hůlky (vlevo dole na fotce je Ivana Bohoňková).

Co se vám stalo?
Potrápilo nás počasí. Byli jsme na třídenní túře na Aiguille de Bionnassay, bočním kopci kousek od Mont Blanku, vypadalo to, že stihneme dojít i na jeho vrchol, ale změnilo se počasí, fronta přišla o den dřív, na hřebenu začal foukat silný vítr, ani se proti němu nedalo jít, vidět bylo tak na 10 metrů. Mysleli jsme, že tam budeme muset bivakovat, ale pak se to naštěstí roztrhalo. Bylo to nepříjemné, protože jsme byli ve 4 000 metrech a nevěděli jsme, kde jsme. Navíc jsme se dostali mezi ledovcové trhliny.

Zkoušet si čistit zuby v 7 000 metrech je nesmysl

Zpátky do Pamíru. Když jste přijeli na místo, nezaskočila vás ta výška, která vás čekala?
(do hovoru se vložila dcera Vendula): Že bychom si řekli, tam nevylezu, to ani ne. Spíš až později, když už člověk nemohl. Mně přišel horší ten druhý kopec, protože jsme šli tři dny stejným terénem, a nebýt výškoměru, vůbec jsme neviděli, jak postupujeme. Pořád jsme šli za bílým horizontem. Dokonce jsem si říkala, jestli je nemám nechat jít samotné, ale nakonec mě tam psychicky dotáhli.
Miloš Bohoněk starší: Vylezla na obě a stala se tak nejmladším Čechem, který překonal hranici 7 000, respektive 7 500 metrů nad mořem. Necháme ji zapsat do české knihy rekordů.

Bohoňkovi

Bohoňkovi společně nejen lezou po horách, ale také například lyžují. Zleva dcera Vendula, syn Miloš a rodiče Ivana a Miloš, vpředu nejmladší Matouš.

Bohoňkovi společně nejen lezou po horách, ale také například lyžují. Zleva

Miloš Bohoněk
Narodil se v roce 1962, vystudoval Fakultu dětského lékařství UK, nyní je primářem oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Má hodnost podplukovníka, účastnil se dvou zahraničních misí, v Iráku a v Pákistánu.

Ivana Bohoňková
Narodila se v roce 1962, je rovněž lékařkou. V mělnické a českolipské nemocnici pracuje jako anestezioložka, občas
jezdí se záchrankou.

Miloš Bohoněk mladší
Je mu 21 let a studuje práva.

Vendula Bohoňková
Je jí 19 let a chystá se na studium medicíny.

Mají ještě osmiletého bratra Matouše.

Potřebovali jste dýchací přístroje?
Ne, ty se používají až nad osm tisíc metrů a jen někdy.

A když jste došli na vrchol hory, cítili jste nadšení, nebo spíš úlevu, že to máte za sebou?
Miloš Bohoněk starší: Měli jsme radost, že jsme nahoře, že jsme to dokázali, ale úleva přišla až po sestupu. Vystoupit na vrchol je jedna věc, ale počítá se, až když se člověk vrátí živý a zdravý dolů. Ale zažili jsme třeba bouřku, to byl poměrně ohromující zážitek. Stanovali jsme na hoře Muztagh Ata v 6 200 metrech a přišla klasická letní bouřka. Blesk nás oslepoval i přes stan a hrom burácel přímo nad námi. Ale v ohrožení jsem se necítil.

Zdravotní potíže jste v takové výšce neměli?
Ne, ale nic se nesmí podcenit, hlavně aklimatizace ne. Ve třetím táboře na Muztagh Atě jsme narazili na Íránce s výškovou nemocí. Přišla za námi jeho žena, on už byl téměř v bezvědomí. Dali jsme mu naše léky (manželé Bohoňkovi jsou lékaři – pozn. aut.) a stáhli jsme ho o 150 výškových metrů níž. Do druhého dne se mu udělalo lépe a byl schopen s podporou sejít dolů.

Jak dlouho trvá, než vyjdete ze třetího tábora k vrcholu?
Na Pik Lenina to bylo 10 hodin nahoru a pět dolů, na Muztagh Atě to bylo kratší, necelých sedm hodin na vrchol a polovina zpátky.

Kolik je v takové výšce stupňů?
V noci asi 25 až 30 pod nulou, ale jakmile přes den vyleze sluníčko, je to dobré. Nejhorší je to ráno, když se musí složit stan, všechno se nedá dělat v rukavicích.

Jak jste vyřešili hygienu?
V základním táboře v Kyrgyzstánu byla sprcha se saunou. Ale při výstupu spodní oblečení pět dní vůbec nesundáte, jen přidáte či odeberete vrstvu.
Otci skočí do řeči Miloš mladší: Zkoušel jsem si nahoře čistit zuby, ale bylo to horší než si je nečistit.

A co jídlo?
Miloš Bohoněk starší: Ráno jsme jedli vločky nebo müsli, přes den čokoládu
a další sladkosti, večer polívku z pytlíku s nakrájeným salámem a těstovinami.
Něco jsme koupili tam, část stravy zajistila cestovka.

To jste se asi domů těšili hlavně na jídlo...
Strašně. Jedno z první jídel bylo vepřo knedlo zelo. A taky na postel. Tedy když pominu našeho Matouše a psa, samozřejmě.





Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.