Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tajné atomové podzemní město v Německu otevírá brány

aktualizováno 
Dříve nejpřísněji utajený atomový bunkr západního Německa, určený pro politické špičky, otevírá brány veřejnosti. V obřím podzemním komplexu asi 30 km jižně od Bonnu, který funguje od soboty jako muzeum, si mohou lidé udělat představu o tom, jak by jejich vládci žili a úřadovali, kdyby se studená válka zvrhla v atomovou.

Atomový kryt s krycím názvem Růžová zahrada u obce Bad Neuenahr-Ahrweile - Dříve nejpřísněji utajený atomový bunkr západního Německa, určený pro politické špičky, se proměnil v muzeum | foto: Reuters

Až 19 kilometrů dlouhý labyrint chodeb byl v letech 1960 až 1972 vybudován v místě železničního tunelu, jenž však nikdy nesloužil svému účelu, přestože jeho dostavba byla ve vojenskostrategických plánech v obou světových válkách.

Za druhé války však nacistům posloužil jako podzemní továrna, v níž vězni z koncentračních táborů montovali pohonné jednotky do raket V2 a náhradní díly do tanků. Až ta studená pak projekt naplnila novým smyslem.

"Alternativní sídlo ústavních orgánů Spolkové republiky Německo", jak se původní komplex i nynější muzeum oficiálně nazývají, mělo v případě potřeby poskytnout útočiště nejen celé vládě a spolkovému prezidentovi, ale také třem tisícovkám jejich spolupracovníků.

Růžová zahrada za 62 miliard korun

Projekt spolykal nejméně 4,78 miliardy marek (téměř 62 miliard českých korun), a šlo tak o největší jednotlivou investici v dějinách západního Německa.

Komplex s krycím názvem Růžová zahrada v idylické viniční krajině u obce Bad Neuenahr-Ahrweiler ve spolkové zemi Porýní-Falc zakrývaly stromy a rostliny. Vlastní bunkr se nacházel zhruba sto metrů v hloubi jednoho kopce.

V případě jaderného úderu by bylo sídlo západoněmecké vlády v Bonnu pravděpodobně hlavním cílem, vysvětluje Jörg Diester, jenž o vládním bunkru napsal knihu po prostudování zhruba 25 000 stran archivních dokumentů.

"Museli by pryč z Bonnu," říká.

K takovému účelu nikdy nemusel být použit a po skončení studené války byla většina komplexu stržena. Dvě stě metrů zbylé štoly nyní slouží jako hlavní část expozice.

Kousek od parkoviště, které vniklo z někdejšího heliportu, návštěvníci nejdříve narazí na novostavbu muzea s původní ochrannou betonovou zdí, za níž se skrývá vchod do tunelu. "Pozor! Životu nebezpečné!" varuje dodnes červený nápis.

Hostinec u poslední hodinky

To nejzajímavější se však ukrývá uvnitř. Výstava dokumentuje dějiny podzemního světa s pomocí předmětů i fotografií.

Podzemní město, jemuž se přezdívalo Hostinec u poslední hodinky, ukrývalo kancelářské prostory i zasedací sály, zhruba 900 spacích buněk, kuchyně, kantýny, komunikační centrálu, dílny i kotelnu a větrací šachty. Za podzemním městem se mohla během pár sekund zatáhnout 25 tun těžká pancéřová vrata.

Dodnes si mohou turisté prohlédnout sprchy a záchody. Ve zdravotní stanici zůstalo staré zubařské křeslo, z vybavení typické kanceláře je vystaven telefon, několik dálnopisů a diktafonů.

Díky fotografiím si návštěvníci mohou udělat představu o tom, jak vypadala ložnice vysoce postaveného politika: úzká postel, jedna skříň, možná ještě stůl a židle. Oproti většině ostatních skutečný luxus; méně prominentní obyvatelé se měli spokojit s palandami. "Spolkový prezident měl samostatný pokoj," říká Markus Heibel ze spolkového úřadu pro stavebnictví.

V betonových celách bylo pochopitelně jen umělé světlo. V podzemním labyrintu bylo snadné ztratit orientační smysl, a proto byly zdi označeny četnými čísly. Pro turisty však návštěva končí už po 200 metrech u bariéry, za níž se mu naskýtá pohled do zdánlivě nekonečného prostoru.

Externí obrázek
Autoři: ,




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.