Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tádžikové věří, že bude lépe

  12:21aktualizováno  12:21
Vždy to byla nejzapomenutější země Asie. Nyní lidé v Tádžikistánu věří, že ať válka v Afghánistánu dopadne jakkoliv, oni dostanou šanci žít lépe. Americký protiúder udělal přes noc z Tádžikistánu, hornaté země zničené válkou a ekonomickým kolapsem, důležitého spojence Západu. Má strategickou polohu při severní hranici Afghánistánu a jedině přes něj je možné dostat se na území protitalibanské opozice. Do Dušanbe, kde byl ještě nedávno cizinec zvláštností, nyní proudí zástupy diplomatů, vojáků, vyjednavačů i novinářů.

S nimi do země také přicházejí peníze a přísliby pomoci. "Svět se konečně dozvěděl, že existujeme. To je hrozně důležité," říká Umar Israilov, vysokoškolský student. Tak jako mnoho Tádžiků doufá, že to znamená konec izolace a začátek nové, lepší kapitoly v dějinách země. "Západ zjistil, že nás potřebuje. Přes noc jsme přestali být zemí na konci světa," dodává spokojeně.

Hlavně, že se nestřílí

Rychle to však nebude - Tádžikistán nadále patří k nejdivočejším a nejchudším končinám bývalého sovětského impéria. "Hlavní je, že už se tady nestřílí," říká taxikář Temur a kličkuje mezi dírami na stále důležitější silnici mezi Dušanbe a afghánskou hranicí. Kolem auta se míhají stáda ovcí na vyprahlých kopcích, prašné vesnice, v nichž se dávno zastavil čas, a bavlníkové plantáže, na nichž se plahočí ženy v pestrobarevných šátcích.

Nové jsou jen barvy na obřích agitačních plakátech s kýčovitě namalovaným prezidentem Imomali Rachmonovem a nápisem: Se mnou do nového tisíciletí! Někde v dálce se k nebi zvedá Pamír, mohutné a neprostupné horstvo, přes které odjakživa proudí mezi Tádžikistánem a Afghánistánem ozbrojenci, zbraně a drogy. "Lidem tady stačí k životu málo. Už si zvykli, že nic nemají," dodává Temur.

Na žádnou postsovětskou zemi nedopadl rozpad SSSR tak ničivě jako na Tádžikistán. Dušanbe, hlavní město, mělo počátkem devadesátých let pověst pekelného místa, pak vypukla krvavá a světem ignorovaná občanská válka, v níž proti sobě stály postkomunistické klany a islámská opozice.

Po válce začala obnova

V roce 1997 válku ukončila mírová dohoda, jež zemi alespoň částečně vrátila k normálnímu životu - Dušanbe, s pečlivě zametenými ulicemi, dnes místy vypadá téměř idylicky. Dokonce má restauraci Český komplex, v níž se podává údajně po česku vařené pivo. Přesto není vše ani zdaleka ideální. Jak přiznávají lidé v Dušanbe, nejvýznamnějším zdrojem financí v zemi jsou nadále drogy, které proudí přes Tádžikistán ze severního Afghánistánu.

Vše podstatné je v rukách podsvětí. "Šéf místního gangu měl přezdívku Hitler," říká Temur v menším městě nedaleko Dušanbe. "Byl dost mocný, a tak požadoval místo ve vládě. Když mu je nedali, chtěl své ozbrojence poslat na hlavní město. Nakonec ho zabili." Konflikt v Afghánistánu změnil vše - pozemní i vzdušné cesty na území afghánské opozice se najednou staly nesmírně důležitými komunikacemi, Tádžici si pomalu zvykají na davy cizinců a novináři svádějí boje o drahocenné letenky do Dušanbe. Zároveň se však lidé obávají, že válka dolehne až k nim. "Američané nevědí, co dělají. Válku v Afghánistánu nemohou vyhrát," říká policista na jednom z mnoha postů poblíž afghánské hranice.

Bojí se, že bombardování zvedne vlnu uprchlíků a že se boje převalí přes hranici, přes důstojně plynoucí řeku Pjandž, kterou hlídají tisíce ruských pohraničníků. Tádžikistán je tak trochu protektorátem Moskvy, ale Tádžici proti tomu většinou nic nemají. "Kdyby nás nehlídali Rusové, Afghánci by dokázali obsadit Tádžikistán za dva dny," říká policista a zdraví auto ruských pohraničníků mířící k železnému přívozu, jediné spojnici s druhým břehem. Na frontu to je jen několik kilometrů. Za řekou je Afghánistán, jiný svět.

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.