Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Syrová velryba? Jiný kraj, jiný mrav...

  11:44aktualizováno  11:44
Vázne-li ve Skotsku konverzace, je zaručeně možné rozproudit ji zmínkou o důležitosti královny, a příšery Loch Ness pro turismus. Žádný Rus zase nezůstane lhostejně zamlklý při zmínce, že NATO je užitečná organizace. V asijských zemích bývá pro změnu dobré užít složitější strategii a nečekaně se zeptat: "Jaký zvuk vydává kráva v jazyce paštó?"

V různých zemích prostě fungují pro postrčení hovoru různé věci. Avšak jedno téma je hluboce mezinárodní, a tím je jídlo.

Jídlo - konverzační pojítko mezi národy

Nikdy a nikde nezklame věta: "Ano, má to ušlechtilou chuť, něco jako syrová velryba, nezdá se vám?" Nebo: "Z té polévky cítím divoký dech moře, tak jako z vařeného mrože." Opravdu, syrová velryba je velmi chutná a vařený mrož dost divoký.

Bylo to v posledních dnech Sovětského svazu a já zkoumal život Čukčů na Čukotce, učil se chytat soby do lasa a začínal chápat, že lovec zůstane lovcem komunismus nekomunismus.

Čukčové v Beringově průlivu, jen kousek od Aljašky, sedali do dřevěných člunů a ve vodách oceánu pátrali po mrožích tak jako jejich předci po stovky let. Harpuny se míhaly vzduchem ve vodní tříšti a pohyby harpunářů chvílemi vypadaly jako jakýsi prehistorický tanec života a smrti protínající čas až do dávnověku, rituální souboj krásného zvířete a člověka-lovce.

Seděli jsme pak na břehu u ohně na kamenech s mechem, z plechových hrnků pili vodku a zakusovali k ní vařeného mrože. Abyste si to dokázali představit: chutí připomínal soba, losa, ale také trochu labuť.

Opili se, ruští indiáni se často opíjejí, a oči jim svítily. "Zítra bude lov velryb," říkali. Byl to lov po sovětsku: na obzoru se ráno vynořila rezavá velrybářská loď ("V SSSR dostávají lidé vše podle svých potřeb. My potřebujeme velrybu," říkali hrdě.) a bagr vytáhl velrybu na břeh.

Vesničané se na ni v několika minutách sesypali, začali ukrajovat kusy kůže i kusy masa a žvýkat je s obrovským nadšením. Neboť jen hlupák by velrybu pekl či vařil, i já jsem musel žvýkat s nimi a od té doby mohu chlubivě postrkovat celosvětové diskuse poznámkou o lahodnosti syrové velryby, i když jsem se pak raději ztratil do tundry a maso si upekl.

Národnostní vášně

Jídlo je předmětem značných národnostních vášní. Všichni vědí, co je francouzská kuchyně či že anglická kuchyně neexistuje.

Pobytem v cizích zemích je však možno bourat mnohé stereotypy. Tak například, kdo nebyl v Afghánistánu, neví, že skot afghánský (na zelených loukách stále žijící) je chutnější než skot evropský (hůře žijící). Srdce každého Afghánce opravdu potěší, když mu sdělíte, že jeho krávy jsou lepší než krávy NATO.  A čeští labužníci žijící v Paříži tvrdí, že slavní francouzští šneci jsou často importovaní šneci čeští.


Paul Bocus 

Mimochodem: vloni jsem se v Lyonu ptal Paula Bocuse, jednoho ze slavných francouzských kuchařů, jak to dělá, a on pravil, že to je jednoduché: "Hlavně, aby vše bylo čerstvé," řekl. 

Napadlo mě, že těžko může být něco čerstvější než syrová velryba či afghánská kráva. Vše jsem tedy pochopil a dal mu za pravdu.

Lovec na ruské Čukotce pojídající syrovou velrybu

Slavný francouzský kuchař Paul Bocuse

Autoři: ,




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.