Švýcarsko, tak zvláštní země

- Začněte hovořit o Švýcarsku a zjistíte, že co člověk, to jiný názor. Jeden tvrdí, že krásnější zemi neviděl, druhý ji považuje za lidsky chladnou, někdy možná až bezcitnou. Tak či onak, je to stát tak zvláštní, až je přitažlivý.


"Švýcarsko je snem maloměšťáka. A velkoměšťáka. A socialistů. A revolucionářů. A konzervativců. A nihilistů. Zkrátka je ztělesněním všech tužeb. Kam se člověk podívá, všude je klid, pořádek, kázeň, hygiena, píle a morálka. Není to strašné?" napsal už před lety izraelský humorista Ephraim Kishon.
Není to strašné.
V jednom průvodci se dokonce tvrdí, že najít zde něco špatného je vlastně malý zázrak.
Ovšem další literát, Angličan lord Byron, měl jiný názor: "Je to prokletá, sobecká a chladná země, ležící ovšem v té nejromantičtější části světa."
A víte jak Švýcaři k svým krásám přišli? Vypráví se o tom vtip.
Při stvoření světa se prý Bůh ptal jednotlivých národů, čeho si žádají. Tři přání to mohly být. Švýcar si přál hory, v údolí hodně zelené trávy a vydatný potok. A ještě pěknou kravičku. Když to Bůh nadělil, tak Švýcar poděkoval, krávu hned podojil a hrnek mléka dostal i Bůh. Ten také poděkoval a odcházel. "Moment, Bože, moment. Zapomněl jsi zaplatit. Bude to jeden frank."
I takové Švýcarsko je.
Je to však i země, kde ministr jezdí do kanceláře na kole. Kde milionář sedlá laciný volkswagen, kde žaludek ukojí takové lahůdky, jako je čokoláda či jedinečné sýry.
Velká města zde mají své peníze, své galerie, koncertní síně a pěší zóny. Solí země jsou však malá městečka. Vždy čistá, úpravná, kouzelná: Estavayer, Le Landeron, Ascona, Zernez, Müstair, Scuol...
Kdo má peníze nebo moc, většinou to na rozdíl od jiných koutů světa nevystavuje na odiv. V kontrastu k tomu příroda přímo hýří. Hor - to samozřejmě - je tolik, že by je snad mohli prodávat. Zalesněné a zastavěné. Hrubě skalnaté. Se sněhem a ledem. I bez něho. A s lanovkami a zubačkami všemožných délek a konstrukcí.
Opravdové kouzlo hor však dělají údolí. Takový Engadin a barevnými plachtami surfařů posetá jezera Sils a Silvaplana jsou jen jednou ukázkou z mnoha. Kdo stojí o romantiku, ať zkusí například Sertigtal nebo Rosenlaui.
A všude, tedy v německy hovořící části země, která zaujímá největší rozlohu, uslyšíte pozdrav - Grüezi Mitenand. Tedy Zdravím vás vespolek.
Hezké.
A zvláštní.
Zvláštní jako Švýcarsko.

Zámek Chillon nedaleko města Montereux